Ústřední komise ve Venezuele vyhlásila Nicoláse Madura jako vítěze prezidentských voleb. Výsledky voleb opozice odmítla, zpochybňuje je také řada zemí.
Venezuela byla v 50. letech čtvrtou největší ekonomikou na světě. Teď je na západní polokouli po druhou nejchudší zemí. K rozkladu zemi dovedl režim Huga Cháveze a jeho pokračovatele Nicoláse Madura.
Ústřední volební komise, složená z Madurových příznivců, po sečtení asi 80 procent hlasů uvedla, že volby vyhrála vládní aliance se 67,6 procenta hlasů a že volební účast činila 31 procent..
Kandidovat, či nekandidovat. To je otázka, která v poslední době tíží venezuelskou opozici. Tamní režim ohlásil volby na prosinec. Sjednocená opozice ale před časem rozhodla hlasování bojkotovat.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro omilostnil stovky politických vězňů, k čemuž přispěla jednání s částí opozice. Ta však jednala za zády Juana Guaidóa, lídra opozice.
Oba muži byli obviněni ze spiknutí, terorismu a nelegálního pašování zbraní. Jak uvedl advokát obou Američanů Alfonso Medina, jeho právní tým nedostal povolení účastnit se soudního slyšení.
Spojené státy prožívají nejlepší ekonomický rozkvět v historii. Na úvod projevu o stavu unie to před oběma komorami Kongresu v noci na středu prohlásil americký prezident Donald Trump.
Bezpečnostní síly nechtěly opozici vpustit do parlamentu. Nakonec ustoupily, ale teprve až když v budově skončilo zasedání poslanců podporujících Parra. Zasedání opoziční většiny se pak konalo potmě.
Na nedělní zasedání parlamentu nevpustila vládní strana Madura opozici. Ti proto do funkce na vlastní schůzi zvolili Guaidóa, který se před rokem prohlásil za dočasnou hlavu státu.
Maduro tvrdí, že cílem spiknutí, které podle něj zosnovali opoziční lídří Guaidó a López, bylo přepadnout dvě vojenské posádky a vyvolat násilnosti v šesti státech venezuelské federace.
Juan Guaidó minulou sobotu vyzval své příznivce k tomu, aby zahájili trvalé pouliční protesty proti Madurovi, který se drží u moci i přes kolaps venezuelské ekonomiky.
V prohlášení Bukele uznal Guaidóa za dočasného prezidenta Venezuely do té doby, než se v jihoamerické zemi uskuteční svobodné volby. Salvador přijme nový diplomatický sbor jmenovaný Guaidóa.
Vůdce venezuelské opozice Juan Guaidó, jehož uznává jako prozatímního prezidenta asi 50 zemí včetně ČR, před novináři prohlásil, že OSN tímto rozhodnutím ztrácí důvěryhodnost.
Praha||Lenka Kabrhelová, Matěj Válek, Ondřej Franta|Zprávy ze světa|Vinohradská 12
Jihoamerické Venezuele se nedaří vymanit z dlouhé politické a hospodářské krize. Co dovedlo dříve poměrně bohatou zemi až do současného stavu? A jak těžký život dnes tamní lidé mají?
Od pondělí začalo platit nařízení, podle něhož si před vstupem do země musí venezuelští emigranti zažádat o humanitární vízum. Ekvádorská vláda se tak snaží omezit masovou migrační vlnu do své země.
„Lidé jsou současnou situací ohroženi na životě. Oproti předchozím měsícům už nejsou ochotni jít do ulic – už nemají sílu a chtějí hlavně přežít, ne do sebe nechat střílet,“ popisuje Martin Rey.
Tribunál nakloněný autoritářskému prezidentu Nicolási Madurovi v tažení proti opozicí ovládanému zákonodárnému sboru již přispěl k odebrání imunity téměř tří desítek opozičních poslanců.
Podle opozice i řady ekonomů za ně ale může socialistická vláda prezidenta Nicoláse Madura a její nedostatečné investice do energetické infrastruktury.
Podle údajů venezuelské vlády policie zastřelila v loňském roce 5287 lidí, kteří se bránili zatčení. Od začátku letošního roku do 19. května to bylo 1569 lidí.
Úmrtí potvrdilo venezuelské ministerstvo obrany s tím, že důstojník se podílel na neúspěšném státním převratu, vlastizradě či terorismu. USA v reakci vyzvaly ke zvýšení tlaku na venezuelský režim.
Ve středu přitom Maduro oznámil, že tajná služba zabránila dalšímu pokusu o puč, za kterým podle něj stála právě opozice. Její lídr Juan Guaidó to však popřel.