Protesty Srbů pokračovaly v Kosovu a Černé Hoře
Proti vyhlášení samostatnosti bývalé srbské provincie Kosovo protestovali Srbové přímo v Kosovu a také v sousední Černé Hoře. V srbském hlavním městě Bělehradu je po čtvrtečních pouličních násilnostech relativní klid, chráněný silnými jednotkami policie. Asi deset tisíc lidí se sešlo v černohorské metropoli Podgorici. K protestu proti kosovské samostatnosti vyzvaly tamní opoziční prosrbské strany. Demonstranti požadovali, aby černohorská vláda Kosovo nikdy neuznala. Přitom sama Černá Hora vyhlásila před necelými dvěma lety - v červnu 2006 - nezávislost na Srbsku. V Černé Hoře ale žije přes 30 procent Srbů - a ti se samostatností Kosova nesouhlasí.
Policie Organizace spojených národů předtím rozháněla demonstranty v kosovské Mitrovici. Pět tisíc jich tam zastavila při pokusu přejít most přes řeku Ibar, která toto správní středisko severního Kosova dělí na srbskou a albánskou část. Policisté proti nim museli použít slzný plyn.
Demonstrace proti samostatnosti Kosova byly i v českém hlavním městě. Na pražském Hyde parku na Palackého náměstí se sešli pravicoví extremisté z organizace Autonomní nacionalisté Střední Čechy. Demonstrovaly asi dvě stovky lidí. Po nich se na Palackého náměstí shromáždili i další odpůrci uznání samostatného Kosova.
Náměstek americké ministryně zahraničí Nicholas Burns ve vysílání CNN připomněl, že Kosovo je už devět let pod správou Organizace spojených národů: "OSN odebrala Kosovo Srbsku už v roce 1999. Je to země, která jde vstříc Evropě. Má tam širokou podporu - všechny hlavní evropské země kosovskou nezávislost uznaly, stejně jako Spojené státy americké. Pro čtvrteční násilí (zapálení ambasády USA a napadení velvyslanectví dalších západních zemí v Bělehradu - pozn. mp) není žádná omluva. Můžeme pochopit emoce, ale ne násilí. A to si musí srbská vláda pamatovat."
Velvyslanectví České republiky, které je nedaleko míst nepokojů, zůstalo ušetřeno. Výtržnosti v Bělehradě odsoudil český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Současně ale pro nespokojenost srbské veřejnosti vyjádřil částečné pochopení: "Když jeden stát ztratí 13 procent svého území, tak to není běžný zážitek". Představitel Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana pak řekl, že dialog se Srbskem o případném přijetí do Unie může pokračovat, jen až se situace uklidní.
