‚Válka z dětí může vytvořit ztracenou generaci.‘ Školy na Ukrajině staví kryty, aby jim zajistily vzdělávání
Nejdříve covid, teď válka. Miliony ukrajinských dětí už několik let nemohly jít do školy, potkávat své spolužáky a dostávat kvalitní vzdělání. Jsou odkázány na online výuku nebo strach z toho, že každou chvíli budou muset běžet do školních bunkrů a krytů. Samy děti si přejí, aby se do školy mohly vrátit – kvůli nejasné situaci ohledně války ale více než polovina škol a univerzit podle CNN neotevře.
Jedenáctiletá Zlata strávila celý školní rok ve třídě naposledy před třemi lety. V roce 2020 musela výuka kvůli pandemii koronaviru přejít na online vyučování. Rok poté se do školy vrátila jen na krátko, než přišla nová vlna covidu.
Proruské úřady v Záporoží nepřímo vyhlásily nezávislost, míní Institut pro studium války
Číst článek
Jakoukoliv naději, aby se mohla ve škole znovu vidět se svými spolužáky, rozdrtila ruská invaze na Ukrajinu.
Po začátku války odjeli s rodiči na Západ, ale v květnu se do Kyjeva vrátili. Polovina Zlatiny třídy se ale nadále nachází v zahraničí, píše CNN.
Zlata říká, že by se do školy na začátku září moc ráda vrátila. Jelikož ale bunkr, který ve škole mají, pojme jen malý počet dětí, situace zatím vypadá špatně.
Její matka Hanna dodává, že škola v následujících dnech rozhodne, zdali se děti budou střídat tak, aby se případně vlezli do bunkru, nebo bude nadále pokračovat pouze online výuka.
„Je to pro mě jako matku složité, když se Zlata učí z domova. Také jí chybí komunikace s ostatními dětmi, takže bych byla ráda, aby mohla do školy chodit,“ uzavírá Hanna.
Školní bunkry
V Irpini, předměstí Kyjeva, boje nedávno poškodily jednu z největších škol ve městě. Šrapnely zasáhly její střechu a rozbily všechna okna.
Budova je již opravená a s pomocí agentury UNICEF škola teď obnovuje svůj protiletecký kryt. „Chceme, aby děti byly v bezpečí, nebály se a rodiče byli klidní,“ říká ředitel školy Ivan Ptašnyk.
„Naše školy nejsou postavené k tomu, aby útoky ustály,“ vysvětluje Serhij Horbačov, ukrajinský ombudsman pro vzdělávání. Podle něj školy většinou nemají jak zajistit bezpečnost dětí před případným útokem, proto se snaží urychleně postavit bunkry a protiletecké kryty.
Anna Krasiuková z deváté třídy říká, že jí chybí jak spolužáci, tak i učitelé. „Už se tam vážně chci vrátit. Chtěla bych se obejmout s kamarády a jen si povídat,“ říká.
Ivan Pinčuk z druhé třídy, který stojí vedle ní, má trochu jiné přání: „Všechno, co chci, je, aby Ukrajina vyhrála a Putin umřel.“
„Děti se neučí jako v normální výuce. Také se nemohou socializovat a vést normální život,“ říká zástupce UNICEF na Ukrajině Murat Sahin. Vysvětluje, že kontakt žáků s dospělým je zásadní, protože jim předá nejvíce informací – na dálku je toho složité dosáhnout.
Zničené dětství
I přes to, že se snaží zajistit bezpečnost svých žáků a studentů, se asi 59 procent škol a univerzit na Ukrajině letos v září stejně neotevře. Podle ministra školství Serhije Shkarleta nikdo neví, kolik dětí nakonec do školy chodit bude.
26:17
Kyjevané nechtějí žít ve strachu a omezovat se, popisuje regionální šéf z Člověka v tísni Drbohlav
Číst článek
„Tento akademický rok bude složitý. Podmínky budou velmi nepředvídatelné, protože ruské rakety mohou zasáhnout prakticky cokoliv,“ vysvětluje ombudsman Horbačov.
Podle Oksany Matiiašové, ředitelky neziskové vzdělávací organizace Teach For Ukraine, je nejdůležitější, aby se děti vrátily zpět do rutiny, znovuobjevily hodnotu vzdělání a nemyslely na válku. „Válka z nich může vytvořit ztracenou generaci,“ zakončuje.
Problémy se vzděláváním sužují i Ruskem okupovaná území. Dosazení úředníci prakticky z osnov vymazali ukrajinský jazyk a historii. Proukrajinští učitelé byli z oblastí vyhnáni, nebo jim vyhrožují zatknutím či zabitím.
