Řeka Lim po vydatných deštích spláchla všechno, co do ní lidé naházeli od Plavu v Černé Hoře až do Potpećské přehrady u srbského města Priboj. Místní nyní označují jezero za plovoucí skládku.

Experti odhadují, že se u hráze nahromadilo 40 000 metrů krychlových odpadků, které již ohrožují i provoz vodní elektrárny. Zhruba polovina odpadu obvykle klesá ke dnu a je velmi složité jej odvézt.

Největším znečišťovatelem je podle místních skládka u města Prijepolje, která se nachází přímo na břehu Limu. „U lidí ten pohled na horu odpadků budil odpor, tak ji pod tlakem veřejnosti zavřeli. Nebyla ale sanována, a tak Lim dále splachuje odpadky z této skládky, zvlášť když má vyšší hladinu,“ říká ekologický aktivista Saša Bijelić.

Podle něj úřady nebyly navíc schopny najít za zrušenou skládku adekvátní náhradu a mnoho odpadu z dalších nevhodně umístěných skládek tak opět končí v řece.

Podle srbského vydání stanice BBC se na březích Limu nachází na 70 divokých či nezajištěných skládek. Praxe nevhodného skladování odpadků či jejich vyhazování přímo do řeky je hojně rozšířená i v sousední Černé Hoře, která se přitom již v roce 1991 prohlásila „ekologickým státem“.

Ekologická katastrofa podle N1 ničí turistický potenciál jinak malebného horského kraje. Nešťastní jsou z ní i místní obyvatelé, kteří hospodaří na pozemcích kolem řeky. „Někdy z louky vytahám až 50 pneumatik,“ stěžuje si Zlatan Turković z Prijepolje.

Srbské úřady plánují postavit napříč přehradou 300 metrů širokou pontonovou zábranu, s jejíž pomocí by se naplavené odpadky sbíraly. Siniša Laković z ekologického sdružení Jastreb má za to, že by opatření mohlo pomoci, především by se ale podle něj mělo zakázat skladování odpadu kolem řeky.

„Myslíte si, že je to možné vyřešit nějakou bariérou? Problém se musí řešit na úrovni státu, ale dosud jsme neviděli, že by byla vůle to vážně řešit,“ myslí si naopak Bijelić.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít