NATO má obavy, že si Rusko vytváří záminku k útoku, prohlásil Stoltenberg
Severoatlantická aliance se obává, že si Rusko snaží zprávami o útocích ukrajinské armády v Donbasu vytvořit záminku k invazi na Ukrajinu. Po jednání aliančních ministrů obrany to ve čtvrtek řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Rusko má podle něj přes své tvrzení o stahování jednotek stále u hranic připraveno dostatek vojáků a techniky k okamžitému útoku.
Moskva ve čtvrtek obvinila Kyjev ze sílících provokací na frontě s proruskými separatisty v Donbasu, které údajně ukrajinská armáda ostřeluje minomety, čímž porušuje mírové dohody. Ukrajinská armáda naopak obvinila z porušování příměří separatisty, na jejichž palbu podle svého vyjádření neodpověděla.
„Máme obavy, že se Rusko snaží vytvořit záminku k ozbrojenému útoku proti Ukrajině. Ruské záměry stále nejsou jasné a čitelné,“ řekl Stoltenberg novinářům.
K ukrajinské hranici přijelo podle diplomata z USA dalších 7000 Rusů
Číst článek
Ruští představitelé tvrdí, že armáda již začala stahovat své síly z dočasných cvičení poblíž Ukrajiny, podle Západu však o žádném pohybu ruských jednotek nejsou důkazy.
„Všechny indicie, které máme, směřují k tomu, že jsou připraveni vstoupit na Ukrajinu, zaútočit na Ukrajinu,“ prohlásil americký prezident Joe Biden s tím, že ruský útok je možný v příštích dnech.
Washington už dříve varoval, že Moskva by mohla podobné akce použít jako záminku a ospravedlnění invaze. Biden ve čtvrtek uvedl, že existují informace o operacích „pod falešnou vlajkou“ ze strany Ruska.
Podobně jako on se ve čtvrtek vyjádřili i někteří evropští činitelé. Například britský premiér Boris Johnson označil za takovou operaci útok na školku v Luhanské oblasti, který měl „diskreditovat Ukrajince“.
Ministři pověřili armádní velitele, aby v souvislosti s ruskou aktivitou zvážili možnost vytvoření nových stálých jednotek ve východním křídle NATO. Podle Stoltenberga je ve hře zejména Rumunsko či další oblasti černomořského regionu.
Zpráva pokračuje pod online reportáží.
Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nevyloučila, že by nové jednotky mohly působit i v Česku či na Slovensku a že by se do nich mohli zapojit i čeští vojáci. Vše ale podle ní záleží právě na analýze armádních expertů.
„Nemusí to být pouze posílení jednotek v Rumunsku, těch variant je v tuto chvíli na stole několik. A nyní je to i na těch vojácích, aby oni řekli, v rámci které battlegroup (bojové skupiny) by Česká republika mohla co nejefektivněji spolupracovat a se kterými zeměmi,“ řekla českým novinářům.
V Bruselu se sešla i se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naďem, s nímž se dohodla, že 17. března navštíví Bratislavu.
Česká pomoc Ukrajině
Zástupci aliančních vlád ve čtvrtek jednali s ukrajinským kolegou Oleksijem Reznikovem, jemuž zopakovali jednomyslnou podporu jeho země. Podle Černochové zvažuje Praha možnou další vojenskou podporu Ukrajiny poté, co rozhodla o poskytnutí dělostřelecké munice.
„Jsme připraveni dále pomáhat, pokud nás Ukrajina požádá třeba o nějaké zabezpečení techniky,“ řekla ministryně, podle níž však o konkrétní podobě případné vojenské pomoci zatím nebylo rozhodnuto.
