Ruský soud zakázal videa Pussy Riot. Podněcují prý nenávist a nabádají k nepokojům
Ruské úřady znovu vytáhly do boje proti dívčí punkové skupině Pussy Riot. Tentokrát se bitva odehrává především online. Soud v Moskvě rozhodl, že umisťování videozáznamů performancí Pussy Riot na internet je projevem extremismu, a nařídil jejich zablokování.
Rozhodnutí se vztahuje především na vystoupení Bohorodičko, vyžeň Putina, kvůli němuž byly tři členky skupiny odsouzeny, zřejmě se ale dotkne i některých videí staršího data. Ruská média se shodují, že podrobnosti zatím nejsou zcela jasné.
Všechny materiály, které ruský soud označí jako extremistické, musí dotyčné servery odstranit. V opačném případě mohou být zablokovány. Ruská kancelář společnosti Google už ale oznámila, že zatím žádné kroky nepodnikne a počká, až obdrží oficiální výzvu.
Moskevská zpravodajka Lenka Kabrhelová přibližuje důvody, proč ruský soud zakázal videa Pussy Riot
Soudkyně Marina Musimovičová se při rozhodování opřela o analýzu expertů. Panel odborníků studoval záběry, na kterých dívky v barevných lyžařských maskách tancují před oltářem moskevského chrámu Krista Spasitele, a došel k závěru, že vystoupení obsahuje prvky extremismu.
Video prý nabádá k odporu státní moci, protestům a nepokojům. Soudkyně ho přirovnala k záběrům, kde islamisté vyzývají k vraždám a zabíjení. Záznam vystoupení Pussy Riot podle ní rozdmýchá náboženskou nenávist.
Dvě členky skupiny odsluhují dvouletý trest v pracovních koloniích. Jekatěrina Samucevičová, která byla jako jediná propuštěna na podmínku, nejnovější rozhodnutí soudu rázně odmítla. Jde podle ní o zjevnou cenzuru.
Třicetiletá aktivistka trvá na tom, že v žádné z performancí není ani stopy po extremismu a že se dívky nesnažily rozněcovat nenávist s náboženským, sociálním nebo rasovým podtónem.
Proti verdiktu se chce odvolat, zástupci soudu ovšem tvrdí, že to není možné. Samucevičová totiž není jednou ze zúčastněných stran řízení. Advokáti aktivistky ale upozorňují, že pokud soud odmítne, poskytne jim další pádné argumenty, se kterými se plánují obrátit na Evropský soud pro lidská práva.
