‚Rozbití vstřícné migrační politiky.‘ Volební úspěch švédské krajní pravice může přepsat národní priority
Balancování na jednom procentním bodu. Ve Švédsku si volili nové složení parlamentu. Napínavé byly volby až do úplného konce, na definitivní výsledky museli občané počkat tři dny. Jaká bude příští vláda, ale jasné stále není. Jedinou jistotou je silná podpora Švédských demokratů – krajně pravicové a antisystémové strany, která se hlásí o pozornost a moc.
Dvě politické síly a koalice, obě prakticky z protilehlého politického spektra, se ziskem obdobného výsledku. Červeno-zelené uskupení Sociálních demokratů a Zelených v čele se současnou premiérkou Magdalenou Anderssonovou svedlo těsný souboj s Pravicovým blokem. Ten reprezentují Umírněná koalice, Liberálové, Křesťanská demokratická strana a zejména pak Švédští demokraté.
Volby do švédského Riksdagu potvrdily trend, který je pozorovatelný v celé Evropě: společnosti jsou poměrně výrazně rozdělené na dva protichůdné směry. „Vlastně to není nic nového nebo neobvyklého. Dva bloky dopadly podobně už v minulých volbách a je to něco, co ve švédské politice rezonuje poslední dekádu,“ komentuje pro server iROZHLAS.cz nedělní volby Petr Kaniok z Masarykovy Univerzity.
Nejzásadnější změnu pozoruje u vnímání Švédských demokratů. Dříve ostrakizovaná politická síla má nyní potenciál vládnout. Krajně pravicová strana je světovými médii označována za největšího vítěze klání. Dosáhla totiž svého dosud nejlepšího volebního výsledku.
Švédští demokraté
- Nacionalistická strana, založena v roce 1988.
- Mezi zakládající členy patřili lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa.
- Formálně se distancují od všech forem totalitarismu a rasismu, zároveň ale prohlašují, že přistěhovalectví, islamizace či globalizace masivně ohrožují švédskou kulturu.
- Poprvé se dostali do Riksdagu v roce 2010, od té doby svou pozici posilují a násobí počet svých poslanců.
Pomyslnou první příčku obsadila sociální demokracie, kterou podpořilo přes 30 procent voličů. Za ní je už ale s téměř 21 procenty hlasů strana Švédských demokratů a měla by se stát druhou nejsilnější stranou v parlamentu. Je tedy možné, že budou buď vládu podporovat, nebo v ní dokonce zasednou. O této možnosti se podle odborníka Kanioka ve Švédsku naprosto otevřeně hovoří, což bylo před lety čisté tabu.
Priorita: bezpečnost
Důvodem je nespokojenost s tím, jakým způsobem sociální demokraté v posledních letech spravovali zemi. Pozornost voličů přitahovalo hlavně téma bezpečnosti. Což bezpochyby opanovali Švédští demokraté, kteří v kampani slibovali tvrdě zakročit proti rostoucímu počtu násilností a proti válkám gangů. Chtějí se zasadit o omezení azylu, deportace nebo prohledávání v zónách se zvýšenou kriminalitou.
Protiimigrační politika, která je pro krajní pravici charakteristickou, se ve Švédsku stala běžnou praxí, což straně pomohlo, aby se zviditelnila. „Byli de facto mimo politickou soutěž z toho důvodu, že mainstream se to snažil dlouhou dobu zamlčet a argumentoval tím, že to není zásadní téma. Jenže migrační politika se ukázala být ne zcela funkční,“ vysvětluje při server iROZHLAS.cz Kaniok.
Zásadním způsobem se tím mění směr, kterým se švédská politika vyznačovala: vstřícností migrační politiky. Země je ze třetiny tvořena přistěhovalci. „Švédsko na tom, že je vstřícné vůči migrantům, dlouhé roky budovalo národní reputaci. Prezentovalo se jako otevřený stát, ve kterém má každý šanci a v němž multikulturalismus funguje,“ zmiňuje odborník z Mezinárodního politického ústavu.
Jak se nyní ukazuje, není to tak úplně pravda. Problém však podle Kanioka nespočívá v „první vlně“ migrantů, nedaří se integrovat spíše jejich děti. „Jsou vytlačováni na okraj společnosti, kdy po překročení určité hranice je velice blízko k nějakému nežádoucímu chování,“ vysvětluje projevy.
Sestavování vlády
Než ale vůbec bude jasné, jaký bude vládní program na následující čtyřleté období, musí se strany dohodnout, kdo kabinet sestaví. Tradičně se premiérem ve Švédsku stává představitel nejsilnější strany vzešlé z voleb.
Za Pravicový blok by jím tedy měl být Jimmie Akesson. „Pokud bude změna vlády, pak budeme v centru dění. Naší ambicí je sedět ve vládě. Pro Švédsko bude nejlepší, když to bude vláda většinová,“ prohlásil o volební noci.
To se ovšem nelíbí zbývajícím pravicovým stranám, pravděpodobnější je tedy varianta, že se do čela kabinetu postaví lídr Umírněných Ulf Kristersson. Zcela mimo však nezůstává ani možnost, že by vládní koalici sestavili socialisté a konzervativci.
Kaniok nicméně pro iROZHLAS.cz uvádí, že si není jistý, zda by to bylo ku prospěchu věci. „Vytlačování Švédských demokratů je něco, co se děje dlouhé roky v řadě. Vede to pouze k jejich neustálému a kontinuálnímu nárůstu preferencí,“ argumentuje. „Jestli ve Švédsku nechtějí, aby další volby vyhráli Švédští demokraté, budou jim muset nějakou dávku zodpovědnosti dát,“ přemítá.
K té se krajně pravicoví politici hlásí a jak odkazuje list The Guardian, staví je to do silné vyjednávací pozice. Přesto je ale jejich koaliční potenciál stále nízký. „Nemyslím si, že by bylo schůdné, aby se přímo ze Švédských demokratů stali ministři vlády. Vyloučit to nejde, ale myslím si, že by to byl velký skok,“ uvádí Kaniok.
Počítat lze spíše se scénářem, kdy kabinet sestaví občanské strany a krajní pravice vládu podpoří, případně prosadí některé ze svých priorit mezi ty vládní. Švédští demokraté nicméně nezůstávají mimo jednací stůl. Server EuroNews v pondělí informoval o tom, že se celý Pravicový blok sešel na obědovou schůzku.
Švédské parlamentní volby
Všeobecné volby se konají nejméně jednou za čtyři roky a vybírá se v nich 349 poslanců švédského parlamentu zvaného Riksdag.
Předčasné hlasování začalo 24. srpna a volit bylo možné i na švédských velvyslanectvích v zahraničí. Po prvních čtyřech dnech hlasování byla volební účast nižší než v předchozích letech. Celkově však bývá volební účast ve Švédsku velmi vysoká, při posledních volbách odevzdalo svůj hlas téměř 90 procent oprávněných voličů.
Zajímavostí je, že pokud lidé volili předčasně, následně si to rozmysleli, v den samotných voleb mohli zvolit jinou stranu nebo jiného kandidáta, nový hlas anuloval ten předchozí.
Sčítání hlasů se protáhlo až do středy. Čekalo se na volební lístky ze zahraničí, které ale v minulosti favorizovaly strany pravice, nelze tedy předpokládat, že by poslední volební lístky zásadním způsobem změnily rozdané karty a zamíchaly pořadím ve prospěch sociální demokracie.
Mezinárodní rozměr
Výsledky voleb se pravděpodobně ponesou v duchu změny domácí politiky, lze předpokládat zpřísnění bezpečnostních a migračních opatření. Stanoviska směrem k zahraničí však zůstanou pravděpodobně neměnná.
Jestli se totiž vymykají švédské krajně pravicové strany jim obdobným v Evropě, je to tím, že nejsou euroskeptické. Nelze ani předpokládat, že by Švédsko nakonec přehodnotilo svůj závazek vstupu do Severoatlantické aliance (NATO), o což se zasadila premiérka Anderssonová.
Nové vedení ostatně předvede své schopnosti a kooperaci již zanedlouho. Švédsko totiž přebírá české předsednictví v Radě EU. Zde se ale může projevit právě těsný volební výsledek. Po minulých volbách v roce 2018 trvalo sestavení vlády několik měsíců – a nakonec úřadoval menšinový kabinet socialistů. Jenže švédské předsednictví začíná už v lednu.
