Předseda britské opoziční Labouristické strany Keir Starmer | Foto: Maja Smiejkowska | Zdroj: Reuters
Kdo je nový britský premiér? Chlapec z lidu, který sjednotil Labouristickou stranu
Jedenašedesátiletý Keir Starmer dříve působil jako advokát bojující za lidská práva, dnes je novým premiér Velké Británie. Ačkoliv se na politické scéně pohybuje teprve devět let, je prvním lídrem labouristů, kterému se po čtrnácti letech vlády konzervativců a několika volebních porážkách podařilo sjednotit stranu a dovést ji k vítězství.
Po drtivém volebním neúspěchu labouristů v roce 2019 jen málokdo věřil, že by na první pohled nevýrazný Keir Starmer byl schopen obrátit neveselé směřování strany k lepšímu.
Nový obyvatel Downing Street číslo 10 vyrostl v anglickém Surrey na jihu Velkého Londýna. Jak rád voličům připomíná, na rozdíl od svého předchůdce v premiérském křesle konzervativce Rishiho Sunaka pochází ze skromných poměrů.
Rodiče ho pojmenovali po Keiru Hardiem, prvním lídrovi labouristické strany. Starmerův otec byl nástrojář, jeho matka zdravotní sestra. Starmer strávil velkou část dětství a dospívání péčí o matku, která žila se vzácným autoimunitním onemocněním, Stillovou nemocí. Postupně ztratila schopnost mluvit i chodit.
S otcem měl komplikovaný vztah. „Nemluvili jsme spolu. Nikdy mi vlastně nedal najevo, že je na mě pyšný a nikdy mi neřekl, že mě má rád,“ popsal například v jednom z předvolebních rozhovorů.
Během dospívání se aktivně zapojoval do společenského dění a také hrál fotbal nebo na flétnu. Jeho tři sourozenci mu říkali „superkluk“. Také jeho zájem o právo a spravedlnost se začal formovat již v mládí.
Starmer se politicky angažoval už na gymnáziu, když v 16 letech vstoupil do mládežnické organizace Labouristické strany. Jako první z rodiny pak nastoupil na vysokou školu.
Vystudoval právo na Univerzitě v Leedsu a magisterské studium absolvoval na oxfordské univerzitě. Po ukončení studia se stal advokátem se specializací na lidská práva a trestní právo.
Dobrák a rytíř
V roce 1987 byl Keir Starmer přijat do britské advokátní komory. Pracoval ve významné advokátní kanceláři Doughty Street Chambers a angažoval se v řadě známých případů jako například ve vraždě Stephena Lawrence z roku 1993, černošského teenagera, který byl zavražděn gangem bílých mužů.
Rodina Lawrence dlouhé roky usilovala o důkladné prošetření jeho vraždy a teprve po šesti letech bylo shledáno, že vražda měla rasistický motiv. Rodina za pomoci Starmera dosáhla revize policejních postupů a větší důslednosti ve vyšetřování vražd s možným rasistickým podtextem.
Na začátku 90. let Starmer pracoval v Karibiku, kde poskytoval právní pomoc lidem, kteří byli odsouzeni k trestu smrti, často bez spravedlivého procesu nebo v podmínkách, které neodpovídaly mezinárodním standardům lidských práv.
Na přelomu tisíciletí potkal advokátku Victorii Alexander, kterou si o sedm let později vzal a má s ní dvě děti. Victorie později opustila soudnictví a v současné době pracuje jako zdravotnice v londýnské nemocnici.
V roce 2002 byl Starmer jmenován královským advokátem (jde o prestižní titul udělovaný advokátům, kteří dosáhli vynikajících výsledků ve své praxi). Dráhu advokáta opustil v roce 2008, kdy se stal vrchním prokurátorem. V této funkci ho čekala hlavně reorganizace prokuratury kvůli snižování rozpočtu.
Nastavoval správní procesy a osobně navštívil každý soud v zemi. Tím si vybudoval pověst důsledného a kompetentního lídra, což mu posléze pomohlo při jeho vstupu do politiky. V roce 2014 byl povýšen na rytíře.
Starmer versus Corbyn
Jeho první významný politický moment nastal v roce 2014, kdy ve svých 52 letech poprvé kandidoval do Dolní sněmovny. Byl zvolen poslancem za obvod Holborn and St Pancras a strana si ho vybrala za ministra pro imigraci ve stínovém kabinetu tehdejšího lídra labouristů Jeremyho Corbyna. Později zastával ještě jiný stínový ministerský post, a to funkci ministra pro brexit.
S Corbynem měl však výrazné neshody. Zatímco Corbyn je známý svou výrazně levicovou politikou, Starmerova pozice je více centristická. Po drtivé volební porážce labouristů ve volbách v roce 2019 po něm nakonec převzal vedení strany. Corbynovi nepomohla ani ostrá kritika za to, jakým způsobem se vypořádal s antisemitismem uvnitř Labouristické strany.
Starmer po svém nástupu do čela strany přijal tvrdší opatření. Kromě toho se snažil oslovit širší spektrum voličů, včetně těch z pravicových kruhů. Podporuje mírnější reformy a pragmatičtější přístup k ekonomickým a sociálním otázkám.
Nyní je často vnímán jako pragmatický a umírněný politik. Před volbami si vytyčil jasný cíl - sjednotit labouristy. „Došli jsme do bodu, kdy se labouristé tvářili, jako že mají navrch nad pracující třídou. Povýšeným způsobem říkáme lidem, co mají dělat. Čtyřikrát jsme prohráli volby. Myslím, že jsme se příliš vzdálili od naší mise sloužit pracující třídě,“ popsal svou motivaci pro sjednocení strany britskému Guardianu před volbami.
Volební sliby
Ve vítězném projevu Britům slíbil, že povede labouristy „do nové éry s důvěrou a nadějí“.
Hned první den v úřadu skoncoval s plánem konzervativců na deportace migrantů do Rwandy. Migrační dohoda se Rwandou, která měla Londýnu pomoci vyřešit nárůst počtu přistěhovalců nelegálně přicházejících do Británie, byla jedním ze stěžejních bodů volebního programu konzervativců Rishiho Sunaka.
Místo posílání uprchlíků do Rwandy chce Starmer řešit migraci zřízením nových policejních jednotek a rozbitím gangů, které převážejí žadatele o azyl na gumových člunech přes Lamanšský průliv.
Jedním z hlavních témat voleb v Británii bylo také hroutící se zdravotnictví, které se potýká se stávkami lékařů a enormními čekacími lhůtami na ošetření. V souvislosti s NHS (britský zdravotní systém) Starmer uvedl, že je připravený dělat „těžká rozhodnutí“, aby naplnil například labouristický slib zajistit pacientům každý týden 40 tisíc nových volných termínů u lékařů.
Brity také trápí vysoké životní náklady a nedostupnost veřejných služeb. Starmer proto slíbil navýšení počtu učitelů na druhých stupních o šest a půl tisíc v dalších pěti letech, reformu trhu práce a výstavbu milionu a půl cenově dostupných bytů. Kritici však Starmerovi vyčítají, že nemá jasný plán, jak přesně toho chce docílit.
Co se týče vztahů s EU, nejspíš se oproti vládě konzervativců mnoho nezmění. Starmer sice slibuje, že bude s Unií dále vyjednávat a je více otevřený spolupráci s Bruselem, ale vylučuje, že by se Spojené království znovu stalo součástí EU, celní dohody či volného trhu. „To se nestane. Jasně říkám, že se k EU znovu nepřipojíme,“ řekl těsně před volbami pro Guardian.
Související témata: Keir Starmer, Spojené království, vláda, rytíř, lidská práva, Jeremy Corbyn, Evropská unie, konzervativní strana, Labouristická strana, Rishi Sunak
