Státy EU a Evropský parlament hledají kompromis o maximální délce pracovní doby
Evropský parlament začal dohodovací řízení s radou ministrů členských států Unie o maximální délce pracovní doby. Loni v prosinci totiž parlament neschválil směrnici, která umožňovala sjednat i delší pracovní dobu než maximálně 48 hodin týdně. Na ní se přitom po několikaletém jednání shodly členské země. Teď musejí hledat kompromis s europoslanci nanovo.
Neshody mezi radou ministrů členských zemí a Evropským parlamentem panují hlavně v otázce takzvaných Opt-outů. Tedy výjimek z maximální délky týdenní pracovní doby, kterých by se mohly dovolávat členské státy.
Evropský parlament chce, aby se tyto doložky neúčasti států na plnění směrnice zcela zrušily do 3 let od vstupu nové direktivy v platnost.
S Radou ministrů se také parlament neshodl v pojetí pracovní pohotovosti. Europoslanci chtějí, aby se započítávala do pracovní doby, i když jde o takzvanou pohotovost neaktivní, kdy je zaměstnanec připraven doma přijet na výzvu zaměstnavatele do práce.
Řešení vleklých neshod mají obě strany najít právě v dohodovacím řízení.
