Na 500 Rusů požádalo o azyl ve Španělsku. Bojí se války i diskriminace kvůli sexuální orientaci
Daniil Korolišin je jedním z 464 Rusů, kteří si od začátku války na Ukrajině podali ve Španělsku žádost o azyl. Před odchodem z Ruska dostal povolávací rozkaz. „Nemohl jsem tomu uvěřit,“ řekl deníku El País třiadvacetiletý muž. Korolišin bydlí v madridské čtvrti Vallecas, která se nachází zhruba 7000 kilometrů od jeho vlasti.
Deníku El País vypráví, proč uprchl z Ruska, aby nenastoupil do armády, a jaké diskriminaci v Rusku čelil kvůli své sexuální orientaci. „Byla to silná perzekuce, která mě přiváděla k šílenství,“ říká. Hranici mezi Ruskem a Běloruskem překročil 21. září, kdy ruský prezident Vladimir Putin ohlásil částečnou mobilizaci.
‚Bojím se o život.‘ Bývalý velitel jednotky Wagnerovců po útěku požádal o politický azyl v Norsku
Číst článek
Podle posledních údajů ministerstva vnitra od začátku války na Ukrajině požádalo o azyl ve Španělsku 464 Rusů. Již v roce 2020 ale byli Rusové druhými nejčastějšími evropskými žadateli o azyl ve Španělsku. Ruských žadatelů bylo tehdy 458, což bylo půl procenta všech žádostí.
Nejčastěji o azyl žádají lidé z komunity LGBT+ či političtí odpůrci režimu Vladimira Putina, říká koordinátorka právní pomoci pro uprchlíky CEAR Elena Muňozová. Muňozová dodává, že se v posledních měsících profil ruských žadatelů o azyl mění.
O ochranu žádají „mladí muži, kteří se nechtějí nechat odvést do armády“, protože „jsou proti válce nebo protože jim jejich náboženství nedovoluje bojovat“. Korolišin se odmítá podílet na hrůzách války a vrátit se do země, která ho kvůli jeho sexuální orientaci tlačí na okraj společnosti, říká u šálku kávy.
Spor ve vládě: Podle Lipavského jsou prchající Rusové hrozba, Balaš by se jejich vpuštění do Česka nebránil
Číst článek
Korolišin tvrdí, že kvůli tomu, že je gay, čelil ve svém rodném městě Belgorodu, které se nachází zhruba 40 kilometrů od ukrajinských hranic, obtěžování. Vyhrožovali mu, protože měl dlouhé vlasy, výstřední oblečení nebo prostě „zženštilý vzhled“.
‚Přechodná záležitost‘
„Zastavovali mě na ulici a vyhrožovali mi, že mě zbijí, pokud si nezkrátím vlasy či si nevyměním oblečení,“ říká. Vzpomíná si na příhodu, která se stala na jedné oslavě, kde políbil dalšího muže. Při tom ho vyfotila jedna žena, která rozeslal snímek skupině radikálů.
„Zavolali nám, abychom odešli z oslavy. Když jsme odcházeli, tak se na nás vrhla skupina asi 20 lidí, která nás začala bít. Křičeli na nás, že jsme buzeranti a nepřestávali nás bít,“ vypráví Korolišin španělskému listu.
Vyhrůžky ho doprovázely ve všech oblastech života, a to včetně školy, ve které čelil šikaně. Mnoho let svou orientaci skrýval. Když se rozhodl rodičům říct, že je gay, tak ho nebrali vážně. „Řekli mi, že je to přechodná záležitost, že mě to rychle přejde,“ dodává.
Žádné informace o menšinách. Ruští poslanci zakázali ‚propagaci netradičních sexuálních vztahů‘
Číst článek
Krátce poté musel nastoupit na povinnou vojenskou službu. Tvrdí, že mu během služby důstojníci nadávali a bili ho kvůli jeho sexuální orientaci. „Zakazovali nám spát během dne, brali nám jídlo a nutili nás cvičit až na hranici vyčerpání. A to je jen část toho, co jsem zažil,“ říká.
Po roční vojenské službě se vrátil do rodného města a začal šetřit, aby se mohl odstěhovat do Moskvy. Na začátku se zdálo, že je život v Moskvě bezpečnější. I tam ale zažil výhrůžky. „Homofobie není problém toho či onoho města, je to problém v celé zemi. Když nás viděli na ulici, tak na nás pořvávali pedik,“ dodává s použitím hanlivého ruského výrazu pro homosexuály.
Korolišin vypráví o své cestě z Ruska spolu s osmačtyřicetiletým Borisem Šinjajevem a čtyřicetiletým Maximem Savinovem. Muži tvoří pár a na internetu mají stránky, na kterých píší o botanice. S Korolišinem se seznámili v Moskvě, když ho zaměstnali ve své firmě.
Mobilizace v Rusku neskončí, dokud nevydá Putin dekret. Prezident to v plánu nemá, varuje právník
Číst článek
Právě oni ho upozornili na nebezpečí, které mu hrozilo, když Korolišinovi zaslala matka fotografii s povolávacím rozkazem. „Zavolali jsme Daniilovi a řekli jsme mu, že musí okamžitě opustit zemi,“ vzpomíná Šinjajev.
Nabídli mu, aby s nimi odjel do Madrid, což Korolišin bez dlouhého váhání přijal. Korolišin si tak koupil jízdenku na vlak do Běloruska, odkud pak odjel do Ázerbájdžánu. Odtamtud odletěl do Turecka, aby se setkal se Šinjajevem a Savinovem. Všichni tři pak odletěli do Madridu.
Ani ve španělské metropoli nebyly věci ze začátku úplně lehké. Trvalo jim zhruba dva měsíce, než si našli byt. Majitelé se obávali, že nebudou mít na nájem. Zatímco si hledali dlouhodobý pronájem, střídali každý týden ubytování na platformě Airbnb.
Vrátit se do Ruska není pro trojici mužů alternativou. V Madridu žijí ve větším klidu a necítí tlak na to, aby vedli život, který není jejich. Ve Španělsku si podali žádost o azyl. Všechny potíže, které zažili, trojici mužů semkly. „Jsme rodina, i když v naší zemi by nás za to čekal trest,“ říká Šinjajev.
