Situace běženců u řeckých hranic eskaluje. Erdogan chce donutit EU k finančním injekcím, říká turkolog
V naději, že se dostanou do Evropy, se u turecko-řeckých hranic tlačí na 15 tisíc lidí, dochází k potyčkám i použití vodních děl a slzného plynu. K nastartování vyhrocené situace přitom stačila jediná zpráva tureckého prezidenta, že jsou brány do Evropy otevřené. „Je to vydírání ze strany Erdogana. Jinak se to nedá vysvětlit,“ říká pro iROZHLAS.cz bývalý velvyslanec v Turecku Tomáš Laně. Obavy z dalšího vývoje migrace do Evropy mezitím sílí.
„V dešti a chladu jsem tu zaseklý už třetí den... Hádám, že sliby a prohlášení byly jen lži,“ říká pro americký deník The New York Times 23letý Abdul původem ze syrského města Salamijah. Stejně jako on se v naději, že se dostanou do Evropy, k řecké hranici vydaly tisíce dalších běženců z nejrůznějších koutů Turecka. Do pohybu je dala čtvrteční zpráva tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že jeho země už nebude bránit migrantům v odchodu ze svého území.
Nemůžeme čelit další vlně uprchlíků, řekl Erdogan. Turecko otevřelo hranice do Evropy
Číst článek
Jen několik hodin poté začaly k turecké hranici s Řeckem a Bulharskem přijíždět stovky uprchlíků a migrantů. Někteří přišli pešky, jiní přijeli taxíkem a podle některých zdrojů turecké úřady dokonce zaplatily autobusy, které do pohraničního města Edirne běžence odvezly.
Po příjezdu na místo ale přichází vystřízlivění – v cestě jim stojí drátěný, tři metry vysoký plot zakončený ostnatým drátem. V roce 2012 ho tam postavilo Řecko, aby tak ochránilo hranici v místech, kde ji netvoří řeka Evros.
Od čtvrtečního prohlášení se tak situace na turecko-řeckých hranicích vyhrocuje. Za tři dny se zde nashromáždilo nejméně 15 tisíc lidí, kteří jsou odhodlaní plot překonat a dostat se na druhou stranu. Řecká vláda tak už v pátek zesílila ochranu hranic a v pondělí poslala na místo další vojáky na pomoc policistům. Ti brání ilegálním přechodům i slzným plynem a vodními děly.
„Turci řekli uprchlíkům a migrantům, že cesta do Evropy je volná, to ale samozřejmě není…Tito muži, ženy i děti se tak dostali do extrémně složité situace a Řecko to vystavilo enormním výzvám,“ popisuje vypjatou situaci na hranici mluvčí německé vlády Steffan Seibert podle německé televize Deutsche Welle.
Vydírání Erdogana
Rozhodnutí tureckého prezidenta je vnímáno jako další hřebíček do rakve migrační dohody, kterou Ankara uzavřela s Evropskou unií v roce 2016 a v níž slíbila zastavit migrační vlnu do Evropy výměnou za finanční pomoc. Efektivita dohody byla v uplynulém roce stále častěji zpochybňována a nynější výzva uprchlíkům ze strany tureckého prezidenta tuto kritiku na účet migrační dohody ještě posílila.
„Několik měsíců říkáme, že pokud půjde tímhle způsobem, budeme muset dveře otevřít. Oni nám nevěřili, my jsme ale dveře otevřeli,“ prohlásil v sobotu Erdogan podle BBC s tím, že v dohledné době ponechá brány do Evropy otevřené. „Proč? Evropská unie musí začít plnit své sliby. Nechceme se starat o tak velký počet uprchlíků,“ dodal turecký prezident.
Dohoda EU-Ankara v troskách? Počet migrantů z Turecka v roce 2019 přesáhl 70 tisíc, tvrdí zpráva
Číst článek
Kromě více než přes 3,5 milionu syrských uprchlíků Ankara hostí tisíce dalších migrantů ze zemí, jako je například Afghánistán. Bývalý velvyslanec v Turecku Tomáš Laně nicméně pro iROZHLAS.cz poukazuje na to, že si za problém s uprchlíky Erdogan víceméně může sám.
„Samozřejmě tam nejsou jen syrští uprchlíci. Jsou tam i lidé z dalších muslimských zemí – zejména z Afghánistánu či Pákistánu, odkud vede cesta přes Turecko do Evropy. Syrské uprchlíky si ale Erdogan do Turecka pozval sám v době, kdy se rozkmotřil s Bašárem Asadem. Nyní mu ale uprchlíci na tureckém území začali přerůstat přes hlavu. Hospodářská situace země se totiž zhoršuje, což je ale opět důsledkem Erdogana a jeho partaje, situace s uprchlíky se tak stává politicky neúnosnou,“ tvrdí Laně.
Erdogan tak podle něj spojil příjemné s užitečným. „Z vnitropolitického hlediska může prohlašovat, že uprchlíkům otevírá hranice, zároveň je to pro něj ale prostředek k vydírání unie, aby se postavila na jeho stranu při hrozícím konfliktu s Ruskem,“ dodává bývalý český velvyslanec v Ankaře.
Řecko ve svízelné situaci
Po rozhodnutí Turecka se tak Řecko, které už oficiálně požádalo o pomoc evropskou pohraniční agenturu Frontex, dostává do těžko řešitelné situace.
V neděli večer Atény oznámily, že minimálně na měsíc pozastaví procesování nových žádostí o azyl, tento krok je ale podle odborníka na mezinárodní právo z univerzity HEC V Paříži Alberta Alemanna „zjevným porušením evropského azylového a mezinárodního humanitárního práva“, poukazuje pro server Euronews.
Situace uprchlíků na Balkáně je kritická. Je třeba říct nahlas, že ne všichni zimu přežijí, říká antropoložka
Číst článek
Kvůli náporu uprchlíků se navíc řecké vládě komplikuje také domácí situace – a to zejména na řeckých ostrovech, kam denně připlouvají lodě s migranty. Minulý týden tak na ostrovech Lesbos a Chios propukly střety mezi policií a tamními obyvateli protestujícími proti budování nových uprchlických středisek, které si vyžádaly nejméně 60 zraněných.
V neděli se pak na sociálních sítích objevily záběry, na nichž skupinky obyvatel ostrova Lesbos sami brání ve vylodění migrantům, kteří připluli z Turecka. Po oznámení Ankary, že hranice Turecka s Řeckem jsou otevřené, totiž vzrostly i počty běženců, kteří se do Evropské unie snaží dostat přes řecké ostrovy v Egejském moři.
„Svědectví dobrovolníků na místě potvrzují velmi kritickou situaci na ostrově Lesbos, kde se místní obyvatelé již několik dní bouří proti příchodu dalších migrantů… Místní obyvatelé na Lesbu také zabránili několika člunům ve vylodění, na přijíždějící migranty včetně těhotné ženy pokřikovali, odstrkávali jejich čluny od břehu, policie zdálky přihlížela,“ popisuje Marie Heřmanová z organizace Pomáháme lidem na útěku.
V pondělí ráno pak na ostrově došlo k tragédii, když se u jeho břehů převrhl člun s migranty. Pobřežní stráž z moře vylovila 48 migrantů, jedno dítě ze skupiny ale zemřelo při převozu do nemocnice.
Další migrační vlny
S ohledem na vyostření situace se tak mnozí v posledních dnech ptají, zda je Evropa na prahu nové migrační krize – podobně jako v roce 2015, kdy na kontinent dorazil víc než jeden milion lidí. Jak píše Deutsche Welle s odvoláním na informace listu Die Welt, agentura Frontex v neveřejné zprávě uvádí, že očekává „masové migrační vlny“, které bude velice těžké zastavit.
Miliardový projekt dělí Turecko. Erdogan hodlá v Istanbulu stavět nový vodní kanál, město se bouří
Číst článek
Podle Laněho bude další vývoj záviset také na postoji evropských zemí. „Nejednotnost unie v důsledku odmítavého postoje východoevropských zemí bohužel nevedla k tomu, aby se vytvořily efektivní pohraniční síly EU, které by pomohly zemím na vnější hranici. Proto tu je velké nebezpečí, že Řecko případnou migrační vlnu neustojí – nehledě na to, že pozemní hranici hlídat může, ale ta námořní se hlídá těžko,“ podotýká pro iROZHLAS.cz.
Například německá vláda dává najevo, že by migrační dohoda EU-Turecko měla zůstat zachována. Že se Evropa bude muset s Ankarou nějakým způsobem domluvit, se domnívá i Tomáš Laně. „Evropská unie je kvůli rozdílným postojům svých členských zemí ze zahraničněpolitického hlediska sice velmi slabá, hospodářsky je to ale subjekt velice silný a na Turecko má v tomto ohledu páky,“ upozorňuje turkolog. Hlavní cíl Turecka je podle něj zřejmý – vymámit v unie co nejvíc peněz.
„Erdogan chce tímto způsobem dotlačit Evropu zejména k finančním injekcím. Potřebuje peníze k ukájení svých megalomanských snah. a zejména k tomu, aby uplácel své příznivce, hospodářská situace Turecka je ale velice špatná. Jde mu tedy v první řadě o peníze,“ dodává.
K dosažení svých cílů přitom Ankaře mají pomoct právě ti, kteří na turecké území prchli před válkou, pronásledováním či chudobou – jak podle agentury Reuters uvedl mluvčí řecké vlády Stelios Petsas, „Turecko tyto lidi využívá jako pěšáky, kteří mají vyvinout diplomatický tlak“.
