Tyranie prohrála, tvrdí venezuelská opozice. V symbolickém referendu hlasovalo sedm milionů lidí
Okolo 7,2 milionu z asi 19 milionů registrovaných voličů se zúčastnilo venezuelského opozičního referenda proti stávajícímu prezidentovi Nicolási Madurovi. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na vědce, kteří hlasování monitorovali. Referendum připravila opozice navzdory nesouhlasu socialistické vlády. Chce ji tak po téměř 20 letech odstavit od moci. Venezuelané proti vládě už několik měsíců protestují.
V Caracasu začali v jedné z volebních místností do davu střílet ozbrojenci. Podle opoziční koalice Demokratická jednota šlo o členy provládního polovojenského gangu.
K referendu tam přišly tisíce lidí. Jedna žena zemřela, další tři lidé jsou zraněni. Když se ozvaly výstřely, lidé se rozeběhli do okolí a řada z nich se schovala v nedalekém kostele.
Jeden mrtvý a několik zraněných, hlásí z průběhu neoficiálního venezuelského referenda
Číst článek
Opozice krok odsoudila, ale nemůže podle ní zastínit to, že se lidé už nebojí a chtějí jasně dát svůj názor. Při prakticky každodenních demonstracích proti vládě a prezidentu Nicolásu Madurovi už za poslední měsíce zemřelo přes sto lidí.
Obrana ústavy
Venezuelané v referendu rozhodovali o tom, zda by armáda měla bránit stávající ústavu a jestli by do příštího roku měly být nové volby. Především však lidé posuzovali záměr vlády zřídit Ústavodárné shromáždění.
Volby do něj svolala vláda na konec července, ale opozice je chce bojkotovat jako nedemokratické. Má podle ní hlavně nahradit parlament, kde mají odpůrci vlády většinu.
To potvrzuje i iberoamerikanista Josef Opatrný z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Kandidáti do tohoto byli předem vybráni prochávezovskými a promadurovskými skupinami. To znamená, že pozice opozice by tam byla naprosto minimální, rozhodla se tedy, že do těchto voleb nepůjde,“ řekl Českému rozhlasu Plus.
„Výsledek je předem dán, je předem dána politika, kterou nové shromáždění bude zastávat. Současné Národní shromáždění má být potrestáno a odstaveno na vedlejší kolej,“ myslí si Opatrný.
Podle opozice je výsledek referenda úspěch. „16. července vyhrála důstojnost nad tyranií,“ řekla lídryně opozice Maria Corina Machadová. „Dostali jsme jasný mandát pro začátek nové Venezuely.“
Země je v krizi
Podle průzkumů je proti Ústavodárnému shromáždění 70 procent Venezuelanů a 80 procent nesouhlasí s politikou současného vlády.
Režim založený zemřelým prezidentem Hugem Chávezem a v současné době řízený jeho nástupcem Nicolásem Madurem ztratil podporu hlavně kvůli ekonomickým problémům.
Venezuelané hlasují v referendu. Vláda ho neschválila, přesto může mít velkou váhu, tvrdí média
Číst článek
V některých částech země chybí základní potraviny a léky, někdy váznou také dodávky elektřiny, a to je Venezuela přitom bohatá na ropu. Inflace je velmi vysoká.
Výsledky hlasování o jednotlivých otázkách zatím neznáme, ale dá se předpokládat, že odpůrců vlády k urnám moc nepřišlo.
Podpora opozice bez velkých změn
Číslo 7,2 milionu víceméně odpovídá podpoře, kterou dostaly opoziční strany v posledních parlamentních volbách nebo tomu, kolik získal jejich kandidát v prezidentských volbách v roce 2013.
Proti vládě podle volebního koordinátora Francisca Pereze hlasovali i lidé v dřívějších baštách režimu, třeba v chudinských částech Caracasu.
„Aspoň pokud víme, tak v zalidněných oblastech šli lidé masivně volit i tam, kde dřív převažovali chávisté. Teď hlasovali proti Madurovu ústavodárnému shromáždění,“ říká koordinátor.
Maduro výsledky neuzná
Venezuelská vláda ale téměř určitě výsledky neuzná. Prezident Maduro označil referendum za ilegální a nesmyslné a soustředí se na nadcházející volby do Ústavodárného shromáždění.
Referendum ostatně dřív zakázal i Nejvyšší soud, který okleštil moc stávajícího parlamentu ovládaného opozicí. Zatím se může opřít taky o armádu.
„Venezuelská armáda se nikdy neměla tak dobře jako se má teď, je to jedna z mála institucí, které se netýká zkracování financí,“ vysvětluje iberoamerikanista Josef Opatrný.
Maduro se navíc může částečně spolehnout na zahraniční podporu. Minulý týden zdůraznil, že jeho vládu podporuje ruský prezident Vladimir Putin a některé jihoamerické země.
