Olympijské suvenýry jdou v Londýně na odbyt
Londýn je město zaslíbené nejen olympijským hrám, ale také nakupování. V těchto dnech se jedno dá spojit s druhým. Snad po každém návštěvníkovi britské metropole žádají příbuzní a kamarádi nějaký ten olympijský suvenýr. K jeho koupi je třeba nejen pořádná finanční injekce, ale též trpělivost.
Megastore v olympijském parku je takový obří kvádr s regulovaným systémem vstupu. Současně by chtělo nakupovat několik tisícovek lidí, možná ještě víc, a to by dost dobře nebylo možné, takže se před vchodem vine dlouhatánský had rozdělený bezpečnostními páskami.
Všechno kontrolují a usměrňují dobrovolníci. Lidé se ve frontě chovají velmi ukázněně a nikdo nepředbíhá.
„Fronta má tak 15 minut, ale pořád se hýbe, tak se to dá vydržet. Asi patnáctkrát se ten had láme. Ještě horší je to ale vevnitř. Lidé tam do sebe pořád vrážejí,“ říká mladá Američanka.
Dodává, že se jí spolu s kamarádkou trochu protočily panenky, když viděly ceny olympijských suvenýrů. Sáhly tak spíš po drobnostech. Ale s prázdnou prý přijet nemohou.
Reportáž zpravodaje Českého rozhlasu v Londýně Jiřího Hoška o nakupování na olympiádě v Ranním Radiožurnálu
„Koupily jsme hrnečky, magnety a další drobnosti do kuchyně. Ceny jsou na moje poměry přemrštěné, ale zase tohle přijde jednou za život,“ nechává nahlédnout do své igelitky i pocitů mladá dívka s perleťovým nápisem USA na tváři.
„20 nebo 25 liber za opravdu výjimečné olympijské tričko mi připadá jako dobrá cena,“ nesouhlasí holandský turista a anglická maminka mu dává za pravdu.
„Já myslím, že ten poměr kvalita-cena docela trefili. My jsme nakoupili věci pro děti – čepice, míče a tak podobně. Jediným předmětem, kde nás odradila cena, byly olympijské polštáře. 60 liber, to tedy vážně ne.“
Pořadatelé před začátkem her doufali, že jim prodej triček, plyšáků, dalších předmětů, ba přímo cetek s olympijskými motivy vynese miliardu liber.