Předseda Evropské rady Donald Tusk naznačil, že bude velmi obtížné na summitu hledat společnou řeč. Podobně složitý byl podle něj už loňský summit v Kanadě, který se konal v napjaté atmosféře kvůli americkým clům na dovoz oceli a hliníku.

Vrcholná schůzka pak skončila fiaskem po rozkolu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Státníci kvůli snazšímu jednání proto letos poprvé od roku 1975 nepodepíšou společné prohlášení.

Francouzská média včetně deníku Le Figaro upozorňují na situaci v jednotlivých členských státech G7. V Německu pomalu končí kancléřka Angela Merkelová, v Itálii pořád trvá politická krize kvůli neshodám ve vládní koalici, Velká Británie řeší brexit, Kanadu v říjnu čekají klíčové federální volby a v USA už začala kampaň před prezidentskými volbami 2020. Podle francouzského deníku může právě tento mix jednání zkomplikovat.

Spor Francie a USA

Americký prezident už také stihl poobědvat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, i když to původně nebylo v plánu. Trump před odletem pohrozil, že Spojené státy zavedou cla na dovoz francouzských vín, protože Francie uvalila daň na velké internetové podniky jako Facebook, Google nebo Apple.

„Je to velmi nespravedlivé. Pokud to udělají, zdaníme jejich víno nebo uděláme něco jiného,“ prohlásil americký prezident. Sám sice prý není žádným „velkým fanouškem“ technologických společností, jsou to ale podle něj americké společnosti. „A upřímně, nechci, aby Francie danila naše společnosti,“ dodal šéf Bílého domu.

Tusk po příjezdu do Biarritzu varoval před obchodními válkami mezi členy G7, které by podle něj mohly vést k oslabování důvěry v rámci skupiny. EU nicméně podle předsedy Evropské rady nebude nečinně přihlížet, pokud Spojené státy uvalí na francouzské zboží cla v odvetě za zavedení digitální daně.

Na summit G7 do jihofrancouzského Biarritzu se sjíždějí prezidenti a premiéři USA, Francie, Británie, Německa, Itálie, Japonska a Kanady, tedy zemí, které patří do formátu G7.

Poprvé se summitu účastní britský premiér Boris Johnson, který se chystá svou zemi k 31. říjnu vyvést, třeba i bez dohody, z Evropské unie. Státníky pak doplní řada dalších světových politiků a představitelů nejrůznějších mezinárodních organizací.

Hlavním tématem rozhovorů bude boj proti nerovnostem, jednat by se mělo ale například také o krizích v Íránu, Libyi, Kašmíru či Sýrii nebo o chystaném odchodu Británie z Evropské unie.

Požáry v Amazonii

Francouzský deník Le Parisien také píše, že summit G7 doslova „elektrizovaly" lesní požáry v Amazonii. Dá se proto očekávat, že budou jedním z témat summitu.

Tusk zdůraznil, že Evropská unie je připravena v boji proti lesním požárům v Amazonii poskytnout finanční pomoc. Macron pak zdůraznil, že vyzve světové lídry, aby ve spolupráci s jihoamerickými zeměmi investovali do boje proti lesním požárům a podíleli se na zalesňování krajiny všude ve světě.

K rozhodnému boji proti rozsáhlým požárům Amazonského pralesa vyzvala před odletem do Biarritzu také německá kancléřka Angela Mekelová. „Budeme se zabývat tím, jak můžeme boj s požáry podpořit a pomoci. Vyšleme jasný signál, že je třeba udělat vše, aby deštný prales přestal hořet,“ řekla předsedkyně německé vlády.

Protest proti summitu

Proti summitu sedmi silných ekonomik světa protestovaly tisíce lidí. Odpůrci globalizace, ekologičtí aktivisté i několik desítek příznivců francouzského protivládního hnutí žlutých vest se sešli v městečku Hendaye u španělské hranice.

Podle organizátorů na protest dorazilo 15 tisíc lidí, policie účast odhadla na 9 tisíc demonstrantů. „Nejvyšší kapitalisté jsou tu a my jim musíme ukázat, že boj pokračuje,“ řekl agentuře Reuters 48letý elektrikář Alain Missana, který přišel ve žluté vestě, jež se stala symbolem protivládních demonstrací ve Francii z konce minulého a první poloviny letošního roku.

„Chtějí víc peněz pro bohaté a nic pro chudé. Vidíme hoře prales v Amazonii a tát arktické ledovce. Lídři nás musí slyšet,“ dodal Missana.

Ekologičtí aktivisté pak také upozorňovali na lesní požáry v Amazonii. Jen v Brazílii od ledna přibylo oproti stejnému období loňského roku o 83 procent požárů. Celkem jich úřady napočítaly na 70 tisíc.

„Kdyby klima bylo katedrálou, už by ji zachránili,“ stálo podle AFP na jednom z transparentů v průvodu. Jeho autor odkazoval na skutečnost, že po požárů pařížské katedrály Notre-Dame se po celém světě zvedla vlna solidarity a na účty na opravu začaly proudit peníze od tisíců větších i menších dárců.

Martin Balucha, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít