Rusko bylo vyloučeno z Rady OSN pro lidská práva. ‚Váleční zločinci tam nemají co dělat,‘ uvedl Kuleba
Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině schválilo přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Příslušný návrh rezoluce podpořilo 93 zemí, proti se vyslovilo 24 a dalších 58 se zdrželo, ukazují konečné výsledky hlasování. Nesouhlas s krokem prosazovaným skupinou zemí v čele se Spojenými státy vyjádřily mimo jiných Čína a Írán.
Ukrajina přivítala přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva. Váleční zločinci v tomto orgánu nemají co dělat, prohlásil Kuleba.
Rada OSN pro lidská práva je orgán OSN sdružující 47 států, jehož deklarovaným cílem je prosazovat a chránit lidská práva po celém světě a věnovat se případům jejich porušování.
Američané zavedou nové sankce, které dopadnou i na Putinovy dcery. Unie se na tom zatím nedohodla
Číst článek
Ruské členství bylo aktuálně ve druhém roce obvyklého tříletého období. Po čtvrtečním hlasování se Rusko stalo druhou zemí, kterou kdy potkalo pozastavení členství. V březnu 2011 přišla o místo v radě Libye kvůli tvrdému potlačení protestů proti vládě Muammara Kaddáfího, tehdy ovšem krok podpořili i libyjští diplomati v New Yorku a Ženevě, píše list The New York Times.
K vyloučení člena Rady OSN pro lidská práva je zapotřebí dvoutřetinová podpora takového kroku ve Valném shromáždění OSN, přičemž se počítají pouze hlasující země. Zakládající dokument orgánu uvádí, že důvodem pro odebrání členství je hrubé a systematické porušování lidských práv.
„S členstvím v radě se pojí zodpovědnost zachovávat vysoké lidskoprávní standardy,“ píše se na webu organizace sídlící v Ženevě.
Spojené státy jsou blíže zákazu ruské ropy a plynu. Senát schválil návrh odmítající jejich dovoz
Číst článek
Pozastavení ruského členství prosazovala společně s USA a Ukrajinou také Evropská unie. Ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja před hlasováním uvedl, že činy, které na Ukrajině páchají ruští vojáci, lze označit za válečné zločiny i genocidu.
Připomenul při tom skoro 30 let staré události ve Rwandě, kdy podle něj mezinárodní společenství umožnilo genocidu svou lhostejností. Ruský představitel za množících se důkazů o válečných zvěrstvech opět odmítl veškerá obvinění a návrh rezoluce vykresloval jako součást snahy Washingtonu posílit svůj vliv.
Deník New York Times označil výsledek hlasování za „velkou diplomatickou facku Rusku“ a psal o jakémsi „barometru“ pobouření ve světě ohledně činů ruských vojáků.
Odstavení Ruska z Rady OSN pro lidská práva podpořila také Česká republika a s ní zbytek zemí Evropské unie, dále například Švýcarsko i Srbsko. Proti společně s Ruskem hlasovali Čína, Írán, KLDR nebo Bělorusko, zdržely se Brazílie, Indie, řada afrických zemí nebo Saúdská Arábie.
