Rusům dochází inteligentní munice. Té ‚hloupé‘ ale mají hodně, vysvětluje vojenský analytik Dyčka
Britský think tank Royal United Services Institute tvrdí, že na Ukrajině panuje drtivá ruská zbraňová převaha. Putinova armáda za den vypálí na 20 tisíc dělostřeleckých granátů, ukrajinská armáda však pouze 6 tisíc.
„Britský zdroj uvádí jen granáty ráže 152 mm a dělostřelecké granáty, Rusové ale střílejí i z jiných zbraní – ať jsou to raketomety nebo některé menší ráže,“ komentuje vojenský a obranný analytik Lukáš Dyčka, který přednáší na estonské Baltic Defence College.
„To znamená, že celková spotřeba munice na ruské straně může dosáhnout klidně až 60 tisíc kusů za den. To jsou opravdu astronomická čísla. Kdybychom se podívali na to, jak velké zásoby těchto granátů mají třeba státy na Západě, je to pro nás nepředstavitelné,“ dodává v Interview Plus.
O ruských zbraních se toho podle analytika mnoho neví, leccos se ale dá odhadovat. „V minulosti Sovětský svaz udržoval obrovskou armádu a velké mobilizační zásoby a u munice se v podstatě nic moc zásadního nezměnilo. Takže se dá říct: Čím levnější a jednodušší munice, tím rychlejší výroba a samozřejmě i trvanlivější zásoby.“
Podle Dyčky to znamená, že Rusové mají ještě z dob Sovětského svazu poměrně velké zásoby takzvané „hloupé“ munice.
„Zároveň se zdá, že jejich zbrojovky a muniční továrny naběhly na válečnou výrobu už před začátkem konfliktu, a to minimálně u této levné munice. Takže budou schopni své zásoby poměrně rychle doplňovat,“ uvažuje.
Složitější je to ale u některých dražších zbraňových systémů, jako jsou střely s plochou dráhou letu. To jsou už inteligentní zbraně, do kterých potřebují plno elektroniky.
„Zde už mohou být zasaženi sankcemi, byť se zdá, že se je snaží obcházet. Ale přechod z některých západních výrobků určitě nějakou dobu potrvá – také už v dnešní době můžeme sledovat pokles schopnosti ruské armády tyto zbraně používat, zásoby se tenčí,“ míní vojenský a obranný analytik.
Rusové pálí munici z konce 70. let
Přidává i informaci, kterou se dozvěděl někdy před dvěma měsíci od estonského náčelníka generálního štábu.
„Pronesl větu, která říká, že v současné době jsou největší hrozbou zbraně vyrobené někdy na konci 70. a začátku 80. let. To by v podstatě odpovídalo tomu, co Rusové dominantně používají. Ale aby byli schopni degradovat nějaký ekonomický potenciál Ukrajiny a její výrobu, musejí používat i zbraně s delším doletem, tedy ty inteligentní, do kterých potřebují elektroniku,“ popisuje.
„V dnešním kontextu dění na Ukrajině se české zásoby munice rovnají spotřebě ruské armády za jeden den.“
Lukáš Dyčka
Munice používaná na bojišti okolo Doněcké a Luhanské oblasti má dostřel zhruba do 40 km a víc, ale tím Rusko nedokáže ohrozit ukrajinská logistická centra, výrobní a opravárenské závody, tedy hlavní ruský cíl. „A pokud by tento konflikt chtěli dovést až k z jejich pohledu úspěšnému konci, tak na to potřebují právě inteligentní munici.“
Podle komentáře agentury Reuters by podobnému ruskému dělostřeleckému nasazení, jaký vidíme na Donbase, dokázaly země Západu odolat jen pár dní.
„Těžko říct,“ zamýšlí se nad tímto vyjádřením analytik. „Ten konflikt je tam na mnohem větším území, než jakým disponuje většina států Severoatlantické aliance, tedy minimálně ve střední Evropě.“
Rusové nejspíše připravují útok na ukrajinské město Siversk, informuje Londýn
Číst článek
Schopnost vzdorovat, respektive opětovat palbu, by tak Západ zřejmě moc neměl. „Pamatuji si číslo z doby první války na Ukrajině, někdy 2014 až 2015, kdy se rozhodovalo, jestli bude Česko modernizovat dělostřelectvo, nebo nakoupí nové. A tehdy proběhlo médii, že nemusíme modernizovat nákupem nových zbraní, stačí využít to, co máme. A že zásoby munice máme velké. Ale tehdy byly odhadovány na asi 60 tisíc kusů – v dnešním kontextu dění na Ukrajině je to spotřeba ruské armády zhruba za jeden den.“
Plyne z toho prý i ponaučení: „Musíme mít jednak robustnější kapacity výroby munice a musíme být schopni přejít na válečnou výrobu ve chvíli, kdy vypukne válka, nebo lépe ještě dřív. To znamená, že stát musí mít nějakým způsobem možnost ovlivnit to, co vyrábí zbrojovky. To dnes některé země umí, jiné míň,“ uvažuje.
Francie poslala Ukrajině třetinu zásob
„Jsou totiž země jako Francie, která na Ukrajinu dodala 18 dělostřeleckých systémů Cézar, což jsou shodou okolností ty, které kupuje i Česko. A tím, že jim dodali 18 kusů, tak u této zbraňové techniky vyprázdnili vlastní zásoby ze čtvrtiny. Výroba jednoho kusu trvá zhruba 18 až 20 měsíců. Celé nám to ukazuje, že tyto země nejsou schopny na krizi bryskně reagovat a ve chvíli, kdy to udělají, tak jednou jedinou dodávkou vyplýtvají vlastní potenciál,“ upozorňuje analytik Dyčko.
Rusko ještě nic vážného na Ukrajině nezačalo, prohlásil Putin. Západ podle něj prohrál
Číst článek
To, co by snad mohlo ve válce sehrát roli, je ruské veřejné mínění – ale oficiální statistiky hovoří o rostoucí podpoře zejména starší generace.
„Jenže my nemáme dostatek spolehlivých informací zevnitř Ruska. To je zásadní problém pro jakékoliv naše úvahy,“ kontruje analytik. Sám si ale neumí představit, že by někdo válku dlouhodobě podporoval, zvlášť když bude stále víc mrtvých.
„Na druhou stranu Rusové udělali z jejich pohledu chytrý tah, a to je přesun břemena ztrát na regiony. Na etnické skupiny, které nejsou příliš viditelné.“ Jde o regiony na okraji Ruska, kde lidé většinou nemají ani přístup k internetu, a tak jejich hlas není v Moskvě slyšet.
„Je to z ruské strany pragmatický tah, který samozřejmě odskáčou znevýhodněné skupiny na Kavkaze a ve Střední Asii. A Rusové v tom budou chtít pokračovat. Zároveň celá řada oponentů ruského režimu zemi opustila hned po vypuknutí války.“
„Gruzínské hlavní město je plné relativně finančně dobře zabezpečených ruských rodin. Stejnou vlnu jsme mohli vidět v Pobaltí nebo Finsku. Rusko tak sice přišlo o inteligentní mozky, o potenciální kádr velice vzdělaného obyvatelstva, což se může dlouhodobě vymstít, ale v krátkodobém hledisku se Putin zbavil svých oponentů,“ vypočítává.
Je Rusů stále hodně?
Vojenský a obranný analytik Lukáš Dyčka navíc tvrdí, že už neplatí známá věta, podle které je Rusů dost, tak na jednotlivci až tak nezáleží. „V současné době neplatí, že by Rusů bylo mnoho, protože armáda neprovedla otevřenou mobilizaci, ale provádí ji skrytou.“
„Poprvé v historii neplatí to, co jsme znali v minulosti, a to že je Rusů mnoho.“
Lukáš Dyčka
A pokračuje: „Poprvé v historii neplatí to, co jsme znali v minulosti, a to že je Rusů mnoho, protože to tak už ve skutečnosti není. To není žádná výhoda, stále je jich hodně, stále jsou schopni operovat v poměrně velkých svazcích. Ale jen pro představu: Na Ukrajině v současné době působí v bojových rolích zhruba 90 tisíc vojáků, dohromady jich je možná 150 až 200 tisíc. To jsou ,úplně směšná čísla‘ v porovnání s tím, kolik vojáků bojovalo na podobných frontách za druhé světové války, kdy byly armády milionové.“
„Teď tak na prostoru, který se nezměnil a je pořád stejně velký, bojují armády, které jsou desetkrát až patnáctkrát menší, než byly v minulosti. To se sice supluje moderní technikou, ale rozhodně neplatí, že by to byly nějaké masové, obrovské armády tak, jak jsme znali z Ruska v předchozích stoletích,“ uzavírá.
Celé Interview Plus Jana Bumby najdete v audiozáznamu.
