Slovenské dezinformační weby déle než měsíc znovu fungují, vláda je neomezuje
Na Slovensku už déle než měsíc znovu fungují dezinformační weby. Stát je dočasně vypnul po ruské invazi na Ukrajinu, aby o válce nemohly šířit nepravdivé nebo zavádějící informace. Konspirační média se nyní vrátila ke své dřívější práci a znovu zveřejňují proruskou propagandu. Slovenská vláda je už ale neomezuje. Osm dezinformačních webů v únoru vypnulo i Česko. V provozu je sedm z nich znovu od května s vysvětlením, že už hrozbu nepředstavují.
Na Slovensku to začalo velmi podobně jako v Česku. Po invazi přijala slovenská vláda zákon, který umožnil dočasný zákaz dezinformačních webů. Téma osobně řešil i premiér Eduard Heger.
24:01
Vypnutím ruských dezinformačních webů stát praštil kladivem. A výsledek je pochybný, tvrdí analytik
Číst článek
„Současná válka na Ukrajině ukázala, že jsme dlouhodobě podceňovali některé hrozby. Dovolili jsme, aby náš prostor zahltily dezinformace a hoaxy,“ vyjádřil se slovenský premiér.
Slovenský Národní bezpečnostní úřad během několika dní zablokoval stránky Hlavné správy, Armádny magazín nebo InfoVojna. Zákaz měl platit do konce června, poslanci pak tuto možnost prodloužili až do konce září. Úřady už ale blokování ukončily. Tak jako v Česku.
Jak weby informují teď?
Nyní to vypadá, že se dezinformační weby vrátily do starých kolejí, znovu informují převážně jednostranně.
Obrana čelí první žalobě kvůli ‚dezinfo webům‘. Premiér Fiala roli státu popírá
Číst článek
Jejich obsah detailně analyzoval deník SME. Armádny magazín používá pro válku označení speciální vojenská operace. O postupu ruských vojsk mluví jako o osvobozování. Ruskou invazi tak popisuje optikou kremelské propagandy.
InfoVojna píše dokonce o denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny. Zelenského označila za vůdce neonacistického režimu. Hlavné správy občas přináší i články západních médií, ale zpravidla ty, které mu vyhovují, například které zpochybňují protiruské sankce.
Postoj slovenské vlády
Slovensko tyto internetové stránky ještě před několika měsíci považovalo za nebezpečné, v současnosti však situaci vůbec neřeší.
Blokování ‚dezinfa‘ soudy zatím nezastavily. Klíma chce pokračovat, CZ.NIC vycouval, operátoři váhají
Číst článek
Jedním z důvodů může být odsunutí tohoto tématu do pozadí. Slovenská vláda celé léto prochází koaliční krizí a je otázka, v jaké podobě bude od září fungovat.
Je tu taky otázka politické vůle. Předseda jedné z vládních stran Boris Kollár možná tyto weby za dezinformační ani nepovažuje. Jeho strana si v nich dřív platila inzerci a jsou pro něj prý stejné jako velké zavedené deníky.
Slovenské úřady ani nechtějí zveřejnit, podle jakého klíče rozhodují, zda jsou weby pro společnost nebezpečné. Čelí tak kritice za nedostatečnou transparentnost.
