Mohl by Asadův režim tak rychle a hladce padnout bez Turecka, které opoziční síly dlouhodobě podporuje, ale popírá, že by pomáhalo přímo povstalcům z Haját Tahrír aš-Šám?
Podstatně zásadnější je tam ústup podpory ze strany Ruska a Íránu než nějaká podpora Turecka. Na druhou stranu, samozřejmě, bez podpory Turecka by se tak dlouho opozice neudržela, aby Asad neovládl celou Sýrii a nezískal moc zpátky a nedošlo tak k zamrznutí konfliktu, jak jsme to viděli posledních několik let.

A to umožnilo vůbec to, že se konflikt nyní rozběhl znovu a nabral tak vysoké obrátky, jak vidíme teď.

Má nebo měl turecký prezident Recep Erdogan na Asada nějaký vliv?
Prezident Erdogan s Bašárem Asadem neměl dlouhodobě úplně dobré vztahy. Turecko od počátku války v Sýrii stálo na straně opozice. Ačkoliv v posledních letech, kdy to vypadalo, že se Asad u moci udrží, začal Erdogan s Asadem znovu vyjednávat a snažil se ho přesvědčit, aby s opozicí jednal a situaci v Sýrii vyřešil bez konfliktu.

Ten teď nastal. Takže si nemyslím, že prezident Erdogan měl úplně zásadní vliv na rozhodování Bašára Asada.

Co je teď hlavním zájmem Turecka v Sýrii? Je to především situace na severu země kontrolovaném kurdskými milicemi, které Ankara považuje za teroristy?
To je ten hlavní dlouhodobý zájem – tedy zachování bezpečnosti na jižní turecké hranici. Je to jeden z hlavních důvodů, proč Turecko oficiálně tvrdí, že se v situaci v Sýrii angažuje. Vidíme to i teď v současné chvíli, kdy se mluví o tom, že se Tureckem podporované syrské milice dál připravují a útočí na kurdské jednotky právě na severovýchodě Sýrie.

Pravděpodobně to bude i jedno z témat případného vyjednávání Turecka s budoucí syrskou vládou o tom, jak bude Sýrie vypadat, pokud na to Turecko bude mít vliv. Dalším významným zájmem pak bude otázka Syřanů v Turecku.

Miliony uprchlíků

Těch od začátku války v roce 2011 uteklo do Turecka na 3,5 milionu. Co se dá čekat teď? Může uprchlíků v Turecku přibývat, anebo se naopak začnou vracet domů?
To bude hodně záležet na tom, jak se režim v Sýrii stabilizuje. Pokud tam proběhne převzetí moci a sjednocení opozice, dá se očekávat, že se Syřané z Turecka budou chtít vrátit zpátky. Většina z nich totiž utekla ze Sýrie právě před Bašárem Asadem.

Byl to důvod, proč ani když se situace v Sýrii v posledních letech stabilizovala, tak se nechtěli vrátit zpátky, protože nevěřili, že nepřijde perzekuce ze strany Asada.

Na druhou stranu v Turecku samozřejmě žili dlouho a je otázka, jak moc rychle se budou chtít vrátit, pokud už tam žijí třeba deset let. Co se týče podporovatelů Asadova režimu, nejsem si jistá, jestli budou chtít odcházet do Turecka mezi komunitu Syřanů, která v tuto chvíli slaví.

Pokud vývoj Sýrie ukazuje na oslabení Íránu a Ruska, co to pro Turecko znamená?
Regionálně je to pro něj pravděpodobně dobrá zpráva, protože Írán je jeden z jeho velkých regionálních soupeřů, takže oslabení Iránu se mu může hodit. Oslabování Ruska je samozřejmě na delší debatu, protože to může mít vliv i na to, jestli bude Turecko více spolupracovat se Západem a podobně. Uvidíme v budoucnu, co to všechno bude znamenat.

Vladimír Kroc, har Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít