Knihovna každý týden objede uprchlické tábory v blízkosti Atén, zastavuje ale i přímo ve městě. Koordinátorka projektu Esther Ten Zijthoffová, která má americké a nizozemské občanství, říká, že jde o to, aby byla kultura zpřístupněna všem.

K pravidelným zákazníkům patří šestadvacetiletý Syřan Alí, který nikdy nechybí, když knihovna dorazí na hlavní aténské tržiště.

„Rád čtu, dělá mi to dobře," říká a odnáší si protentokrát jeden z románů královny detektivek. „Knihy Agathy Christie jsou velmi ceněny, rádi bychom získali všechna její díla. Lidem, kteří hovoří arabsky, se velmi líbí spojení tajemna a romantiky v jejích historkách," říká Zijthoffová.

'Potřebujeme knihy'

Jedna z těchto „příručních" knihoven se usídlila v centru Atén. Je v prostorách určených syrským a afghánským ženám a dětem, jež pro ně zřídila jedna mezinárodní nevládní organizace.

Tisíce uprchlíků v Řecku uvázly po uzavření evropských hranic, jež následovalo po mohutném exodu v roce 2015. Čekají buď na převoz na jiná místa, na azyl v Řecku, anebo na vyřízení žádostí o sjednocení s příbuznými, kteří už jsou jinde v Evropě.

Tuto aténskou knihovnu zvanou „Potřebujeme knihy" pomohla založit Joanna Nisiriuová. Jde podle ní o největší sbírku knih napsaných v perštině, jaká se nachází v Aténách. Asi 150 knih do ní dorazilo z Afghánistánu.

Šestnáctiletá Afghánka Zahra, usazená na barevném sedátku, ve své rodné řeči objevuje dílo slavného řeka Nikose Kazantzakise Odyseus. Je co objevovat a obdivovat, názor Řeků na víru i romantismus řeckých bohů, říká mladá Afghánka.

„Mám tu knihu ráda, protože představuje novou kulturu," sděluje nad Odyseem. Ale nejraději mám sbírku pohádek od bratří Grimmů. To je naprosto vážná, a přitom zcela kouzelná literatura. Připomíná mi pohádky, jaké jsem čítávala, když jsme byla malá," srovnává Zahra.

Romány i slovníky

Podle Nisiriuové jsou mezi čtenářkami bezkonkurenčně nejoblíbenější pohádky Tisíce a jedné noci. „Máme jeden výtisk v perštině. Dostali jsme ho v červnu a byla to úplně nová kniha. Jsem šťastná, když vidím, že teď už je téměř rozpadlá," přiznává knihovnice.

„Na začátku jsme chtěli jenom nabídnout uprchlíkům možnost uchýlit se k četbě. Teď se snažíme také působit výchovně na děti, ukázat jim, že lze sdílet různé kultury, a tak tyto nové příchozí začlenit," vysvětluje Nisiriuová.

Kromě románů je zájem hlavně o jazykové slovníky. Přes dostupnost online překladačů dává mnoho uprchlíků přednost papíru. Zijthoffová říká, že si mnozí slovníky kopírují, aby získali vlastní verzi. Její knihovna nabízí také obrázkové slovníky a poskytuje prostor pro jazykové kurzy. Většinou se v nich učí arabština a francouzština.

Mezi kamionem a pračkami

Desetiletá Masúma z Afghánistánu trpělivě čeká mezi policemi knih na svou lekci francouzštiny. Učí ji tu afghánská dobrovolnice a rovněž uprchlice Vahída Rahmatová. Masúma bezchybně odříkává abecedu.

„Chce se naučit jazyk, než se dostane k otci, který na ni čeká v Paříži. Je velmi pilná," chválí ji Rahmatová, jež před útěkem v Kábulu učila náboženství.

V Řecku moc veřejných knihoven není a ty pojízdné se snaží vakuum zaplnit. Jde o jeden z projevů solidarity v zemi, která sama zápasí s hospodářskou krizí a záplavou uprchlíků.

Na aténském hlavním náměstí vůz s knihami parkuje mezi kamionem, který uprchlíkům přivezl jídlo, a autem s pračkami, kde si lidé mohou vyprat prádlo.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít