Venezuelský parlament označil Madura za ‚uzurpátora‘. Přijal rezoluci, která neuznává kroky vlády
Venezuelský parlament v úterý označil prezidenta Nicoláse Madura za „uzurpátora moci“ a schválil rezoluci, jíž přestává uznávat kroky jeho vlády. Podle některých to znamená, že Maduro není prezidentem země a že ho má podle ústavy nahradit šéf parlamentu Juan Guaidó. Poslanci chtějí též vyzvat země, které Madurův nový mandát zahájený 10. ledna neuznávají, aby venezuelské vládě zmrazily účty.
Pětatřicetiletý Guaidó, který je předsedou parlamentu od 5. ledna, v úterý nabídl amnestii všem policistům i vojákům, kteří pomohou obnovit v zemi ústavní pořádek.
Guaidóa se podle neoficiálních informací, které přinesla televize CNN, chystá za hlavu země uznat i americký prezident Donald Trump. Americký viceprezident Mike Pence už Guaidóovi vyjádřil podporu. Politici spolu telefonovali v úterý.
Pence označil venezuelský parlament za „jediný legitimní demokratický orgán v zemi,“ citovala agentura Reuters zaměstnance Bílého domu.
Z Venezuely emigroval soudce nejvyššího soudu. Nesouhlasí s inaugurací prezidenta Madura
Číst článek
V rukou opozice
Venezuelský parlament ovládá už tři roky opozice, Madurova vláda ale jeho legitimitu neuznává a jeho právní akty blokuje s pomocí nejvyššího soudu.
Šestapadesátiletý Maduro stojí v čele Venezuely od března 2013 a minulý týden se oficiálně ujal úřadu na další funkční období. Opozice a dvě desítky amerických zemí jeho nový mandát odmítly uznat, protože vzešel z loňských nedemokratických voleb. Ty provázela rekordně nízká účast a velká část opozice je bojkotovala kvůli diskriminačním podmínkám, Madurův režim dlouhodobě pronásleduje opozici a je viněn z porušování lidských práv.
„Schválili jsme historickou dohodu, v níž tento parlament převezme kompetence dané články ústavy č. 233, 333 a 350,“ napsal v úterý na twitteru Guaidó. Tyto články stanoví, že pokud země přijde o prezidenta před jeho nástupem do úřadu, ujímá se do nových voleb vedení země předseda parlamentu.
Pokud země přijde o hlavu státu v prvních čtyřech letech úřadu prezidenta, zastoupí ho do konce volebního období viceprezident. Ostatní jmenované články také umožňují lidu, aby neuznával režim a legislativu, která porušuje demokratické principy a lidská práva.
Americká vláda zvažovala, že pomůže armádě svrhnout venezuelského prezidenta Madura
Číst článek
Ústavní krize
Venezuelský parlament ovládá opozice, která zvítězila v parlamentních volbách v prosinci 2015. Krátce před ustavením tohoto parlamentu ale ještě starý parlament, ovládaný Madurovými socialisty, jmenoval soudce nejvyššího soudu. S jejich pomocí pak Madurova vláda začala blokovat právní akty parlamentu a ustavila vlastní zákonodárný orgán.
Kromě ústavní krize se už několik let potýká Venezuela i s krizí ekonomickou. V zemi, která má největší prokázané zásoby ropy na světě, kolabuje hospodářství, lidem se nedostává základních potravin a léků a stále častější jsou v mnoha regionech výpadky dodávek vody a elektřiny.
Podle expertů za ekonomickou krizi může dřívější propad světových cen ropy a také řízená hospodářská politika socialistické vlády. Za posledních několik let uteklo z Venezuely kvůli autoritářskému režimu a ekonomické krizi podle OSN na tři miliony lidí.
