Státy NATO by měly zvýšit výdaje na obranu na čtyři procenta, uvedl Trump na summitu
Americký prezident Donald Trump na summitu NATO vyzval spojence, aby zvýšili výdaje na obranu na čtyři procenta HDP. Bulharským novinářům to v Bruselu řekl bulharský prezident Rumen Radev. Následně Trumpova slova potvrdil i nejmenovaný představitel Bílého domu, uvedla agentura Reuters.
Lídři zemí NATO se v září 2014 na summitu ve Walesu zavázali, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly zatím jen dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) v jednotlivých zemích. Donald Trump státy NATO již několikrát kritizoval za jejich nedostatečné vojenské rozpočty.
„Prezident Trump, který mluvil jako první, se zmínil o tom, že by nemělo být dosaženo jen dvou procent (výdajů na obranu), ale hovořil o novém cíli, kterým jsou čtyři procenta,“ prohlásil prezident Radev. Podle Bílého domu nešlo v případě Trumpových slov o žádný 'formální návrh', americký prezident se jen snažil státy NATO těmito slovy přimět k větším armádním výdajům.
Aktuální výše HDP
Na vyšší investice do armád naléhají především Spojené státy, které vydávají na obranu nejvíce procent HDP (3,57) a které také pokrývají až 25 procent celkového rozpočtu NATO.
V loňském roce vydaly na obranu podle oficiálních odhadů NATO přes dvě procenta HDP jen čtyři členské země NATO z 29 členů: výše zmíněné USA (3,57 procenta HDP), Řecko (2,36 procenta), Velká Británie (2,12 procenta) a Estonsko (2,08 procenta). K požadované dvouprocentní hranici se přiblížilo Polsko, která vydalo 1,99 procenta HDP.
Nejméně loni vydaly na obranu Lucembursko (0,46 procenta), Belgie (0,9 procenta), Španělsko (0,92 procenta), Slovinsko (0,98 procenta) a Česká republika (1,05 procenta). Slovensku patří 18. místo s výdaji 1,19 procenta HDP. Vláda premiéra Andreje Babiše se zavázala navýšit postupně rozpočet na obranu na 1,4 procenta HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021.
„Zaměřil bych se na to, na čem jsme se shodli. A dohodli jsme se, že zvýšíme výdaje na obranu na dvě procenta. S tím bych začal,“ reagoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na Trumpova slova o zvyšování výdajů na obranu na čtyři procenta.
NATO spustí výcvikovou misi v Iráku
Kanada se první rok ujme velení nové výcvikové mise NATO v Iráku a přispěje do ní 250 příslušníky svých ozbrojených sil. Na summitu Severoatlantické aliance v Bruselu to oznámil kanadský premiér Justin Trudeau. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v podvečer potvrdil, že summit o spuštění mise podle očekávání rozhodl.
„Jsme odhodláni zabezpečit dosažené úspěchy v boji s Islámským státem a zabránit jim v návratu. Proto jsme dnes - jak nás požádala irácká vláda - spustili novou výcvikovou misi v Iráku,“ prohlásil Stoltenberg. Kanadské rozhodnutí ujmout se jejího velení ocenil. NATO podle něj také pomůže se založením profesionálních vojenských škol a akademií pro irácké síly.
NATO se chce víc zaměřit na hybridní hrozby z Ruska. S Moskvou je ale dál připravené jednat
Číst článek
NATO se už nyní na výcviku iráckých vojáků podílí, přímo v zemi například působí i čeští vojáci. Další výcvikové aktivity se odehrávají mimo irácké území.
Nově by od podzimu ale měly stovky aliančních instruktorů pomáhat na žádost irácké vlády přímo v zemi s cílem napomoci stabilizaci Iráku a boji s terorismem ve všech jeho formách a projevech.
Alianční odborníci budou k dispozici iráckému ministerstvu obrany a kanceláři tamního poradce pro národní bezpečnost a budou školit irácké vojenské instruktory.
Podle názoru NATO je totiž profesionální a odpovědný bezpečnostní sektor klíčem ke stabilitě Iráku i širšího regionu.
Mimo státy NATO už zájem o zapojení oznámily také Austrálie, Finsko a Švédsko.
Summit dnes také rozhodl o posílení alianční podpory snahám Jordánska a Tuniska o rozvoj jejich kapacit v protiteroristickém boji.
„Jsme odhodláni pokračovat v boji proti terorismu, který musí být potírán koherentním, jednoznačným a dlouhodobým úsilím celého mezinárodního společenství,“ uvádí závěrečná deklarace summitu.
