Z Ruska odešlo pouhých 20 procent západních firem. Některé další pak ‚jen na oko‘

Od chvíle, kdy Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině, ruský trh opustilo jen 20 procent západních firem. Zbylým se buď nedaří přemluvit úřady, aby je ze země pustily, nebo samy odejít nechtějí, uvádí v rešerši na svých stránkách nezávislý ruský portál Važnyje istoriji. Invaze na Ukrajinu postavila mezinárodní společnosti působící v Rusku před dilema. Pokračovat s podnikáním v zemi, která válku rozpoutala, je nebezpečné a nevýhodné.

Svět ve 20 minutách Moskva Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský McDonald’s

Ruský McDonald’s | Zdroj: Profimedia

Firmám hrozí bojkot nebo dokonce žaloby ze strany jiných zemí, což pro ně znamená snížení prodeje a výdělku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií

Jenže zrušit firmu a odejít z ruského trhu představuje čistou ztrátu a ten, kdo ji chce prodat, tam dnes narazí na řadu komplikací – navíc vždy při prodeji majitel prodělá a firmu vlastně ani nikdo nekoupí. Protože z rozhodnutí ruské vlády se byznys nesmí prodávat za víc než polovinu reálné ceny.

Z ruského registru právnických osob vyplývá, že počet firem vlastněných občany Evropské unie, Velké Británie, Spojených států a dalších „nepřátelských“ zemí klesl od počátku války do letošního dubna o 2600 položek. Firmy změnily majitele, byly zrušeny nebo jsou v procesu likvidace.

V čele těch, kdo se rozhodli odejít, jsou velké mezinárodní společnosti. Třebaže měly v Rusku rozsáhlé investice, rozjetou výrobu a vybudované prodejní a distribuční sítě, nejsou ochotné riskovat ztrátu reputace, na které závisí jejich byznys v jiných zemích.

Týká se to především velkých automobilek jako Mecedes-Benz, Renault, Nissan nebo Mazda, také americké sítě rychlého občerstvení McDonald’s a prodejců domácích spotřebičů Whirlpool, Indesit, atd.

Ruská vláda hází klacky pod nohy

Počet menších firem ochotných opustit ruský trh je naopak relativně nízký. Důvodem jsou v prvé řadě objektivní komplikace. V nejisté situaci není zdaleka jednoduché připravit firmu k prodeji a najít kupce. Ale jak uvádí portál Važnyje istorii, klacky pod nohy cizincům hází i ruská vláda.

Firmy o ukrajinské uprchlíky stojí, je ale třeba více podpořit výuku češtiny, míní národní koordinátorka

Číst článek

Ve frontě na Komisi pro kontrolu zahraničních investic, bez jejíhož požehnání se ruský trh opustit nedá, stojí kolem dvou tisíc západních firem. Komise zasedá jen třikrát měsíčně a posuzuje nanejvýš sedm žádostí za jedno zasedání, některé žádosti také může jen tak odmítnout.   

Značný počet západních podnikatelů si přitom při odchodu nechává otevřená zadní vrátka. Zamlouvají si přednostní právo na zpětný odkup firmy, ponechávají si prodané podíly v podobě zálohy nebo odchod z Ruska prostě jen imitují, když například převádějí společnost na zmocněnce, kterým důvěřují.

Řada zahraničních firem fingovala odchod z ruského trhu s pomocí změny jurisdikce na novou, dalo by se říct „spřátelenou“.

Mezi novými majiteli ruských poboček západních společností se objevily právnické osoby z Turecka, Kazachstánu, Číny nebo Spojených arabských emirátů. Kdo se skrývá za novými firmami a zda se jedná o reálné prodeje, se přitom můžeme jen dohadovat.

‚Švédští zlatokopové‘

Některé případy jsou průhlednější. Švédská společnost Kopy Goldfields, která dobývala zlato na ruském Dálném východě, sice po vypuknutí války vyjádřila „soustrast postiženým geopolitickou situací“, z ruského trhu ale odejít odmítla.

Ruského spisovatele Prilepina zranil výbuch bomby v jeho autě. K útoku se přihlásili partyzáni

Číst článek

Aby si zachovala dobré jméno, po čase firmu přece jen prodala ruské společnosti AG Mining. Pod tlakem médií nakonec „švédští zlatokopové“ museli přiznat, že jde o jejich vlastní dceřinou společnost.

Se svými obchodními aktivitami v Rusku se nikdy netajil ani Boris Uspasskich, jeden z nejbohatších Litevců a europoslanec. Patřila mu například obchodní centra a hotely v Jaroslavské oblasti.

Do začátku války na Ukrajině jeho majetek v Rusku spravovaly dvě litevské firmy. Dnes patří holdingu Vikonda development – výhradními majiteli jsou ale jeho děti Eduard a Julie, oba překvapivě běloruští občané. Kdo by ostatně neznal staré moudré pořekadlo, že „majetek má zůstat v rodině“, uzavírá svou rešerši nezávislý ruský portál.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu vlevo výše, připravili Jan Machonin a Tea Veseláková.

Tea Veseláková, Jan Machonin Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme