Robot nejprve rozvinul své mechanické rameno a přímo nad povrchem pořídil za pomoci mikroskopického zobrazovače detailní snímky půdy. "Spirit dnes začal svou misi," prohlásil manažer letu Mark Adler.

Vědci v kalifornské Pasadeně uvedli, že na prvních z těchto snímků je vidět jemně zrnitý povrch a prachové částice, které jakoby byly spolu pospojovány. Podle nich se zdá, že na povrchu je tenká kůra.

Sonda dosedla na rudou planetu už v neděli 4. ledna, ale Spirit se podařilo spustit z přistávacího modulu po náhradní rampě modulu až ve čtvrtek, protože se dvěma přistávacími airbagy zablokovala spouštěcí rampa.

Vozítko vzápětí urazilo první tři vyjížďkové metry a nyní zůstává tři až čtyři dny několik dní na místě, aby měl dostatek času na přesné určení své polohy. Přitom podnikne některé předběžné rozbory půdních vzorků a všude kolem roztroušených oblázků. Měl by změřit i koncentrace prachu v marsovské atmosféře.

Příští týden se Spirit vydá na klikatou cestu oblastí kráteru Gusev za geologickými stopami po někdejší vodě a životě na dnes vyprahlé planetě. Kráter Gusev je území zhruba o velikosti Moravy, v němž se podle vědců kdysi mohlo nacházet jezero s vodou, která je předpokladem života.

Podle manažerů projektu by Spirit mohl na Marsu pracovat až půl roku, tedy dvojnásobnou dobu oproti původnímu plánu. Vzhledem k velkému úspěchu jeho mise to ve čtvrtek prohlásili manažeři projektu.

Spirit je po přistání dvou sond Viking v 70. letech a mise Pathfinder z roku 1997 čtvrtou americkou sondou na povrchu Marsu. 24. ledna by mělo na opačném konci čtvrté planety naší sluneční soustavy přistát také jeho dvojče, robot Opportunity.

Martin Hromádka, Martin Ježek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít