Ničí motory člunů, lodě vytlačuje do tureckých vod. Řecko vůči migrantům ‚zásadně přitvrdilo‘
Řecko, které dlouhodobě volá o pomoc při zvládání migrace, přitvrzuje postoj vůči běžencům připlouvajícím na jeho ostrovy. Svědectví, podle kterých pobřežní stráž vytlačuje lodě s migranty k tureckým vodám, je v posledních měsících stále víc. „To, co se děje poslední dva měsíce, je zásadní přitvrzení a změna politiky,“ říká expert Dalimil Petrilák. Víc než 11 tisícům azylantů v Řecku navíc hrozí, že se ocitnou na ulici. Kam půjdou, nikdo neví.
Po útlumu z minulých měsíců, kdy lidí přicházejících do Evropy kvůli protiepidemickým opatřením výrazně ubylo, počet lodí připlouvajících k řeckým břehům v současnosti opět pomalu roste. Stejně tak se ale komplikují cesty, jak se do Evropy dostat.
„Pokud na řecké ostrovy za duben přijelo 70 lidí a za květen to bylo zhruba 250, je to nárůst o několik set procent, ale v absolutních číslech je to hrozně málo. Nárůst se nicméně velice špatně odhaduje, protože řecká pobřežní stráž lidem v příjezdu hodně brání,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník na migraci a analytik organizace Pomáháme lidem na útěku Dalimil Petrilák.
Migrace do Evropy je i kvůli epidemii výrazně menší, koronavirus uprchlíky tolik netrápí, říká odborník
Číst článek
Zpráv o vytlačování migrantů snažících se dostat na tamní ostrovy si všímají také mezinárodní organizace. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) minulý týden vyzval Řecko, aby byly tyto informace důkladně prošetřeny. Takzvané „pushbacky“ migrantů se totiž netýkají jen lodí v Egejském moři, ale i lidí, kterým se už podařilo na řeckou pevninu dostat.
S touto politikou Řecko začalo zhruba před dvěma měsíci. Jedním z prvních signálů se stal incident ze začátku dubna, kdy řecká policie žádala dánské plavidlo evropské agentury Frontex, aby člun s migranty nezachraňovalo a nechalo je na moři. Na to Dánové nepřistoupili a lidi podle pravidel mezinárodního a námořního práva zachránili.
„Pokud na moři detekuje člun s migranty, dělá řecká pobřežní stráž velice často to, že jim zničí motor, najíždí na ně a tím vytváří vlny, aby člun rozhoupala. Tím se snaží lidi vystrašit a případně jim vezme zásoby, které mají na člunu, a nechá je volně na moři mezi Tureckem a Řeckem. Někdy je donucená okolnostmi a komunikací lidi vylovit, jindy je vyloví turecká pobřežní stráž anebo to udělají lodě Frontexu – například Dánové, Němci a další,“ popisuje Petrilák.
„Vyskytly se také případy, které popsal například Bellingcat, kdy lidi připluli na Lesbos nebo jiný ostrov, už tedy byli na řeckém území, policie je ale donutila nastoupit do člunu, který pak odtáhli na volné moře a nechali je napospas vodě, vlnám a přímému slunci,“ dodává.
Všichni to vědí, nikdo nic nedělá
Jeden z takových případů minulý týden popsal také britský list The Times. Podle videozáznamu, který má deník k dispozici, na loď s migranty v Egejském moři naskakují dva maskovaní muži, demontují člunu motor a odjíždějí pryč. Krátce na to připlouvá plavidlo řecké pobřežní stráže, snaží se vytvářet vlny a tím vytlačit člun směrem k Turecku.
„Jasně to vidíte, snaží se nás tlačit zpět k Turecku… Jsme tu už dva dny a jednu noc,“ říká na videu muž, který celý incident – pravděpodobně v oblasti poblíž řeckého ostrova Lesbos – natáčí. Někteří jeho spolucestující mezitím vyskakují z člunu a snaží se ho dotlačit zpátky k řeckým vodám.
Češka žijící v Řecku: Koronavirus se tu podařilo téměř vymýtit, hlavní roli sehrála emotivní kampaň
Číst článek
Podobné „praktiky“ jsou podle odborníka na migraci v Řecku novinkou. „Až do letošního dubna byly podobné zprávy velice ojedinělé. Ale to, co se děje poslední dva a půl měsíce, je zásadní přitvrzení a změna politiky, kdy se Řecko snaží docílit toho, že na řecké území nedorazí žádní migranti – aby se o ně nemuseli starat, nemuseli vykazovat čísla a čelit přeplněnosti uprchlických táborů hlavně na ostrovech,“ míní Petrilák.
Tvrdý postup vůči migrantům je podle něj vyvrcholením situace, která se v zemi odehrávala v posledních pěti letech. Od jara roku 2016, kdy byla uzavřena dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem, se počet lidí připlouvajících na řecké ostrovy zásadně snížil. Loni v létě se ale situace začala postupně zhoršovat.
„Lidí tehdy začalo přicházet víc, protože Turci nehlídali hranice tak dobře a nechávali čluny proplouvat dál, na řecké ostrovy tak dorazilo několik tisíc lidí. Na druhé straně je pak důvodem to, že se Evropská unie nedokázala dohodnout na řešení migrace. Katastrofální humanitární situace, která na ostrovech v tuto chvíli panuje, vznikla za přispění a tichého souhlasu Evropské unie – všichni to vědí, nikdo s tím nic nedělá a souhlasí s tím, co Řekové dělají,“ míní odborník.
Právě podmínky v uprchlických táborech, které vznikly na řeckých ostrovech, jsou častým terčem kritiky mezinárodních organizací pro pomoc uprchlíkům. Na Lesbu a dalších řeckých ostrovech se v současnosti nachází téměř 40 tisíc běženců, tábory jsou proto přeplněné a životní podmínky tamních obyvatel alarmující.
„Situace se stává neudržitelnou, protože na podzim lidí na řeckých ostrovech výrazně přibylo. Tlak ze strany neziskových organizací i OSN nebo UNHCR proto sílí, Evropská unie se ale nemá k žádnému systémovému řešení a myslím si, že proto Řekové k tomuto přistoupili. Osobně se také domnívám, že využili informační mlhy kolem koronaviru, kdy se hodně mluvilo o pandemii,“ popisuje důvody změny řecké politiky Petrilák.
Tlak u řeky Evros
Atény pak některé své kroky vysvětlují tím, že jde o snahu zabránit přílivu migrantů z Turecka. Poté, co Ankara v únoru oznámila, že už dál nehodlá dodržovat migrační dohodu s Evropskou unií a přestane lidem bránit v překročení hranic, se do Řecka pokoušelo dostat několik tisíc lidí. Řecká policie proti nim poměrně ostře zakročila a použila i slzný plyn, s příchodem pandemie koronaviru do Evropy se ale situace na řecko-turecké hranici uklidnila.
Situace běženců u řeckých hranic eskaluje. Erdogan chce donutit EU k finančním injekcím, říká turkolog
Číst článek
„Řecké úřady tuto politiku částečně omlouvají tím, že čelí turecké invazi. To je hlavně vnitrostátní argument – řecká policie říká, že se musí chovat tvrdě, protože jinak by Turecko poslalo do Řecka tisíce nebo dokonce desetitisíce migrantů. To je ale vysoce spekulativní, protože tomu v současnosti nic nenapovídá,“ říká Petrilák.
Nedávná snaha tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vytvořit migrační tlak na hranici s Řeckem se podepsala také na změnách praktik pašeráckých sítí. Řecké úřady totiž v blízkosti hranic začaly posilovat bezpečností opatření a na konci května do regionu v blízkosti řeky Evros poslaly více než desítku pořádkových jednotek z celé země.
„Přechod přes hranici se stal mnohem obtížnějším, výrazně se proto zvýšily ceny za přechod pozemní hranice – až trojnásobně na zhruba 1500 eur za rodinu, původně to bylo asi 500 eur. Pokud to řeknu ošklivě, cesta po moři se proto stala cenově výhodnou. Tam se cena pohybuje kolem 200 až 500 eur za osobu. Cesta přes moře je ale nyní komplikovanější právě kvůli novému přístupu řecké policie,“ vysvětluje Petrilák.
Deportace bez formálností
Jak ukazují množící se svědectví běženců, řecké úřady se snaží hranici s Tureckem využít také k vytlačování migrantů, kteří již jsou na řecké pevnině. Německá televize Deutsche Welle poukazuje například na příběh Rašída, který před třemi lety odešel z Afghánistánu. Začátkem letošního roku se mu podařilo přes řeku Evros dostat z Turecka do Řecka, na konci března ho ale na ulici zastavila policie, nastoupil do bílé dodávky a odvezli ho na policejní stanici.
Dohoda EU-Ankara v troskách? Počet migrantů z Turecka v roce 2019 přesáhl 70 tisíc, tvrdí zpráva
Číst článek
Platnost jeho dokumentů, které byly původně na měsíc, vypršela. Prodloužení si ale zařídit nemohl, protože imigrační oddělení bylo kvůli koronaviru zavřené. Na policejní stanici mu údajně zabavili všechny osobní věci, žádné nové dokumenty mu ale podepsat nedali. Znovu ho posadili do dodávky a po několika hodinách jízdy ho vysadili na břehu řeky Evros a donutili ho nastoupit na loď, znovu se tak ocitl v Turecku.
Jeho případ ale není jediný. „Policejní dodávky přijedou do tábora a úředníci následně provedou krátkou kontrolu lidí, kteří ještě nejsou registrovaní. Požádají je o dokumenty a řeknou jim, že budou odvezeni na stanici, aby zkontrolovali jejich doklady nebo jim vydali nové. Místo toho je ale vrátí do Turecka,“ popisuje Vassilis Papadopoulos – odborník na migraci bývalé řecké vlády a současný předseda neziskové organizace Řecká rada pro uprchlíky.
„Co je na těchto obviněních, pokud se potvrdí, důležité a bezprecedentní, je to, že hovoříme o vytlačování (migrantů) z vnitřku země, a dokonce z uprchlických táborů bez jakékoliv formální procedury o deportaci,“ dodává Papadopoulos pro Deutsche Welle.
Správné razítko, přesto na ulici
Zatímco se řecké úřady snaží bránit příchodu nových migrantů do země, v ohrožení se nyní ocitá i více než 11 tisíc uprchlíků, kteří už v Řecku azyl získali. Vláda totiž oznámila, že chce lidi na pevnině vystěhovat z táborů a ubytoven, aby tak uvolnili místo pro migranty z ostrovů, kteří mnohdy žijí v katastrofálních podmínkách. Kam by měli jít, se neví.
„Řecká vláda tímto krokem teoreticky vytvoří 11 tisíc bezdomovců. Zároveň s tím, že tito lidé ztratí ubytování, by podle dostupných zpráv měli přijít i o finanční příspěvky na živobytí, které dostávají. Z těchto příspěvků nicméně nedokážou platit nájem, a protože většinou neumí řecky, mají velice omezený přístup na pracovní trh, v Řecku je navíc už tak vysoká nezaměstnanost,“ popisuje Petrilák.
Dotazník na letišti, lékaři v hotelech. Start turistické sezony v Řecku bude doprovázet řada opatření
Číst článek
Opustit své dosavadní útočiště by měla i rodina Mustafy, která přišla z Iráku. Jeho otec je přitom připoutaný na kolečkové křeslo, postižením trpí i jeho pětiletá sestra. „Jak nás může řecká vláda vyhodit na ulici? Je to krutost,“ stěžuje si pro agenturu AP mladý Iráčan.
Stěhování, které chce řecká vláda zrealizovat během června, je z pohledu řecké vlády do jisté míry pochopitelné, míní Petrilák. „Vláda mluví o tom, že chce ulevit ostrovům, proto potřebuje nové kapacity. Tím, že tyto lidi víceméně pošle na ulici, si ale vytváří nové problémy, které bude muset řešit. Nedává to tedy úplně smysl. Problém je ale ten, že když se řecká vláda snažila zvýšit kapacity táborů na pevnině, narazila na tvrdý odpor obyvatel měst, kde měly tábory stát. Kapacity se tedy navýšit nepodařilo,“ vysvětluje odborník.
„Všechno je to velmi propojené. Na ostrovech je humanitární krize, Řekové chtěli situaci ulevit, ale nemají lidi kam přesunout, Evropská unie tomu ale příliš nepomáhá – relokace několika stovek lidí, o které se v současnosti mluví, není řešením. Je ale problematické, že vláda vybydluje a trestá ty, kteří už dostali azyl nebo mezinárodní ochranu. Tito lidé mají dokumenty, byli prověření, mají správné modré razítko, a přesto budou posláni na ulici,“ uzavírá.
