Středoasijští migranti zažívají v Rusku bití od policie a násilnou rekrutaci. Kvůli chudobě tam ale zůstávají
Do Ruska dlouhodobě jezdí za prací hodně lidí ze zemí Střední Asie. Důvodem je často katastrofální ekonomická situace v jejich domovině a propojenost zemí daná historií. Migranti ale často čelí v Rusku diskriminaci, násilí ze strany policie a nucené rekrutaci do ruské armády. „Středoasijské státy situaci svých občanů v Rusku většinou neřeší, protože při jejich návratu by hrozila obrovská nezaměstnanost,“ říká Slavomír Horák z Univerzity Karlovy.
„V Rusku funguje dlouhodobě diskriminace migrantů ze Střední Asie, bylo to už před válkou na Ukrajině,“ popisuje expert na tento region z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Slavomír Horák, který se právě nachází v Uzbekistánu. Vysvětluje, že lidé z Uzbekistánu a Tádžikistánu musejí získat tzv. patenty, aby mohli v Rusku legálně pracovat.
Při jejich získávání často dochází k donucenému podpisu ruských dokumentů, na základě kterých mohou být následně posláni do armády. „Pokud tam zůstanou nelegálně, tak jsou ještě zranitelnější vůči policii a jejímu násilí,“ říká Horák.
Válka, nebo vězení
Podobný proces popisuje i uzbecký azylant Abdusami Rachmonov, který žije od roku 2015 v Praze a působí jako lidskoprávní aktivista. „Často migranty zatýká policie za nějaký menší přestupek a nutí je si vybrat mezi podepsáním kontraktu o ruském pasu, na základě čehož mohou být posláni na frontu, nebo vězením či deportací ze země,“ líčí.
Rusko letos rekrutovalo 280 000 vojáků, říká Medveděv. Nabírá i v Arménii nebo mezi migranty
Číst článek
Rachmonov také hovoří o hřbitovech u Moskvy s padlými vojáky na Ukrajině, kde se nachází velký počet hrobů se středoasijskými jmény. Na tuto problematiku upozorňovalo už dříve Rádio Svobodná Evropa.
„Od začátku roku 2023 je v médiích aktivně podněcována fobie z migrantů, podporovány násilné zločiny proti migrantům, nafukovány jakékoli příběhy týkající se migrantů, a to prostřednictvím falšování kriminálních statistik a projevů fobie ze strany vysokých úředníků činných v trestním řízení. Migranti jsou vždy obviňováni, i když jsou oběťmi zločinů,“ potvrzuje diskriminaci ruská aktivistka Valentina Čupiková.
Aktuální zvýšenou diskriminaci dává Čupiková do souvislosti s předvolebním obdobím. Už před minulými prezidentskými volbami zaznamenala zhoršení situace. Ty následující se mají v Rusku konat v březnu roku 2024.
Čupiková pomáhá nelegálně zadrženým migrantům v Rusku a snaží se jim právně pomáhat. „Volám na policejní oddělení, kde jsou, a podávám stížnosti na jejich nezákonné zadržování, fyzické násilí, strádání v komunikaci, neposkytnutí lékařské péče a podobně,“ vysvětluje svou činnost.
Sama se musela nejprve přesunout do Arménie, odkud kvůli strachu o bezpečí s pomocí Rachmonova a dalších organizací nedávno utekla do USA a zde na dálku pokračuje ve své práci. Tvrdí, že od loňského října se nesetkala s nátlakem k rekrutaci u migrantů, s nimiž je v kontaktu.
Bývalý wagnerovec z Kazachstánu dostal sedm let vězení. ‚Tvrdili mi, že na Ukrajině není válka,‘ hájí se
Číst článek
Slavomír Horák si však nemyslí, že by se v tomto ohledu situace v Rusku mohla příliš zlepšit. Podle něj jednotlivé ruské regiony musejí plnit kvóty na odvody do armády a pokud neprobíhá mobilizace Rusů a nejsou dobrovolníci, tak úřady musejí více brát ze strany středoasijských migrantů.
Například Kyrgyzové mají podle Horáka o něco lepší postavení mezi migranty kvůli mezinárodním smlouvám. Mohou bez víz přejíždět hranice a policie jim méně vyhrožuje vyhoštěním. Zase ale velká část z nich vlastní už z dřívějších dob ruský pas, takže mohou být legálně odesláni na frontu. Od začátku invaze tedy mnoho z nich utíká zpět do Kyrgyzstánu.
‚Rodiče mě nutí‘
I přes rizika ale do Ruska odjíždí stále hodně obyvatel zemí Střední Asie, nutí je k tomu chudoba a podle Čupikové i neochota západních států tyto migranty přijímat.
„Řekl bych, že aktuálně je v Rusku asi 1,5 milionu Uzbeků, téměř každá rodina tam má nějakého příbuzného. O zacházení ruských úřadů se tady ví, ale lidé se o tom bojí mluvit,“ říká Horák.
Chcípnout někde na Donbasu fakt nepatřilo mezi mé životní plány, říká ruský utečenec do Kazachstánu
Číst článek
„Ale ne všichni chtějí odjíždět. Nedávno mě tady v Taškentu vezl jeden taxikář, který má i ruský pas a říkal, že raději teď taxikaří za méně peněz tady, než za více peněz v Moskvě, kde by jej pravděpodobně odeslali na frontu. Ve Fergáně nás také vezl mladý taxikář, který byl absolutně proti válce a prohlásil, že by si sice měl vydělat na svatbu, do které jej tlačí rodiče, ale určitě do Ruska nepojede,“ podotýká Horák k atmosféře v Uzbekistánu.
I přesto se Horák a Rachmonov shodnou, že část Uzbeků válku na Ukrajině podporuje. Jedním z důvodů může být i vystavení ruské propagandě, především v televizi a na internetu. Pro další je to zase možnost přivýdělku. Podle Rachmonova podporuje válku na Ukrajině v Uzbekistánu asi polovina populace.
Bojí se nepokojů
Vlády středoasijských zemí podle Horáka často neřeší postavení svých občanů v Rusku, jelikož se bojí, že by následovalo jejich vyhoštění a státy by si musely poradit s přílivem ekonomicky aktivního obyvatelstva. Hrozí, že vysoká nezaměstnanost by spustila nespokojenost občanů a mohlo by následovat něco, co se dá přirovnat k tzv. „hladovým bouřím.“
Bránit se diskriminaci a násilí je pro „nerusky vypadající migranty“ velmi složité, potvrzuje Čupiková: „Všudypřítomná korupce je nutí neustále platit za nějaké nepotřebné dokumenty. Pokud je odmítnou, tak jsou zadrženi, biti a deportováni.“