Humanitární krize, o kterých se na Západě nepíše: vede KLDR, za ní jsou Eritrea či Burundi
Britský deník Guardian informuje o horšící se humanitární situaci v Severní Koreji. Píše, že podle nové studie jde o nejvíce mediálně opomíjenou krizi na světě. Alespoň to tedy vyplývá z výsledků studie provedené humanitární organizací Care International. Ta monitorováním médií zjišťovala, kolik prostoru věnovaly anglicko, francouzsko a německojazyčné servery humanitárním krizím v loňském roce.
„Titulky světových médií plní urážky, které si vyměňují americký prezident Donald Trump a severokorejský lídr Kim Čong-un, zpravodajské servery ale věnují jen málo pozornosti nedostatku potravin, který KLDR sužuje. Podvýživou přitom v Severní Koreji trpí dva z pěti obyvatel,“ píše Guardian.
Care International analyzovala více než 1,2 milionu článků. Výsledky ukázaly, že se nejméně psalo o nedostatku potravin v Severní Koreji, následovaly krize v Eritreji a Burundi. Zpráva přitom nehodnotí humanitární krize podle závažnosti, ale právě podle toho, kolik jim světová média věnují pozornosti, podotýká Guardian.
Ničivé sucho
Podle odhadů OSN je na potravinovou pomoc odkázáno asi 18 milionů Severokorejců, což je sedmdesát procent tamní populace. Situace se výrazně zhoršila loni v létě, když zemi zasáhla nejhorší vlna sucha od roku 2001.
Sirotčinec, nebo koncentrační tábor? Severní Korea vyklidila lágr a sváží do něj děti bez domova
Číst článek
V zemi operuje velmi málo humanitárních organizací, zakázána jsou nezávislá média a občanské společnosti. Nejohroženější skupinou lidí jsou děti a ženy, konstatuje zpráva. Odhaduje, že bezmála třetina těhotných a kojících matek a více než dvě stě tisíc dětí trpí závažnou akutní podvýživou.
V africké Eritreji pak dlouhé období sucha znásobilo důsledky klimatického jevu El Niño, jehož zatím poslední instance započala v roce 2015. Přístup do země, kde dvacátým pátým rokem vládne diktátor Isajas Afewerki, je stejně jako v případě Severní Koreje značně omezený. Eritrea nemá nezávislé občanské společnosti ani nezávislá média.
„Jen zřídka z médií slýcháváme o utrpení lidí v regionech, které se neřadí k oblíbeným turistickým destinacím. Tato místa nejsou považována za prioritní pro světovou bezpečnost nebo jsou těžko dostupná,“ stojí v textu organizace Care International.
„Humanitárním krizím, kterým se nevěnuje mediální pozornost, se v důsledku často nedostává ani finančních prostředků. Povědomí veřejnosti a objem financí spolu úzce souvisí,“ vysvětluje studie. Šest z deseti krizí v ní popsaných je zároveň na seznamu nejvíce podfinancovaných krizí za poslední rok, který sestavila OSN.
Daleko od kamer a mikrofonů
Nedostatečné je také zpravodajství o hrozivých situacích v Burundi, Súdánu, Středoafrické republice, Demokratické republice Kongo, Mali a oblasti Čadského jezera, dále ve Vietnamu a Peru, vyplývá z analýzy.
„Všichni dobře víme, že stačí jediná fotografie, aby se pozornost celého světa obrátila na určitý problém. Ale oblasti, popsané ve zprávě Care International, jsou daleko od kamer a mikrofonů světových médií,“ řekl Guardianu zástupce této organizace Laurie Lee.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
