‚Politizace historie je nepřijatelná.‘ Turecko si kvůli arménské genocidě předvolalo velvyslance USA
Turecko si předvolalo amerického velvyslance v Ankaře Davida Satterfielda. Učinilo tak poté, co Sněmovna reprezentantů USA v úterý přijala rezoluci uznávající turecký masakr Arménů za genocidu. Pro rezoluci, která není právně závazná, ale vyjadřuje postoj sněmovny ke stovkám tisíc arménských obětí Turky organizovaných čistek v Osmanské říši během první světové války, hlasovala drtivá většina kongresmanů.
Turecké ministerstvo zahraničí text dokumentu odsoudilo. Šéf tiskového odboru tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana varoval, že kongresmani ponesou odpovědnost za zhoršení bilaterálních vztahů.
Sněmovna reprezentantů USA uznala masakr Arménů v Osmanské říši za genocidu. Turecko to odsoudilo
Číst článek
Masakr Arménů, který si podle historiků vyžádal 1,5 milionu obětí a který mnozí označují za první genocidu 20. století, je pro Turecko mimořádně citlivé téma. Ankara termín genocida odmítá a tvrdí, že násilnosti tehdy panovaly na obou stranách, stejně tak považuje za nadhodnocený počet 1,5 milionu mrtvých.
Erdogan podle agentury Reuters prohlásil, že americká rezoluce nemá žádnou hodnotu a Turecko ji neuznává. Dodal, že turecký parlament na postup amerických kongresmanů odpoví.
Upozornil rovněž, že Turecko do USA nevydá žádného zločince, dokud Washington nepředá Ankaře tureckého duchovního Fethullaha Gülena. Ten žije v americkém exilu a Turecko ho označuje za strůjce neúspěšného puče proti Erdoganovi z července 2016.
„Ti, kteří hlasovali pro rezoluci, budou odpovědní za zhoršení kritických strategických vztahů v neklidném regionu,“ napsal na twitteru šéf tiskového oddělení Erdoganova úřadu Fahrettin Altun. Poznamenal také, že Erdogan v minulosti vyjádřil soustrast arménské komunitě a vyzval k vytvoření společné historické komise, která by události z té doby prozkoumala.
Altun se rovněž obrátil na Arménce, které vyzval, aby si nenechali ze své historie učinit politický nástroj. „Politizace historie pro politické potřeby je nepřijatelná,“ zdůraznil Altun a varoval před podobnými zásahy ze zahraničí, které podle něj do regionu přináší jen bolest.
‚Zneužití historie‘
Rezoluci odsoudil i Erdoganův mluvčí Ibrahim Kalin. „Arménská rezoluce Sněmovny reprezentantů USA je jedním z ostudných příkladů zneužití historie jako politického nástroje,“ uvedl.
Macron: Čtyřiadvacátý duben bude ve Francii národním dnem připomínky arménské genocidy
Číst článek
Rezoluci bezprostředně po schválení na twitteru kritizoval ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Turecká diplomacie následně vydala prohlášení, ve kterém schválený dokument označila za neplatný, neboť postrádá jakýkoli historický i právní základ. Rezoluce je podle ministerstva zahraničí bezvýznamným politickým krokem pro vnitroamerickou politickou scénu a k uspokojení arménské lobby a protitureckých skupin.
Masakr Arménů považuje podle listu The Washington Post za genocidu zhruba 30 zemí světa a také s výjimkou Mississippi všechny státy USA. Předloni v dubnu jej za genocidu uznala i česká Poslanecká sněmovna. V letech 1975 a 1984 tak učinila i americká Sněmovna reprezentantů, sama americká vláda tak udělala písemným prohlášením v roce 1951.
Nizozemsko uznalo genocidu Arménů z první světové války. Rozhodnutí nejspíš zhorší vztahy s Tureckem
Číst článek
Označování masakru z let 1915–18 za genocidu se nicméně stalo v americko-tureckých vztazích politickým tématem, neboť podobné rezoluce byly ve sněmovně v uplynulých desetiletích opakovaně navrhovány, nikdy se ale nedostaly do hlasování v plénu.
Stalo se tak až nyní, kdy Turecko čelí kritice za vojenskou invazi na severovýchodě Sýrie, kde chce v příhraničním regionu vybudovat bezpečnostní zónu pro návrat syrských běženců. Z oblasti ale vytlačuje syrské Kurdy, spojence USA během tažení proti teroristickému hnutí Islámský stát.
Před dvěma týdny magazín Newsweek napsal, že poradci navrhli prezidentovi Donaldu Trumpovi pohrozit Turecku uznáním arménského masakru za genocidu.
