V Makedonii podepsána mírová dohoda
V makedonské metropoli Skopje byla podepsána dohoda, na základě které chtějí makedonští představitelé a zástupci etnických Albánců ukončit šestiměsíční albánskou vzpouru a z toho plynoucí krvavé boje. Uzavřením mírové dohody podmiňovalo NATO vyslání svých jednotek do země, kde by měly dohlížet na odzbrojování albánských rebelů.
Podle plánu, jehož podrobnosti jsou stále drženy v tajnosti, by etničtí Albánci, kteří v Makedonii tvoří asi jednu třetinu obyvatel, měli získat nová práva. Albánština by se měla stát druhým úředním jazykem, zvýšil by se počet etnických Albánců v policejních sborech, stát by přispíval na výuku Albánštiny, Islám by v zemi získal stejné postavení jako křesťanská ortodoxní církev a občané Makedonie by nebyli v ústavě rozlišováni podle etnických skupin. Tyto reformy by měl parlament schválit do 45 dnů. Plán nepočítá s amnestií pro vzbouřence. Dnešní dohoda je výsledkem úsilí vyjednavačů mezinárodního společenství, zejména Severoatlantické aliance. Obě strany od NATO očekávají, že v zemi opět pomůže nastolit mír.
Podle prezidenta Borise Trajskovského, který byl hlavním iniciátorem rozhovorů makedonských a albánských politických stran, Makedonie ukázala, že je demokratickou zemí, v níž je možné vést demokratické rozhovory. "Díky nim pak může být dosaženo dohody, která respektuje vůli lidu a která může zlepšit postavení země směrem k evropské integraci" řekl po podpisu dokumentu prezident.
Podle pozorovatelů však tento akt mír nezaručí. Dokument bude zřejmě jenom cárem papíru a nezamezí dalšímu násilí. I přes očekávané příměří se v Makedonii včera střílelo. Ke střetům mezi vládními jednotkami a albánskými ozbrojenci došlo nejen u obce Raduša nedaleko hranic s Kosovem, ale také u hlavního města Skopje
Uzavření mírové dohody v Makedonii přivítal prezident Václav Havel. Jak řekl mluvčí hlavy státu Ladislav Špaček, prezident sleduje vývoj v Makedonii již řadu měsíců a věří, že se dnešní podpis dohody stane novým počátkem usmíření, které umožní Makedonii, aby pokračovala v nastoupené cestě k demokracii a lidských práv.
Bílý dům přivítal podpis mírové dohody v Makedonii. Americký prezident George Bush ho označil za dobré znamení. Zdůraznil ale, že je nyní důležité, aby obě strany složili zbraně a umožnily tak naplnění mírové smlouvy. Bush promluvil k novinářům na svém ranči v texaském Crawfordu, kde tráví letní dovolenou. Bílý dům vydal později prohlášení, ve kterém ocenil roli makedonského prezidenta Borise Trajkowského při jednáních o dohodě. Prohlášení vyjadřuje naději, že mírová dohoda posílí makedonskou demokracii a splní politické aspirace všech obyvatel Makedonie. Spojené státy podle prohlášení i nadále podporují územní celistvost a politickou jednotu země Washingotn bude spolupracovat se spojenci z Evropské unie a NATO ve snaze předejít dalším konfliktům a přimět povstalce aby složily zbraně.
Rusko reaguje na uzavření mírové dohody v Makedonii velmi zdrženlivě. Jak uvádí náš moskevský zpravodaj Petr Voldán, Rusko je přesvědčeno, že kořeny krize v Makedonii je nutno hledat mimo hranice této země. Prohlášení ministerstva zahraničních věcí v Moskvě považuje za rozbušku současných událostí v Makedonii přelití terorismu a extremismu z Kosova. Proto je Rusko přesvědčeno, že by nedílnou součástí politického procesu řešení situace v Makedonii mělo být odzbrojení nezákonně vytvořených albánských extremistických skupin a jejich rozpuštění. V této souvislosti podle reakce ruského ministerstva zahraničí vyvolává vážné znepokojení skutečnost, že prakticky současně s rozhovory o řešení krize albánští ozbrojenci podnikaly dál krvavé akce. Podle Ruska teprve příští týdny ukáží, nakolik je životaschopný způsob řešení situace vypracovaný za aktivní účasti Evropské unie a NATO.
Severoatlantická aliance je připravena v rámci mise v Makedonii vyslat své vojáky do této země v co nejkratší době od podepsání mírové dohody. Uzavření smlouvy mezi makedonskými a albánskými stranami a ukončení bojů je podmínkou Bruselu, aby v Makedonii rozmístil své jednotky. Jejich součástí má být i 120 příslušníků české armády, členů brigády rychlého nasazení.
Hlavním posláním českých vojáků bude ochrana hlavního velitelství Severoatlantické aliance v Makedonii. "Osobně to považuji za prestižní postavení, protože tento úkol se vždy svěřuje pouze nejlepším jednotkám," řekl Českému rozhlasu 1 - Radiožurnálu áčelník Generálního štábu Jiří Šedivý.
Jak Šedivý dále uvedl, jsou i naši vojáci připraveni odjet co nejdříve. Jednotka je schopna přesunout se do prostoru Makedonie během čtyř až pěti dnů od vydání rozkazu. Pozemní cestou bude transportováno 95 tun materiálu, vojáci budou přepraveni letecky. Podle Šedivého se jedná se o lehce vybavenou jednotku, která nemá těžké obrněné transportéry ani jinou těžkou techniku.
