Pět tisíc lidí hlídajících bezpečnost, tři a půl tisíce novinářů. Francouzi se připravují na summit G7
Několik bezpečnostních zón a tisícovky policistů v ulicích - taková bezpečnostní opatření budou doprovázet summit G7 ve francouzském Biarritzu. Zástupci USA, Francie, Německa, Kanady, Japonska, Itálie a Velké Británie se setkají už zhruba za dva týdny. Setkání sedmi nejsilnějších ekonomik světa bude předcházet schůzka francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Francouzská televize France info přirovnává baskický Biarritz k velkému bunkru. Do nejpřísněji střežené oblasti podél pláže, kde budou ubytované zahraniční delegace, budou smět lidé jen pěšky a se speciálním povolením.
Pět tisíc lidí hlídajících bezpečnost, tři a půl tisíce novinářů. Francouzi se připravují na summit G7
„Budeme na nejvyšším stupni pohotovosti, a to samozřejmě nejenom v Biarritzu. Určili jsme několik bezpečnostních zón,“ řekl už před časem pro televizi France 3 ministr vnitra Christophe Castaner.
Podle serveru 20 minutes by na bezpečnost summitu mělo dohlížet až pět tisíc lidí. Kvůli nedostatku ubytování přímo ve městě budou spát v kempech a v prázdninových centrech nedaleko Biarritzu. Bezpečnostní složky budou dohlížet i na případné demonstrace, které obvykle podobné summity doprovází.
Dopravní omezení
Macron ve Francii zapůsobil jako pověstný krysař. Vyluxoval levici i pravici, míní politolog Eichler
Číst článek
Navíc je možné, že by v době summitu mohly ve městě nebo okolí demonstrovat i příznivci takzvaných žlutých vest. Celkově na summit za delegace přijede až pět tisíc lidí, akreditovalo se na 3500 novinářů.
Summit bude mít zároveň velký dopad na dopravu, a to nejen v samotném Biarritzu, ale i jeho okolí. Letiště v Biarritzu bude zavřené pro běžné lety od 22. srpna. Přistávat na něm budou moct jen státní delegace. Většina státních letadel ale bude smět přistávat v Bordeaux a Pau, odkud se budou účastníci přepravovat helikoptérami na místo konání summitu. Místní letiště je totiž malé a všechna letadla by se na něj nevešla.
Uzavírky se mají týkat i železničních nádraží. Podzemní parkoviště budou v bezpečnostních zónách vyprázdněna a omezení provozu čeká i klíčovou dálnici A63 podél pobřeží.
Témata summitu
Jedním z hlavních témat, které se bude na summitu řešit, je podle francouzského ministra financí Brunoa Le Maireho daň pro velké internetové podniky, jako jsou třeba Amazon, Facebook, Apple a další. Francie totiž v červenci jako první větší ekonomika světa tuto zvláštní daň zavedla.
Ruský antimonopolní úřad vyšetřuje Apple. Podezírá ho ze zneužívání dominantního postavení na trhu
Číst článek
„Rádi bychom s našimi americkými přáteli úzce spolupracovali na univerzální dani týkající se internetových aktivit. Chceme od teď do konce srpna - do summitu v Biarritzu - dosáhnout shody,“ řekl koncem července Le Maire.
Dále by se na summitu G7 měly řešit nerovné příležitosti, ochrana biodiverzity a klimatu, bezpečnost, ochrana demokracií a partnerství s Afrikou. Kromě zemí G7 jsou pozvaní i zástupci několika dalších států - Indie, Austrálie, Chile nebo Jižní Afriky.
Rusko-francouzské setkání
Ještě před summitem přijme francouzský prezident Emmanuel Macron 19. srpna ruského prezidenta Vladimira Putina. Rusko přitom o členství v G8 přišlo v roce 2014 po anexi Krymu. Francouzský deník Le Monde si všímá, že naplánované setkání má proběhnout v pevnosti Bregancon nedaleko Marseille.
Londýn, Paříž a Berlín chystají námořní misi v Perském zálivu. Moskva chce likvidaci zahraničních základen
Číst článek
Jedná se o letní sídlo francouzského prezidenta, které je izolované a s pevninou spojené jen úzkou silnicí. Le Monde doslova píše o tom, že je připravovaná schůzka signálem, že prezident Macron by se mohl snažit zlepšit francouzsko-ruské vztahy a „vrátit Rusko do hry“.
Signálů, že by Francie a Rusko mohly najít v některých ohledech společnou řeč, je více - například koncem června byl ruský premiér Dmitrij Medveděv v přístavu Le Havre, kde se setkal s francouzským premiérem Edouardem Philippem.
Francouzská diplomacie se také snaží vystupovat v roli mediátora ve vyjednáváních ohledně íránského jaderného programu a podpořila návrat hlasovacích práv Rusku v Radě Evropy. Rusko o ně přišlo po anexi Krymu.