Pokud nejste připraveni bránit vlast a zemřít, musíte podpořit nás, vzkazuje ukrajinská poslankyně
Unijní lídři v prosinci rozhodli o zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. „Naprosto historické rozhodnutí,“ komentuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál předsedkyně výboru pro integraci Ukrajiny do EU v ukrajinském parlamentu Ivanna Klympušová. Země podle ní musí pokračovat v reformách. Ústupky Rusku odmítá: „Pokud je někdo připraven vzdát se svých území, vyzývám ho, aby to udělal. Ale naše území a lidé se musí vrátit.“
Jaké momenty v osobním i politickém životě pro vás charakterizují rok 2023?
V první řadě si myslím, že všichni cítíme, že jsme v nějakém velmi náročném maratonu a nelze úplně určit, kdy rok končí a kdy začíná nový. Mnozí z nás, jako například já, jsme v tomto boji už deset let. Samozřejmě, že před dvěma lety se stal mnohem brutálnější a mnohem krvavější než předchozích osm let.
Takže je těžké říct, jestli byl uplynulý rok nějak rozdílný. Pro práci, kterou děláme, byla hlavní změna naprosto historické rozhodnutí Evropské unie o zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem a udělení kandidátského statusu Gruzii, příslib zahájení jednání o Bosně a Hercegovině.
Ukrajinské politiky čeká zkouška: otevírání dveří do EU, boj s notorickou korupcí i velká mobilizace
Číst článek
Ukazuje to nejenom na to, že naše budoucnost je nyní ukotvena v EU, ale také na změnu přístupu a mentality vedoucích představitelů Evropské unie, pochopení, že EU musí hrát důležitou geopolitickou roli a připravuje se na to. A myslím si, že tohle je důležité na obou stranách, nejen z našeho pohledu.
Stinná a bolestná stránka letošního roku je to, že vidíme krajně pravicové a krajně levicové radikální hlasy, které nabývají na váze. Tyto hlasy se snaží zpochybnit nutnost pokračovat v podpoře Ukrajiny. Nechápou, že výzva to není výhradně pro náš národ a náš stát, ale je mnohem širší pro evropský kontinent a pro celý svět.
To je něco, čemu musíme čelit společně. Možná najít nové argumenty, systémovější přístup, další úsilí, jak oslovit společnost a politiky, abychom skutečně vysvětlili, že ta hrozba není výhradně jen neexistence ukrajinského národa. Že hrozí neexistence mezinárodního řádu, jak ho známe. Konec bezpečnosti a prosperity, jak jsme si na ni všichni na evropském kontinentu zvykli.
Zmínila jste historický okamžik, příslib zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou, který přišel na konci roku. Předvídala jste to jako poslankyně?
My jsme v tom očekávání zažívali vzestupy i pády. Samozřejmě jsme byli velmi rádi, když jsme viděli, jak Evropská komise formulovala návrh, doporučení a hodnocení (v pravidelné hodnoticí zprávě o pokroku jednotlivých zemí na cestě do Evropské unie - pozn. red.). To bylo velmi pozitivní, takže očekávání byla velmi vysoká.
3:10
Válka mění na Ukrajině postoj k LGBT lidem. Poslankyně prosazuje registrované partnerství
Číst článek
Pak jsme najednou slyšeli sílící skeptický a negativní hlas maďarského premiéra. Následně ozvěny v některých dalších zemích, které to využily jako příležitost případně zpomalit celý proces rozšíření.
Ráno a v průběhu dne, kdy se v prosinci rozhodovalo, jsme už nedoufali v tak jasné a otevřené rozhodnutí. Objevily informace, že to rozhodnutí možná bude pozitivní, ale s odkladem realizace do konce příštího roku.
Takže já jsem nevěřila svým očím, když jsem viděla tweet Charlese Michela. Musela jsem si to překontrolovat asi u pěti, deseti lidí. Teprve potom asi za tři hodiny jsem se konečně dostala k příležitosti oslavit, že to vyšlo. A jsem velmi vděčná všem, kteří přispěli k tomu, že rozhodnutí bylo přijato v podobě, v jaké bylo.
Je na evropské cestě v ukrajinském parlamentu všeobecná shoda? Nebo jsou poslanci, kteří jsou skeptičtější?
Drtivá většina poslanců, politických skupin a sil, které jsou v tuto chvíli zastoupeny v parlamentu, to podporují. Ano, možná máme nějaké ojedinělé poslance, kteří jsou mnohem skeptičtější. Nebo zbytky jedné z politických sil, která je teď zakázaná, ale ti jsou stále v parlamentu. Byla to prokremelská politická síla a my je podle ústavy nemůžeme vyhodit. Nicméně tato politická síla je zakázaná, a tak rozhodně nemůžeme počítat s jejich upřímnou podporou naší evropské a euroatlantické cesty. Ale jinak si myslím, že tak 90 procent parlamentu je pro.
Odkaz revoluce
Bylo důležité Evropské unii dokázat, že jste připravení zahájit přístupová jednání, ale stále je třeba udělat spoustu práce. Co očekáváte, že v tomto roce dokončíte, nebo v čem pokročíte?
Právě teď očekáváme od vlády jejich vizi plánu, jak se posunout dál na základě hodnocení, které jsme dostali od Evropské komise. Je to 150 stran popisu toho, jak bychom měli postupovat.
Na základě toho, co si vláda jako orgán odpovědný za tento proces schválí, se budeme zabývat prioritami návrhů zákonů, které budou muset být projednány v parlamentu. Myslím, že to bude znamenat i větší roli pro výbor, kterému předsedám.
Doufám, že budeme moci investovat do budování institucionální kapacity. Pro nás je to velký úkol na všech úrovních, na vládní úrovni, na parlamentní úrovni, na úrovni místních komunit a samospráv. Abychom skutečně vybudovali kapacitu a mohli postupovat takovou rychlostí, jakou bychom chtěli.
Ukrajina se v příštím roce na míru nedohodne. Pomoc by měla pokračovat, myslí si podle průzkumu Češi
Číst článek
A doufám, že Evropská komise bezodkladně provede screening a vyhodnotí, kolik práce bude z jejího pohledu třeba udělat. Myslím si, že to zabere nejméně dvě třetiny roku.
Ale mezitím doufám, že společně najdeme vůli, abychom v první polovině roku 2024 měli schválené a formalizované rozhodnutí o rámci vyjednávání ze strany EU pro Ukrajinu. Vím, že je to výzva. Vím, že bohužel premiér Orbán (maďarský premiér Viktor Orbán - pozn. red.) řekl, že bude mít více než 75 možností, jak zablokovat další proces evropské integrace Ukrajiny.
Ale doufám, že najdeme argumenty, jak uvnitř EU, ale také bilaterálně mezi Ukrajinou a Maďarskem, jak přesvědčit Maďarsko, aby mělo otevřenou vizi a pochopení, že je jejich národním zájmem, aby Ukrajina šla dopředu. A aby EU byla otevřená dalším zemím, které usilují o demokracii, o mír a bezpečnost. Na rozdíl od toho, abychom se se zamykali do, řekla bych, národních bytů.
Protože pokud to uděláme, izolacionismus rozhodně nebude součástí řešení, jak se vypořádat s ruskými agresivními choutkami a také s dalšími agresivními choutkami autoritářských režimů.
Co by se mohlo fungovat při vyjednávání s Maďarskem?
Co by mohlo fungovat? Myslím, že jde o jasnou a velmi upřímnou odezvu EU, o co všechno vlastně můžeme přijít. A také o to, aby ruské „kolonie“ nepřebíraly narativ Maďarska nebo jakéhokoli jiného státu, protože jinak bude celá bezpečnost EU zničena Ruskou federací.
Které zákony a instituce byste vy osobně viděla jako prioritní v tom dalším procesu přibližování se EU?
Patřím k lidem, kteří oceňují, že většinou první kapitola, která se otevírá, a poslední, která se uzavírá, se týká základů. Myslím si, že to je přesně to, co se ukrajinský lid od dob revoluce důstojnosti snaží hájit. Z mého pohledu bychom tedy měli věnovat velkou pozornost právnímu státu a tomu, co je třeba napravit v našem soudním systému. A také pokračovat v úsilí o zefektivnění protikorupční infrastruktury, kterou jsme vybudovali.
Je načase, aby tato infrastruktura konečně přinesla nějaké výsledky. Ukázala svou schopnost a kapacitu, pokud jde o vyšetřování, ale také o spravedlivá rozhodnutí a soudní rozhodnutí založená na zásadách právního státu.
Další velmi důležitou prioritou z mého pohledu je zajistit, abychom se vrátili k demokratickým základům, kterých bylo na Ukrajině dosaženo již před plnou invazí. O některé z nich jsme přišli kvůli stannému právu nebo pod záminkou stanného práva.
Takže se budeme muset zabývat otázkou svobody slova. Budeme se muset zabývat otázkou rovnováhy moci v parlamentní prezidentské republice. Budeme se muset zabývat otázkou znovuzískání vlivu a kontrolní a dohledové funkce parlamentu.
A je možné těch věcí dosáhnout, když je stále část Ukrajiny okupovaná Ruskem a když stále probíhá aktivní válka?
Víte, já jsem si naprosto jistá, že se toho dá hodně dosáhnout i během plné války, kterou musíme vést. Myslím si, že válka vytváří další tlak na politiky z hlediska očekávání společnosti. A myslím si, že pokud nedokážeme dosáhnout výsledků pod tímto tlakem, pak nevím, kdy je můžeme dosáhnout.
A co volby? Měla by Ukrajina uspořádat volby tak, jak byly naplánovány?
To nemůžeme udělat. Podle ústavy a podle našich zákonů nemůžeme mít volby během válečného stavu. Ale to je jen část problému. Nemůžeme zajistit, aby v zemi, která je ve válečném stavu, proběhlo něco, co by se blížilo svobodným a spravedlivým volbám.
6:15
Ukrajina se musí přeskupit a připravit na další fázi války. Rusko se pokusí převzít iniciativu, říká Macko
Číst článek
Nemůžeme zajistit účast všech lidí. Nemůžeme v této době zajistit bezpečnost hlasování. A nemůžeme zajistit žádný skutečný politický boj. Ale volby jsou o politickém boji.
Já zastupuji opozici. Bohužel jsme v roce 2019 zažili velkou porážku. Ale prohráli jsme ve svobodných a spravedlivých volbách. A my počítáme s tím, že budeme mít férovou hru a svobodné a férové volby, až skončí válka.
Volební kampaň je také o ostrých slovech, je o kritice. Takže právě teď v zemi, která musí zůstat mobilizovaná a jednotná, se vší nespokojeností, kterou tady můžeme mít vůči našim politickým protivníkům, si nemyslím, že by to byla správná myšlenka, která by nám pomohla vyhrát tuto válku.
Boj o přežití
A kdy předpokládáte, že by Ukrajina mohla vstoupit do EU?
Mým snem je, abychom nepřekročili těch průměrných sedm let, které zemím, které v tomto procesu uspěly, uběhly mezi statusem kandidáta a skutečným plnohodnotným členstvím.
Ale myslím si, že musíme být realističtí. I kdyby válka skončila v nejbližších měsících naším vítězstvím, tak stejně bychom museli zajistit období na transformaci a další investice. Žádná ze zemí, která procházela touto cestou, nemusela provádět odminování, nemusela se zbavovat trosek po válce.
Existují dvě fráze, které slýchám možná více než v předchozí době, kdy jsem byla na Ukrajině a také sledovala mezinárodní debatu. A to slovo „únava“. Z toho, co se děje a jak dlouho se to děje. A také stanoviska, že Ukrajina se musí připravit na to, že se vzdá části území. Cítíte se unavená a máte pocit, že existuje politicky přijatelná představa o rozhodnutí vzdát se části území?
Lhala bych, kdybych řekla, že nejsme vyčerpaní a nejsme unavení. Je to normální stav, když jste v tomto každodenním maratonu, který běžíte rychlostí sprintu. Jsme určitě unavení, ale to nepodkopává naše odhodlání. A pochopení, že nemůžeme skončit válku podle podmínek Ruské federace. Protože to by znamenalo jen to, že přestaneme existovat. Když ne zítra, tak za pár let, až Rusko znovu zaútočí.
To by znamenalo, že jsme se všichni společně vzdali nepřijatelnosti toho, aby jakýkoli stát útočil a měnil hranice silou. Takže jsme odhodlaní. Připravení pokračovat. Ale také chápeme, že to nemůžeme udělat sami.
Kdokoli navrhuje, že bychom se měli vzdát svých vlastních území, abychom našli řešení a ukončili válku, myslím, že bychom jim všichni měli navrhnout, že mohou nabídnout část svého území. Navrhnout Ruské federaci, co přesně jsou připraveni jí dát, spolu s lidmi. A s předpokladem, že jakmile se vzdají těchto území, lidé, kteří na nich žijí, budou zabiti, deportováni, mučeni, města a vesnice budou zničeny do základů.
Pokud je někdo připraven vzdát se svých území, vyzývám ho, aby to udělal. My pak budeme připraveni přijmout toto řešení, ale naše území a lidé se musí vrátit.
26:36
Dokud Ukrajinci nezískají Krym zpět, v Černém moři nebude klid, soudí ukrajinistka Lenka Víchová
Číst článek
A myslím, že je důležité pochopit, že se nejedná pouze o Ukrajinu a Ukrajince. Jsme prostě v popředí. Pokud vaši lidé nejsou připraveni zemřít, pokud vaši lidé nejsou připraveni vzít zbraně a bránit vlast, myslím si, že se musíte hned teď zapojit s penězi, se zbraněmi, s podporou, s tlakem na Ruskou federaci. S tím, že se vzdáte některých ekonomických výhod, na které jste zvyklí, abyste si zachovali své životy, abyste nechodili na pohřby svých nejlepších lidí, jak to děláme právě teď.
Chápeme, že bez převahy v této válce nemáme žádnou budoucnost. Nemám žádnou budoucnost jako člověk, ne jako politik, jako člověk, jako lidská bytost. Moje děti nemají žádnou budoucnost a nevím, jestli budeme schopni přežít, nebo ne.
Takže pokud jde o přežití a existenční boj, jak bojujeme, nejde o nějaká území. Rusko se nevzdává svého cíle vylidnit Ukrajinu, zničit Ukrajinu, dokázat, že je to zhroucený stát.
Nevzdává se genocidní akce proti ukrajinskému lidu. Nevzdává se postoje, že my, kteří neseme jinou kulturu, máme jinou víru, máme vlastní vizi naší budoucnosti, prostě nemáme právo na existenci. Pokud někdo souhlasí s tím, že je to v pořádku, pak si myslím, že se potýkáme i s problematickými otázkami mentality naší společnosti jako takové.
Na co se jako obyčejný člověk v tomto roce připravujete?
Přežít. V první řadě přežít a zajistit, že najdeme potřebné argumenty a potřebné síly, abychom agresora odkopli. Jestli to bude příští rok nebo rok poté, nevím. Ale bez naděje žít nelze. Rozhodně bychom tedy chtěli, aby byla tato válka skončila více než cokoli jiného. A více než kterýkoli jiný národ, který navrhuje, abychom začali vyjednávat.
Nevědí, jak moc chceme žít v míru a soustředit se na tvoření, na cestování, na snění a na to, aby naše plány přesahovaly jeden, dva nebo tři dny, protože jinak si teď život neplánujeme. Příští rok očekávám jen tvrdou práci. Tvrdou práci a snad přežití. Nevím, jestli příští rok zvítězíme, ale nevzdáváme se.
