Sestupujeme do podzemí. Tisíc let tady dávní mniši hloubili chodby, cely i kostely. Když Černihiv začali bombardovat Rusové, skryli se v nich lidé z okolních ulic.

Andrej, který pracuje v jeskyních sv. Antonína Pečerského jako průvodce popisuje, jak se tady schovávali lidé v roce 1941, když ostřelovali město němečtí nacisté. Teď sloužily jeskyně jako úkryt znovu: před ruskými bombami.

„Jedna střela dopadla asi 200 metrů od kostela. Zbořila několik domů a zabila jednu rodinu. Tady jsme ale byli v bezpečí,“ popisuje Andrej.

Ukrajinské město Černihiv se stalo nečekaně frontovým městem. Ruským vojákům stálo v cestě na ukrajinské hlavní město.

Památky přežily

Otec Roman z chrámu sv. Kateřiny vzpomíná, že v okolí Černihivu se odehrávaly tvrdé boje. Právě tudy se snažili Rusové dostat na Kyjev. Kolem města stála vojska, mosty byly zničené.

„Chrám je starý 300 let, zdi jsou silné dva metry. Ani během bombardování jsem uvnitř neměl strach,“ říká otec Roman.

Černihiv je jedním z nejstarších slovanských měst; představuje také kolébku ukrajinského a ruského křesťanství. Dodnes zde stojí několik kostelů z dob kyjevské Rusi.

Tyto památky, které aspirují na zápis na seznam UNESCO, přežily ostřelování bez větší újmy.

„Střely létaly nad klášterem, žádna ho ale jako zázrakem nezasáhla. Zavřela jsem se ve své cele a modlila se,“ líčí sestra Anna. Měla prý strach, ale nikam se skrýt nešla. 

Během ostřelování města zahynulo na 700 lidí, řada domů byla zničena a ještě dlouho se bude do města jezdit přes provizorní pontonový most.

A potrvá nejméně rok, než se podaří vyčistit okolní lesy od min a nevybuchlé munice.

Jaromír Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít