V Číně už třicet let platí politika jednoho dítěte
V Číně už třicet let platí zákon, který omezuje počet dětí v rodinách. Takzvaná politika jednoho dítěte podle odborníků snížila sice čínskou populaci zhruba o 250 milionů a zastavila přelidňování, které mělo výrazný vliv na čínskou ekonomiku. Přináší ale i negativa - vylidňování čínských měst, existenci nelegálně narozených děti anebo nerovnoměrný poměr mezi pohlavími.
I přesto ale Peking svou politiku brání a plánuje ji udržet minimálně do roku 2015.
V Číně třicet let platí politika jednoho dítěte. O téma se zajímala redaktorka Kateřina Procházková.
Pláč svého dítěte už nikdy neuslyší čínští rodiče, kteří ztratili potomky při zemětřesení v čínské provincii S-čchuan před dvěma lety. V sutinách tehdy zahynulo na sedmdesát tisíc lidí, především dětí. Často je pohřbily trosky nekvalitně postavených škol a školek.
Jejich rodiče se dodnes nedočkali omluvy nebo odškodnění. Další děti už většinou nemají, protože v době, kdy byli ještě plodnými, jim stát více než jedno dítě zakazoval. Většinou tak tedy páry po katastrofě zůstaly už navždy bezdětné.
Výjimky ze zákona
Může za to zákon, který už 30 let nepovoluje většině čínských žen porodit více než jedno dítě. Existují i výjimky - více dětí mohou mít páry, které pochází z menšin, například Ujgurky nebo Tibeťanky. Výjimky mají i rodiny, kterým první dítě umřelo, je postižené anebo překvapivě i v některých oblastech, je-li děvčetem.
„Samozřejmě jsou i možnosti výjimek pro talentované nebo vzdělané lidi. Takže například, kdo má doktorát, může si zažádat o výjimku a bývá mu udělena,“ říká sinoložka Zuzana Li.
Před zhruba deseti lety začaly také úřady ve větších městech, jako jsou Peking nebo Shanghi, povolovat dvě děti dvojicím, kde jsou oba manželé jedináčci. Ale samozřejmě v různých provinciích se přístup k tomu drastickému zákonu liší.
Různé postihy
Stejně tak se různí i postihy za to, když si manželé pořídí přes zákaz dítě druhé. Například v centrální provincii a v hlavním městě Pekingu museli rodiče platit druhému, tedy nepovolenému dítěti, školné, zdravotní vyšetření a vládě pak speciální poplatky.
Ty se v některých provinciích vybíraly dokonce s několikaletým zpožděním a tedy s masivními úroky. Chudší rodiny se tak do konce života zadlužili. Poplatek za druhé nepovolené dítě činí 5 až 10krát více, než je průměrný roční příjem Číňanů.
To samozřejmě vede k nejrůznějšímu obcházení tohoto zákona, ať už převezením dětí mimo domov, kde žijí takzvaně načerno, bez identity. Tito potomci pak oproti prvorozenému nemohou studovat, navštěvovat lékaře a později dokonce ani hledat práci. Nemají totiž identifikační čísla a v podstatě tedy neexistují, nejsou.
Nerovnováha mezi pohlavími
To ale není jediné negativum tohoto zákona. Podle odborníků je už teď evidentní výrazná nerovnováha mezi pohlavími. Na 114 čínských chlapců dnes připadá pouze 100 dívek. Ve světě je pak běžný, tedy přirozený poměr maximálně 105 chlapců na 100 dívek.
I přes oficiální zákaz vyšetření ultrazvukem, totiž rodí Číňanky častěji chlapce než dívky. Samozřejmě je to dáno, tím, že v této ještě tradiční společnosti jsou právě mužští potomci, dědici žádanější.
„Nemít syna je jeden ze základních zločinů, kterých se děti dopouštějí vůči rodičům. Takže pokud se na venkově narodí nejdříve dívka nebo i druhé dítě je dívka, tak je to omezení vnímáno mnohem hůř. Potom dochází k těm smutným případům, že dívku matky nepřihlásí, to dítě vlastně neexistuje,“ dodává sinoložka Zuzana Li.
