Kdo je Robert Kaliňák? Korunní princ Smeru, jehož jméno média spojují s řadou kauz
Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák (46) ustál mnoho kauz spojených s finančními podvody i s ovlivňováním médií. Tlaku na své odvolání čelil již před dvěma lety kvůli vazbám na kontroverzního realitního magnáta Ladislava Bašternáka, který figuruje v několika korupčních aférách. Jeho rezignaci požadovala opozice i část koalice po vraždě novináře Jána Kuciaka. Ten psal mimo jiné o korupčních případech, jejichž nitky vedou až ke Kaliňákovi.
V polovině 90. let Kaliňák (narozen 11. května 1971 v Bratislavě) vystudoval právo v Bratislavě, následně pracoval jako právní koncipient a advokát.
'Neodvolatelný' Kaliňák skončí. Ministrův odchod žádali po vraždě novináře opozice i Ficovi spojenci
Číst článek
Poslancem se stal v roce 2002. Ve sněmovně byl předsedou výboru NR SR pro obranu a bezpečnost (2002-2006) a výboru na kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu (2004-2006). Od července 2010 zastával funkci předsedy zvláštního parlamentního výboru pro kontrolu činnosti Slovenské informační služby.
V krajských volbách v roce 2005 byl zvolen do zastupitelstva Bratislavského kraje, o rok později se mandátu vzdal.
Je ženatý a má dvě děti.
Ministr vnitra
Vystudovaný právník Kaliňák je místopředsedou vládnoucí strany Smer-sociální demokracie. Ministrem vnitra a vicepremiérem byl už v první Ficově vládě (2006-2010), resort vnitra vedl znovu od roku 2012, v březnu 2016 byl znovu jmenován do třetí Ficovy vlády.
Ficův Smer je připraven na personální změny, uvedl vicepremiér. Na vydání Kaliňáka ale ne
Číst článek
Kaliňák je považován za dvojku strany a za korunního prince pro případ, že by Fico již nemohl nebo nechtěl být premiérem. Svého šéfa také zastupoval v období, kdy jej na jaře 2016 postihla srdeční slabost a musel se na několik týdnů stáhnout z veřejného života.
Kaliňák, jenž se před vstupem do politiky specializoval na protimonopolní právo a obchody s nemovitostmi, patří k nejbohatším slovenským politikům. Z přehledu jeho příjmů, který zveřejnila slovenská média, vyplývá, že si během působení v politice vydělal 3,2 milionu eur (81,5 milionu korun).
Kauza Kovošrot
Už v roce 2006 byl jedním z aktérů podezřelého konkurzu zadlužené firmy Kovošrot. Konkurzní správce nejprve vyhlásil veřejnou soutěž, ale její první kolo následně zrušil, a to i přesto, že jeden ze zájemců nabízel za firmu 51 milionů slovenských korun, uvedl server Aktuality.sk.
Profesionální selhání policie, komentují slovenští lékaři nepřítomnost odborníka na místě Kuciakovy vraždy
Číst článek
Ve druhém kole Kovošrot koupila firma Krupp, kterou tehdy vlastnil Kaliňák. Hodnota transakce byla 25 milionů slovenských korun, jiný zájemce přitom nabízel o pět milionů větší částku. Tehdejší ministr vnitra Vladimír Palko tvrdil, že firma Krupp se koupí Kovošrotu dostala k lukrativním pozemkům v hodnotě 57 milionů korun.
Kaliňákovo jméno se skloňovalo i v případu úniku odposlechů z Vojenské zpravodajské služby. Z odposlechů vyplynulo, že za éry ministra obrany Ľubomíra Galka kontrarozvědka odposlouchávala skupinu novinářů deníku Pravda a bývalého ředitele TA3 Michala Gučíka.
Za Ficovy první vlády připravila jiná organizovaná skupina z východního Slovenska stát prostřednictvím nadměrných daňových odpočtů o 75 milionů eur. Hlavní aktér kauzy Milan Chovanec (nikoliv český exministr vnitra) při výpovědi uvedl, že pochybné finanční transakce kryli i pracovníci daňových úřadů, policisté a soudci. Chovanec jmenoval i Kaliňáka.
Kauza Bašternák
Kaliňák také figuroval v kauze podnikatele Ladislava Bašternáka. Ten v roce 2012 koupil v centru Bratislavy sedm bytů, následně uplatnil nárok na vrácení DPH a od státu získal zhruba dva miliony eur. Podle médií Bašternák tvrdil, že za byty zaplatil 12 milionů eur v hotovosti, ačkoli jejich tržní cena byla mnohem nižší. Podle vyšetřovatelů Finanční správy ve skutečnosti Bašternák zaplatil za byty přibližně 1,5 milionu eur.
Smrt Kuciaka by měl vyšetřit společný tým slovenské policie a Europolu, doporučují europoslanci
Číst článek
Policie se začala případem zabývat až na nátlak médií. Kaliňák později přiznal, že měl s Bašternákem obchodní vztahy. V roce 2013 od něj například koupil akcie B. A. Haus za 430 000 eur.
Vyšetřování původně vedl prokurátor Vasiľ Špirko. Policie ho však obvinila z údajného zneužití pravomocí a prošetřování spisu mu odebrala. Špirko pak tvrdil, že Kaliňák dal pokyn k jeho diskreditaci, a řekl, že v této záležitosti podá na Kaliňáka a vedení policie trestní oznámení pro podezření ze sabotáže.
V centru případu možného uplácení měla být dodávka síťových komponentů a technologií, kterou slovenské ministerstvo vnitra realizovalo v roce 2010. Svědek v uvedené kauze podle Špirka zmiňoval úplatky v hodnotě několika set tisíc eur, které prý byly určeny pro Kaliňáka a Počiatka, a popsal také celé schéma zakázky na komponenty a technologie.
