Tureček: Zatím v Sýrii vidíme ukázkové předání moci. Jsem ale skeptický, jak to dopadne

Ministři zahraničí Ruska, Íránu a Turecka se v Kataru podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova shodli, že boje v Sýrii musí okamžitě skončit. „Pro Írán je to ztráta určité nárazníkové zóny a linie, přes kterou mohl zásobovat své spojence,“ vysvětluje pro Radiožurnál analytik a vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Plakát prezidenta Asada v Aleppu poté, co jej obsadili povstalci

Plakát prezidenta Asada v Aleppu poté, co jej obsadili povstalci | Foto: Mahmoud Hassano | Zdroj: Reuters

Stát Sýrie existuje 100 let. Vznikl výnosem ze začátku prosince 1924, s účinností od 1. ledna 1925, jako francouzský mandátní stát. Mandát přenesla na Francii Společnost národů. Jak velká je pravděpodobnost, že by se mohl po sto letech opět rozdělit?
Asi se nerozpadne oficiálně, ale umím si představit, že Sýrie může být rozdělena do určitých sfér vlivu. Jednu z nich může mít například Turecko, které si na severu země vytvořilo nárazníkovou zónu, ve které podporovalo sobě spřátelené milice a turkmenskou menšinu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s odborníkem na Blízký východ Břetislavem Turečkem

Dokonce na severu Sýrie fungovala turecká státní pošta, nikoliv syrská. Samozřejmě tam podobné zájmy mohou mít například další arabské země. A aby se tam stabilizovala situace, tak je možné, že dojde k určitému neformálnímu rozdělení, které už tam určitým způsobem bylo, ale teď je novinkou, že padl Asadův režim.

Co je islamistické uskupení Haját Tahrír aš-Šám, které je v souvislosti s povstáním nejčastěji zmiňováno, a kdo ho podporuje?
Skupina, která byla součástí Islámského státu a později se zřekla příslušnosti k názorům radikálních nadnárodních džihádistických skupin. Nyní se snaží hlavně její vůdce Abú Muhammad Džúlání vystupovat umírněně a mluví o nutnosti najít celonárodní dialog.

6:05

Situace v Sýrii se může velmi rychle zvrtnout ve válku, jasné není vůbec nic, upozorňuje politolog

Číst článek

Dokonce poskytl i rozhovor televizi CNN, ačkoliv na něj Američané vypsali odměnu jako na mezinárodně hledaného teroristu.

Pokud by toto byl skutečný příběh, tak z vřavy brutální občanské války se najednou transformovala umírněná a zodpovědná moc, která je připravená převzít zem. Problémem ale je, že na svržení Asada se podílelo mnoho skupin a z většiny je spojovala právě nenávist k němu a jejich další ideologie se různí.

Stojí za nimi různí zahraniční hráči, ať už frakce podporované Tureckem, tak poté i Katarem nebo Saúdskou Arábií a Íránem. I to může promluvit do toho, nakolik se podaří výhledy optimistického vývoje v Sýrii zrealizovat.

Faktor Rusko

Proč byl postup rebelů tak rychlý? Je to kvůli tomu, jak tvrdí zvolený americký prezident Donald Trump, že ruský vůdce Vladimir Putin ztratil zájem chránit Asadův režim kvůli válce na Ukrajině?
Určitě to k tomu přispělo. Přispělo k tomu ale také to, že Írán a hlavně hnutí Hizballáh v Libanonu v poslední době ztratilo velkou část svých kapacit.

Asad je neznámo kde, Syřané slaví jeho pád po 24 letech. ‚Není to náš boj,‘ varuje Trump

Číst článek

Víme, že ve válce, kterou Hizballáh vedl proti Izraeli, tak dopadl velmi špatně. Minulý týden bylo schválené příměří, které bylo pro Hizballáh v podstatě vojenská prohra. Takže na straně Asadova režimu neměl Hizballáh moc sílu.

Rozhodující byl ale také postoj syrské armády, která v podstatě nebojovala. Myslím, že to také mohla být součást zákulisního předání moci nebo umožnění změny mocenských poměrů v zemi. Zrovna to, že zmizel Asad, může být součást zatím neznámých dohod.

A ve chvíli, kdy syrská armáda nebojovala, tak by bylo divné, kdyby se Rusko vracelo na toto bojiště. Zvlášť s ohledem na to, že je vázáno vlastní válkou na Ukrajině.

Kolik je teď v Sýrii ruských vojáků? Co s nimi může být dál? Mohli by se Rusové ze Sýrie úplně stáhnout?
Myslím si, že by to byla spekulace. Samozřejmě se nabízí možnost, že když padl Asadův režim, tak Rusové budou muset odejít.

Syrská armáda se stahuje z města Homs. Povstalci obsadili místní věznici, stovky kriminálníků utekly

Číst článek

Už se psalo, že z námořní základny Tartus se vydaly lodě na otevřené moře, aby nebyly na dostřel. Mluvíme ale o oblasti, kam rebelové ještě nedošli. Rusové tedy mohou být skutečně dotlačeni ke spěšné evakuaci, ale nevylučoval bych, že tam ruské základny zůstanou.

Tento scénář se zmiňoval už v minulých letech. Jestli si dobře pamatuji, rebelové Rusům nabízeli, ať nechají padnout Asada a oni umožní setrvání vojenských základen v zemi. To se samozřejmě nedá vylučovat, protože jestli má být transformace pokojná, jak říká vedení, tak nesmíme zapomínat, že Rusové jsou v Sýrii na základě mezivládní dohody a je možné, že tam nějaký čas ještě zůstanou.

Podpora Íránu

Co znamená pád asadovského režimu pro Írán?
Samozřejmě velká ztráta určitého předpolí, protože Sýrii spolu s Irákem vnímal jako nárazníkovou zónu, kde mohl bojovat proti svým regionálním rivalům. Ať už to byly prozápadní, prosaúdské síly nebo Izrael.

Syrští povstalci dále postupují. Vkročili do klíčového města Homs a armáda se stahuje z okolí Damašku

Číst článek

Když se podíváme na mapu Blízkého východu, tak se najednou ztratila linie, přes kterou mohli Íránci zásobovat své spřátelené milice nejen v Sýrii ale i v Libanonu.

Má to ale i širší souvislost. Často se na to díváme optikou, co si myslí Izrael. Připomenu ale, že v irácko-íránské válce byla Sýrie jedna z mála arabských zemí, které stály po boku Íránu. Takže to, že Írán podporoval Asadův režim, mělo svoji logiku, protož toto spojenectví trvá minimálně od 80. let.

Podle europoslankyně ODS Veroniky Vrecionové se dá jen těžko odhadovat, zda v zemi nevypukne další občanská válka, což by znamenalo další výraznou uprchlickou vlnu do Evropy, před nestabilitou varovali i další politici, jako místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. Jak to vidíte?
Už jsem to naznačil. Záleží, jestli se podaří pokojně předat moc. Je zajímavé, že dosavadní syrský premiér zůstal v zemi a nikam neprchá. Říká, že bude úřadovat, dokud se nové moci nepodaří převzít kontrolu nad státními institucemi.

Rebelové říkají v podstatě totéž a zatím ho akceptují. Pokud to bude pokračovat takhle, půjde o zářný příklad předání moci. Zároveň ale nelze vyloučit pesimistické a negativní scénáře, kdy se to nepovede a dojde k boji o moc mezi jednotlivými frakcemi, které dosud stojí na jedné straně.

Zatím bojovaly proti Asadovi a najednou se bude dělit moc, rozdělovat kompetence a všechny milice se budou začleňovat do státních ozbrojených sil a tam se najednou mohou objevit třecí plochy, které zatím nebyly tolik vidět.  

Vladimír Kroc, hof Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme