S přípravami na zimu pomáhají ve Slavjansku i pracovníci Člověka v tísni
Gubernátor Luhanské oblasti na východě Ukrajiny Gennadij Moskal pohrozil starostovi města Severodoněck, že ho pošle na frontu do první linie, pokud město okamžitě nezačne vytápět byty. Zimu mají doma i obyvatelé Slavjansku, jehož předměstí velmi utrpěla v době válečného konfliktu. Obyvatelům teď nabízí pomoc společnost Člověk v tísni.
Ve slavjanských kancelářích společnosti Člověk v tísni zní čeština, slovenština, ruština, angličtina i ukrajinština. Pomáhat běžencům i místním přijela asi dvacítka lidí.
Centrum humanitární pomoci koordinuje Aleš Tomášek. Hlavním cílem je zajistit distribuci jídla i léků a podporovat kolektivní centra, což jsou jakési ubytovny, kde jsou soustředění uprchlíci.
„Začínáme rozjíždět program distribuce peněz pro nejpotřebnější lidi tak, aby si mohli pořídit a nakoupit věci, které potřebují,“ upozorňuje Tomášek.
O to, jak ve Slavjansku pomáhá společnost Člověk v tísni, se zajímal zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín
„Vypadá to, že bude velký problém s topením, protože jak uhlí, tak plyn nebudou úplně k dispozici, protože všechny uhelné doly jsou v místech, která jsou ovládaná teroristy,“ dodává.
Zateplování kolektivních center i poničených domů obyvatel Slavjansku má na starosti Kateřina Kodysová.
Společnost Člověk v tísni se chystá pomoci více než 300 domácnostem. Humanitární pracovníci nejprve zjistí, jaká konkrétní pomoc je potřeba, a pak nakoupí a dovezou stavební materiál.
„Většina lidí je schopna si z darovaného materiálu sama dům opravit, ale samozřejmě jsou tady staří lidé, kteří tuto možnost nemají, tak těm pomáháme i s opravou domu. To znamená, že najmeme nějaké dělníky, kteří jim opraví střechu, zasklí okna a podobně,“ vysvětluje Kodysová.
Ukrajinské síly opouštějí další pozice ve válce na východě země
Číst článek
Při příjezdu do Slavjansku ji prý příjemně překvapilo, že vše funguje víceméně normálně a obchody jsou plné. „Lidé jsou rádi, že jim je někdo ochoten pomoci. Vnímají to jako určitý akt solidarity, že my ze Západu jsme na ně nezapomněli a posíláme sem peníze,“ říká.
Cizinci přesto částečně narážejí na nedůvěru vyvolanou strachem z možného návratu proruských ozbrojenců. „Je pro nás složité pronajmout si byt na jméno naší organizace, protože lidé vlastně nevědí, co se stane za dva měsíce a jestli tady nebude zase jiná vláda,“ uzavírá Aleš Tomášek.
