Jednačtyřicetiletý otec tří dětí a opoziční politik léta vystupoval proti prezidentu Vladimiru Putinovi a lobboval u západních vlád za uvalení sankcí na Rusko a jednotlivé Rusy za porušování lidských práv, připomíná Reuters.

Kara-Murza kritizoval ruskou agresi proti Ukrajině. Ve vazbě se ocitl loni v dubnu po obvinění ze „šíření nepravdivých informací“ o ruské armádě během projevu před americkými zákonodárci. Rusko krátce po útoku na Ukrajinu zavedlo jako nový trestný čin to, co označuje za „šíření lží“ o svých ozbrojených silách.

Úřady také obvinily Kara-Murzu ze spolupráce s „nežádoucími“ organizacemi, zakázanými v Rusku, a loni v říjnu i z vlastizrady, a to kvůli protiválečným výrokům proneseným na veřejných akcích v zahraničí. Prokuratura žádala 25 let vězení. Soud obžalovaného podle agentury Interfax shledal vinným ve všech bodech.

Po pondělním vynesení rozsudku Kara-Murza prohlásil, že „Rusko bude svobodné“. Minulý týden ve své závěrečné řeči přirovnal svůj případ k stalinským vykonstruovaným procesům a odmítl požádat soud o zproštění viny s tím, že si stojí za vším, co řekl, podotkl Reuters.

Další ruský opoziční politik, již uvězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj, podle serveru Meduza označil rozsudek nad kolegou za „nezákonný, nestoudný a prostě naprosto fašistický“. Dlouhý trest vězení je „pomsta za to, že (Kara-Murza) nezemřel, ale přežil dva pokusy o otravu, které spáchali – a to je už prokázáno – spolupracovníci FSB“, uvedl Navalnyj, který sám v roce 2020 přežil pokus o otravu bojovou látkou novičok.

Kara-Murza býval koordinátorem opozičního hnutí Otevřené Rusko, které založil někdejší nejbohatší Rus a později vězeň Putinova režimu Michail Chodorkovskij. Byl rovněž blízkým spolupracovníkem zavražděného opozičního vůdce Borise Němcova. Dlouholetý Putinův odpůrce tvrdí, že byl dvakrát otráven při pokusech o atentát.

‚Odpudivý a politický proces‘

V loňském roce Kara-Murza dostal mezinárodní Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou od roku 2013 každoročně uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.

Jedním z prvních zahraničních politiků, kteří na dnešní verdikt nad ruským opozičním představitelem reagovali, byl český ministr zahraničí Jan Lipavský, který na twitteru proces s Kara-Murzou označil za „další z odpudivých politických procesů v Rusku“.
„Dostal 25 let jen kvůli pravdě o ruské válce proti Ukrajině a o neutěšených poměrech v Rusku,“ uvedl šéf české diplomacie, jenž zároveň vyjádřil politikovi podporu.

Britské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského velvyslance, aby odsoudilo „politicky motivovaný“ verdikt nad kritikem Kremlu, který má kromě ruského také britské občanství. „Naléháme na Rusko, aby dodržovalo své mezinárodní závazky, včetně nároku Vladimira Kara-Murzy na řádnou zdravotní péči,“ uvedl ministr James Cleverly.

Rozsudek odsoudil také Berlín, Paříž, Washington a Evropská unie. Kreml verdikt odmítl komentovat.

Agentura AP označila proces s opozičníkem za dosud poslední v řadě kroků ruských úřadů při potlačování opozice. V Rusku je potlačován disent, ale přísnost trestu pro Kara-Murzu představuje nový rekord, napsal list The Moscow Times, podle něhož se Kreml snaží umlčet jakoukoli kritiku invaze na Ukrajinu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít