Prvek veřejnosti při rozhodování soudů by měl být, říká přísedící. Většina takových pozic se od ledna ruší
Posledního prosince pověsí taláry na hřebík a už se nikdy nevrátí. V Česku skončí v soudních senátech stovky laických přísedících. Jejich místa se rozhodla vláda zrušit, uleví se tím podle ní soudům i státní kase. „Soudci z lidu“ ale pořád zůstanou u rozhodování o těch nejzávažnějších případech, například vražd.
Změny týkající se přísedících u soudů se v letošním roce staly původem sporů mezi vládou Petra Fialy a prezidentem Petrem Pavlem. Ten totiž vládní předlohu vetoval a požadoval obsáhlejší diskusi, jak k novinkám v justici přistoupit.
Soudci z lidu přestanou rozhodovat některé spory. Sněmovna přehlasovala prezidentské veto
Číst článek
„Zrušení laických přísedících v soudních senátech v tak velkém rozsahu, a to i v trestních kauzách na okresních soudech, měla dle mého názoru předcházet důkladnější analýza. Jinými slovy: zda nestojí za to systém laických přísedících zlepšit než jej tak výrazně omezit,“ zdůvodňoval Pavel.
Sněmovna ale následně jeho postoj přehlasovala a změny tak od ledna začnou platit. Dotknou se tak například přísedící Ivy Pikalové, která je přísedící dvacet let u Obvodního soudu pro Prahu 5.
„Já jsem jednou mluvila se zločincem, kterého tady soudili, a on říká: ‚Vy jste tak přísní. Ale musím říct, že jste spravedliví.‘ Tak to bylo docela hezký,“ vzpomíná s úsměvem pro Radiožurnál a server iROZHLAS.cz.
„Byla jsem tady 1200krát, takže jsem tady strávila tři roky čistého času. Mně se to hrozně líbí a hrozně mě to baví. Celých těch 20 let,“ říká s tím, že s takovými zkušenostmi se už snaží pomoct i začínajícím soudcům.
Nyní ale bude muset skončit. Přísedící už dál nebudou u obvodních a okresních soudů v trestních senátech, a nebudou spolurozhodovat už ani pracovněprávní spory. Jejich přítomnost tak zůstane pouze u krajských soudů u zvlášť závažných zločinů, tedy například závažnějších loupeží, znásilnění nebo zabití.
Prvek veřejnosti
Takové omezení je podle další přísedící Jany Trojanové škoda. Členkou soudních senátů se stala poté, co odešla od policie. Držela ji u toho touha po spravedlnosti.
„Kdysi dávno se říkalo, že soudci jsou odtržení od reality. Já si to teda nemyslím, ale určitě ten prvek veřejnosti, jako toho lidu, by tady asi měl být,“ myslí si.
5:02
Platy soudců a ostatních ústavních činitelů se vzdalují, stěžuje si prezident soudcovské unie Vávra
Číst článek
Laičtí přísedící nemusí mít právnické vzdělání, přesto nosí soudcovský talár. Sedí po boku předsedy senátu. Můžou se při jednáních ptát svědků, nahlížet do spisu a na konci i spolurozhodují o vině a trestu.
Vládní koalice si od zrušení slibuje úsporu osm milionů korun. A změna má ulevit i soudům, uvedl před rokem někdejší ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Pirátů).
„Ono i provozně to dělalo problémy, protože to volila zastupitelstva. Někdy byl problém lidi na tato místa sehnat, a pak to akorát brzdí chod soudu a samozřejmě to prodlužuje délku soudního řízení,“ vysvětloval.
To potvrdily i některé soudy, včetně předsedy Krajského soudu v Ostravě Petra Nováka. Problém například nastává, když se musí složení senátu změnit.
„Dojde-li z nějakých nenadálých důvodů ke změně v obsazení senátu, kde přísedící zasedají, například z důvodu zdravotní indispozice nebo toho, že dotyčnému přísedícímu skončí jeho mandát, musí se zpravidla celá kauza před soudem opakovat. A takových komplikací procesního charakteru by bylo možno zmínit celou řadu,“ vysvětluje.
Nabízejí nový pohled
Laici pomáhali při rozhodování soudů už od poloviny 19. století. Řešili trestní i civilní spory.
4:37
Hospodářské případy jsou sofistikované a odborné. Přísedící potřebujeme u posuzování násilí, říká soudce
Číst článek
„Prakticky už od konce 19. století se sem tam objevovaly názory, které to chtěly nějakým způsobem omezovat nebo zlikvidovat. V civilním soudnictví se hlavně argumentovalo, že jsou jednotliví laikové pasivní, že se je nedaří nacházet, a jestli by to tam vůbec mělo být zachované. Jde o období někdy kolem roku 1901,“ říká David Kolumber z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Někteří soudci si ale přísedící chválí a jsou rádi, že u závažnějších případů, jako jsou vraždy, zůstanou i nadále. To je případ i trestního soudce Krajského soudu v Praze Jiřího Wažika.
„Opakovaně se nechávám slyšet, že je mám docela rád ve svém senátě při rozhodování. Jednak nesedím v těch složitých věcech sám před stranami. A jednak často nabízejí nový pohled a nové poznatky, které bych si třeba nemusel všimnout,“ vyzdvihuje jejich práci.
Přísedící naopak už nebudou u projednávání třeba složitých daňových podvodů. Na to podle zákona nejsou potřeba laici, ale odborníci.
