Ostřelování tam zní jako bouřka. Humanitární organizace Koridor zajišťuje pomoc na jihu Ukrajiny
Přímo na Ukrajině funguje několik českých humanitárních organizací nebo dobrovolnických spolků, které vznikly čistě za tímto účelem – jedním z takových sdružení je Koridor. Je to asociace, která sdružuje nezávislé skupiny a organizace. A teď se snaží pomáhat lidem mimo jiné na jihu Ukrajiny – v Oděské a neustále ostřelované Chersonské oblasti.
S českými a ukrajinskými dobrovolníky z asociace Koridor si dáváme sraz v sousední Mykolajivské oblasti.
Poslechněte si reportáž zpravodaje Českého rozhlasu Martina Dorazína o humanitární organizaci Koridor, která působí na Ukrajině
Na okraji Mykolajiva jsou takové průmyslové zóny, opravny aut, sklady apod. Vzniká tu takový „hub“ nejen pro českou, ale i veškerou další humanitární pomoc, kterou odsud rozvážejí do těžce ostřelované Chersonské oblasti.
Tímto areálem provází pan Vasilij, který to tu dostal na starost od místního podnikatele. Ten nechce žádné peníze. Prostě jim to předal se slovy: dělejte, co bude nutné.
Bude tu i nezbytné zázemí: už teď tu dobrovolníci můžou přenocovat, mají tu sprchu, za chvíli budou mít i kuchyň.
Právě sem přijel kamion s českou humanitární pomocí, kterou organizuje společnost Koridor. Jsou to hlavně potraviny, rýže, konzervy s masem a také to, co je nutné v krizových zónách: vlhčené ubrousky. Obvykle tam neteče voda, lidi se zašpiní, je to nehygienické a hodně pomáhají.
„Koridor je dobrovolnická organizace, která vznikla se začátkem invaze. Nejdřív pomáhala na slovenských hranicích, byl tam obrovský přísun uprchlíků a bylo potřeba zorganizovat dopravu. Lidé přijížděli s autem a pomocí, ale byl tam docela chaos. Bylo třeba to tam dát dohromady,“ říká Richard Křesina, dobrovolník z Koridoru.
„Základnu máme v Oděse a tam fungujeme od června. Začínali jsme ve dvou českých dobrovolnících, teď už tu býváme třeba tři až čtyři. Je tu tým asi tří Čechů a tří Ukrajinců,“ upřesňuje Křesina.
Nabalovali na sebe další a další úkoly. „V létě jsme nejvíce jezdili na Mykolajiv, protože fronta byla blíže. Tehdy byl problém nedostatek vody, hygiena a spotřební věci. Potom se fronta posunula a následně osvobodil Cherson. Od té doby jezdíme po Chersonské oblasti, po vesnicích,“ popisuje český dobrovolník.
Typické zvuky přivítání
Cherson nás přivítal zvuky, které jsou bohužel pro tuto dobu typické. Rusko ostřeluje z druhého břehu Dněpru město a přilehlé vesnice vzdušnou čarou jen asi kilometr, možná méně. V takových podmínkách tu humanitární pracovníci působí. V Chersonu Koridor vykládá dovezenou pomoc.
„Konkrétně se jednalo o trvanlivé potraviny. Spousta konzerv, rýže, těstoviny luštěniny, taky jídlo pro děti, nějaký přesnídávky a tak, protože paní Ludmila od telefonu říkala, že jim tady chodí dost dětí, což je výjimka na Chersonskou oblast. Většinou jsou tu staří lidé,“ zamýšlí se Čech.
Nevezli ale pouze potraviny. „Byly tam i nějaké plynové vařiče. Domlouvali jsme i generátor, ale já jsem přímo na tomto místě ještě nebyl, tak jsem se chtěl podívat, jak to tady aspoň vypadá a poznat paní Ludmilu,“ říká Křesina. Paní Ludmila působí velmi veselým dojmem.
„Ta pomoc je specifická v tom, že my, když máme materiál, tak ho přivezeme. Když ho nemáme, tak dopomáháme ostatním ho vozit tam, kde oni nechtějí jezdit. Samozřejmě Ukrajinci jsou bijci, ale ne každý z těch dobrovolníků chce jezdit na Cherson. To znamená, že když někomu vypadne doprava nebo některá z organizací potřebuje řidiče auta, tak ta pomoc je právě v tom, že ten jejich materiál přivezeme do vesnice, kam to (střely) může spadnout,“ upřesňuje Křesina.
Ostřelování v okolí zní jako bouřka. „Tohle zní jako ukrajinská artilerie, to asi nebude takový problém. Ale je tady dneska veselo. Ostatně jako každý den,“ uzavírá Křesina.
