Řekové půjdou k volbám 17. června, zemi k nim přivede přechodná vláda
Na Řecko čekají 17. června nové volby. Vyplynulo to z dnešní schůzky politických lídrů s prezidentem. Politici se po volbách nedokázali dohodnout na vytvoření vlády. Zemi teď k dalšímu hlasování dovede úřednický kabinet. Evropa nové volby považuje za referendum o řeckém setrvání v eurozóně.
Novým přechodným premiérem bude dosavadní předseda Nejvyššího správního soudu Panagiotis Pikrammenos. Přechodný kabinet bude řešit jen naléhavé každodenní záležitosti a nebude přijímat mezinárodně závazná rozhodnutí.
Ve volbách se Řekové podle průzkumů chystají podpořit strany, které tvrdě odmítají dosavadní úsporná opatření. Jen výměnou za ně ale Řecko dostávalo mezinárodní pomoc.
Aktuální vývoj v Řecku přiblížil v Odpoledním Radiožurnálu redaktor Ondřej Houska
„Obyčejný řecký volič tuto situaci nezavinil a oni si vůbec neuvědomují možné důsledky, které by vystaly z toho, kdyby Řecko eurozónu opustilo. Takže mají pocit, že proevropské strany jsou proti vlastnímu národu a proto se přiklání k těm, kteří jim slibují něco nesplnitelného,“ přiblížila spolupracovnice Radiožurnálu Pavla Smetanová.
Favoritem voleb je tak radikálně levicová koalice SYRIZA. Ta škrty považuje za ohrožení národního zájmu.
„Alexis Tsipras, lídr SYRIZA, nasliboval voličům moc věcí. Řekl jim, že bude znovu jednat s Evropskou unii, aby buď drastická opatření zrušila, nebo je alespoň zmírnila. Slibuje jim také, že naopak bude zvyšovat platy, že bude dost práce, tvrdí, že Řecko má dost zdrojů, aby vůbec nepotřebovalo půjčky od EU,“ přiblížila Smetanová.
O vývoji v Řecku jsme v Odpoledním Radiožurnálu mluvili také se spolupracovnicí ČRo Pavlou Smetanovou.
Eurozóna trvá na tom, že úspory musejí pokračovat. K tomu ale většina řeckých voličů není ochotná. Řekové ale přesto jasnou většinou podporují setrvání své země v eurozóně. Podle analytiků ale toto přání nejde dohromady s odmítáním reforem a dalšího utahování opasků.
Ondřej Houska ze zahraniční redakce Radiožurnálu, který situaci v Řecku sleduje, upozornil, že v případě vystoupení země z eurozóny, by Řeky čekaly ještě tvrdší úsporná optření.
„Řekové si stále nedokážou žít za své. Daně, které stát vybere, nestačí na pokrytí potřeb, jako je třeba platba důchodů, platba státním zaměstnancům. Pokud by vystoupili z eurozóny, nikdo další jim nepůjčí, a znamená to pro ně nutnost dalších a ještě tvrdších úsporných opatření, než jaká dělají dnes,“ přiblížil.
