Z flétnistova nástroje se linou ukrajinské tóny. Na stolech jsou připravené talíře v modrožlutých ukrajinských barvách a z misek, které leží před hosty, se line vůně boršče. Ukrajinského boršče, zdůrazňuje Marianna Dušarová - znalkyně historie východoevropské kuchyně, která hostům mezi jednotlivými chody přednáší o tom, co vlastně jedí. Zdůrazňuje, že boršč je původně z Ukrajiny, z Pobaltí či Rumunska. Rozhodně není z Ruska. Rusové si ho prý jen přisvojili.

Tuto hostinu co by hlavní kuchařka vystrojila Lesna Kyrpenková. Sem do New Yorku uprchla loni na jaře z Kyjeva se dvěma dětmi a její manžel je teď na frontě u Bachmutu. Říká, že je to pro ní teď nejtěžší, i když začátky od nuly v New Yorku také nejsou jednoduché. Když mluví o jídle, tak se usmívá. Poprvé prý vařila na jednou pro tak velkou skupinu lidí, jelikož profesí kuchařka není. Vyjmenovává, co vše dnes vystrojila.

„Myslím, že to byla nejlepší kapusta, co jsem kdy jedl. A to víno. Vůbec jsem neměl ponětí, že Ukrajina vyrábí tak dobré víno. K tomu kulturní zážitky - hudba a debata o ukrajinské kuchyni - jsou příjemné a opravdu fascinující,“ pochutnává si Robert Perl, jeden z hostů, který mimo jiné ve svých nemovitostech v New Yorku ubytoval některé uprchlíky z Ukrajiny.

Celý tento charitativní gastronomický večer uspořádala organizace Ukrainian Habitat Fund. Vznikla loni v květnu, aby pomohla přívalu ukrajinských uprchlíků. Rodina dnešní kuchařky Lesny byla první, kterou tato organizace podpořila.

Poslední večer před válkou

„Chtěli jsme si připomenout poslední večer, než válka začala. Jak se rodiny sešly a daly si dobré ukrajinské jídlo. Je to pro nás hořkosladký moment. Uplynul rok od začátku války, ale chceme ocenit, že máme co jíst a že to můžeme sníst s našimi milovanými v zemi, kde na nás ze vzduchu nic nepadá a kde máme střechu nad hlavou. Nikdo nevíme, co se stane zítra,“ říká Gabriella Orosová, zakladatelka fondu Ukrajinský domov.

„Myslím, že se za ten rok Američané hodně vzdělali v tom, co znamená Ukrajina a naučili se ji odlišovat od Ruska. Znají naše modro-žluté barvy. Víc jich pozná naše kroje a znají vareniky a boršč - naše hlavní jídla. Naše kuchyně je v této diplomacii důležitá. Jak se říká, láska prochází žaludkem. Jídlo je radost, život, láska. Hodně ingrediencí v naší kuchyni vychází z naší kultury. Všechno jídlo, které jsme tu dnes podávali, bylo připravené z láskou. To vám zaručuji,“ popisuje.

Při hostině nechybí ukrajinské pivo a ukrajinské víno. V New Yorku s ním obchoduje Olga Sachnová. Ukazuje hostům, že přesně tyto pivní lahve Ukrajinci před rokem používali proti ruským okupantům při výrobě molotovových koktejlů. Na závěr se vrací k boršči a přidává jednu americko-ukrajinskou historku.

„5. března 1953 měli všechny ukrajinské restaurace v Chicagu u vchodu ceduli, že boršč je zdarma. Bylo to na oslavu Stalinovy smrti a rozhodla jsem se, že tuto akci oživím. Jakmile bude po smrti Putin, budou v mém vinném baru v Queensu boršč a hodně drinků zadarmo. Kdo bude přece jen chtít zaplatit, tak ty peníze pošlu na charitu pro ukrajinské děti zasažené touto strašnou válkou. Čím dřív to nastane, tím líp. Nemám sice ingredience v lednici, ale jakmile dobrou zprávu zjistím, tak hned vyrazím pro řepu, mrkev a zelí,“ slibuje Olga Newyorčanům štědrou hostinu.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít