‚Jednání o brexitu dohání realita.‘ Britské konzervativce dělí spory, Mayové to ale může pomoci
Tři rezignace v průběhu dvou dnů, všechny spojené s brexitem. Plánovaný odchod z Evropské unie otřásá britskou politikou. Na to, jak událostem rozumět jsme se iROZHLAS.cz zeptal dvou profesorů z renomovaných univerzit – Tonyho Traverse z London School of Economics a Stefana Enchelmaiera z Oxfordské univerzity.
Před pár dny rezignovali na své posty ministr pro brexit David Davis, jeho první náměstek Steve Baker a ministr zahraničí Boris Johnson. Co se vlastně děje?
Za aktuální rozkol může podle obou profesorů paradoxně snaha premiérky problémy uhladit. „Minulý čtvrtek bylo setkání za zavřenými dveřmi, kde premiérka v podstatě přinutila celý kabinet k poslušnosti a k podpoře dohody s EU, kterou navrhuje,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Stefan Enchelmaier.
Premiérku Mayovou opouští další člen vlády, rezignoval šéf britské diplomacie Johnson
Číst článek
„Aby udržela koalici, kabinet a poslance v parlamentu, nebyla schopná vyjádřit konkrétní postoj k žádné věci. Když to udělala, objevil se tento problém, jenž spočívá v tom, že se to některým lidem ve vládě a některým poslancům nelíbí a odmítají to,“ doplňuje ho Travers.
Jak Davis, tak jeho spolupracovník Baker a Johnson patří k zastáncům tzv. tvrdého brexitu. Enchelmaier si ale nemyslí, že rezignace byly dohodnuté a naopak každý pro ni měl nejspíš své vlastní důvody. „Davis k Johnsonově rezignaci řekl, že opravdu nerozumí tomu, proč šel, když brexit nemá v podstatě nic do činění s jeho pozici ministra zahraničí.“
Konflikt ve straně kvůli podobě brexitu byl ale podle obou politologů otázkou času. „Jednání o brexitu dohání realita,“ říká Enchelmaier. „David Cameron šel do kampaně před referendum přesvědčen, že zvítězí. Nedělaly se žádné plány pro případ prohry, což je stav, na kterém jsme od června 2016. Dva roky se konzervativci navzájem jen hádali.“
Jak vážné je rozdělení Konzervativní strany?
Ve vládnoucí straně jsou podle obou profesorů tři křídla. „Nejmenší jsou přesvědčení 'eurofilové'. Většina strany, přinejmenším co se týče členů parlamentu, je neutrální. A pak je tu mala skupina - do 60 lidí - opravdu divých ideologických 'eurohaterů', kteří chtějí pryč, ať se děje, co se děje,“ vysvětluje Enchelmeier.
Úzké vazby a volný pohyb zboží. Británie zveřejnila plán pro další vyjednávání o odchodu z EU
Číst článek
„Mezi nimi máte v podstatě dvě frakce – jedna jsou lidé, kteří trvají na britské svrchovanosti a myslí tím něco z 18. nebo 19. století. Členství v EU vidí jako obrovské nebezpečí. Boris Johnson je jedním z nich. To, co si myslí, můžete vidět, když opakovaně tvrdí, že nakonec prostě zavolají Angele Merkelové a všechno vyřeší, jako by byla Bismarck a oni by se mohli tajně dohodnout s nejmocnějším člověkem na kontinentu. Samozřejmě je to absolutní nesmysl, nikdy ale ve skutečnosti nedojeli do 20. století. A pak jsou tu radikální libertariáni zastávající volný obchod. Ideálně by chtěli, aby na britských hranicích nebyly vůbec žádná cla a všechno by přicházelo volně, bylo by mnohem levnější a Britové mnohem bohatší,“ dodává. Ke druhé skupině podle něj patří právě exministr pro Brexit David Davis.
Na čem se shodne se svým kolegou Traversem je, že stranicky rozkol zažehnat prakticky nelze. „Jakýkoliv britský premiér s těmito lidmi prostě musí žit, vždy tam byli a vždy budou. Nemůžete je vyhnat, můžete je akorát tak kontrolovat.“
Udrží se Theresa Mayová v křesle premiérky?
Podle obou profesorů premiérka Theresa Mayová současné problémy ustojí, jelikož k ní Konzervativní strana nemá silnou alternativu a ani dostatek hlasu na její odvolání.
„V parlamentní frakci se mluví o vyslovení nedůvěry. Musí ho navrhnout 48 lidí a na to, aby ho člověk vyhrál, potřebuje 150 až 160 hlasů. Nemůžou tedy doufat, že svrhnou premiérku,“ vysvětluje Stefan Enchelmaier.
S tím souhlasí i Tony Travers, podle něhož by neúspěšný pokus o svržení premiérky mohl dopadnout zcela opačně. „Je to velice zvláštní (situace) pro ty, kteří se jí chtějí zbavit kvůli tvrdšímu brexitu. Když to udělají, pravděpodobně její pozici posílí a ne oslabí,“ říká.
3:33
Boris Johnson střelil Theresu Mayovou do týla
Číst článek
Neznamená to ale, že by nesouhlasná menšina nedokázala premiérce ztrpčit úřadování. Odchody z funkcí by trojici rezignujících konzervativců mohly podle Enchelmaiera rozvázat ruce k tomu, aby hlasovali proti chystané dohodě s Evropskou unií, která musí vzniknout na podzim.
„Británií zbývá zhruba 250 dnů do odchodu z EU. Evropský parlament musí podpořit dohodu, což znamená, že do října, nejpozději listopadu, musí existovat trochu detailněji než to, co máme nyní. To bude také pro zmiňovaných 60 poslanců poslední šance rozpoutat velkou krizi. Tohle může být pro vládu nebezpečná chvíle, protože by to mohlo znamenat, že žádná dohoda nebude. A to je to, co by někteří euroskeptici chtěli.“
Ovlivňují odchody politiků schopnost britské vlády zorganizovat vystoupení země z EU?
„Většina úředníku tam pořád je. To jsou lidé, kteří dělají všechnu drobnou práci. Nový ministr neznamená až takový problém. Musí se zaběhnout, ale nebude dělat detailní práci. Není to ideální, ale není to ani konec světa,“ myslí si Tony Travers o odchodu ministra pro brexit i jeho náměstka.
Objevují se hlasy, které spekulují, že k brexitu by nakonec nemuselo dojít. Nakolik je to reálné?
Zatímco Tony Travers připouští všechny možnosti, Stefan Enchelmaier je přesvědčen, že brexit jen tak nezmizí. „Když se podíváte na článek 50, neříká nic o tom, že by oznámení o odchodu mohlo být stáhnuto. Myslím, že stáhnout by to šlo, jen pokud by všechny členské státy souhlasily, že jednání se přesunou na neurčito. A nemyslím, že by to další členské státy udělaly. Nikdo už Britům nevěří.“
