Válka zrychlila přijímací proces Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Zní hlasy o slábnoucím vlivu Ruska

Válka na Ukrajině mění evropskou politiku. Před invazí bylo nemyslitelné, že by integrační proces země do Evropské unie trval krátkou dobu. Tomu ale teď budeme svědky. Ve středu doporučila Evropská komise, aby byla zahájena přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Podle britského deníku The Guardian to značí postupně slábnoucí vliv Ruska ve východní Evropě.

Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vystoupila v Evropském parlamentu v Bruselu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vystoupila v Evropském parlamentu v Bruselu | Foto: Yves Herman | Zdroj: Reuters

Dlouho předtím, než Rusko začalo svou invazi na Ukrajinu, bylo obviněno ze zahájení ekonomické války na své sousedy.

Maďarsko chce blokovat jednání o vstupu Ukrajiny do EU. Tlačí na Kyjev kvůli své menšině

Číst článek

Kampaň Kremlu, která zahrnovala šikanu, přemlouvání a přímé výhrůžky ze zablokování přístupu na ruský trh a přerušení dodávek zemního plynu, měla bývalé sovětské satelity přesvědčit, aby zůstaly mimo vliv Evropské unie, píše britský deník The Guardian.

Středeční doporučení Evropské komise zahájit přístupová jednání EU s Ukrajinou a Moldavskem bylo pro Kreml poslední kapkou ve snaze zajistit si vlastní ekonomickou nadvládu, nebo alespoň konkurenceschopnost ve východní Evropě.

V roce 2013 navrhl tehdejší místopředseda ruské vlády Dmitrij Rogozin, že snaha Moldavska o obchodní a asociační dohodu s EU by mohla vést ke ztrátě území, omezení migrující pracovní síly a přerušení dodávek zemního plynu. „Energie je důležitá, zima je na cestě. Doufáme, že tuto zimu nezmrznete,“ řekl tehdy.

Carl Bildt, tehdejší švédský ministr zahraničí, označil hrozby za přerušení dodávek zemního plynu do Moldavska za „ekonomickou válku“. „To, co jsme viděli během několika posledních týdnů, je brutální ruský tlak proti partnerským zemím, jaký jsme v Evropě už velmi dlouho neviděli,“ řekl tehdy Bildt novinářům.

Kdysi nemyslitelné, dnes nutné

Ruské činy z února 2022 otevřely pro Moldavsko cestu do Evropy.

„Chceme žít v míru, prosperitě a být součástí svobodného světa,“ řekla moldavská prezidentka Maia Sanduová necelé dva týdny po zahájení invaze na Ukrajinu a oznámila formální snahu Moldavska vstoupit do EU. „Zatímco některá rozhodnutí vyžadují čas, jiná musí být učiněna rychle a rozhodně, za příležitostí, které přináší měnící se svět.“

Ukrajinský optimismus a balkánská frustrace. Na rozšíření EU je velký politický tlak, míní experti

Číst článek

Válku jako odrazový můstek využily k žádosti o urychlené členství do EU také Ukrajina a Gruzie. Ve středu představitelé EU odhalili svou snahu urychlit vstup Ukrajiny do bloku zkrácením obvykle dvouletého procesu. Začlenění práva EU do ukrajinských zákonů by mohlo v tomto případě trvat pouhých šest měsíců.

Takový průběh byl před začátkem invaze nemyslitelný. Například Turecko na svůj vstup do EU čekalo desítky let. Válka na Ukrajině ale dala najevo, že je potřeba zabezpečit východní hranice Unie.

Nyní, kdy hrozí hrozba rozšíření války do Evropy, dřívější překážky pro vstup do EU padly. Dokonce i v Gruzii, kde se rozhodnutí EU jeví převážně jako symbolické, bylo oslavováno jako poslední potvrzení toho, že Moskva ztratila nad svými sousedy nadvládu.

Gruzínská premiérka Salome Zourabichviliová ve středu oznámila, že gruzínská budoucnost není s Ruskem.

Tereza Štolová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme