Netanjahuova návštěva v USA válku v Gaze neovlivní. Příměří je ale nejblíž za poslední měsíce, míní expert
Je čas ukončit válku v Pásmu Gazy, řekla americká viceprezidentka Kamala Harrisová izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Pravděpodobná kandidátka demokratů na prezidentku tak zvolila ostřejší tón než prezident Joe Biden. „Ze strany demokratů narůstá tlak na to, aby Spojené státy použily svoji sílu, aby ukončil válku,“ říká analytik z Institutu mezinárodních studií FSV UK Jakub Záhora pro Český rozhlas Plus.
Naznačila Harrisová, že pokud se stane prezidentkou, tak Spojené státy zaujmou poněkud jiný postoj k izraelsko-palestinskému konfliktu?
To nikoliv. Oproti Bidenovi byla její rétorika o trochu naléhavější stran nutnosti ukončit válku a co se týče utrpení civilistů a civilistek v Gaze. Opět ale zdůraznila americkou podporu Izraeli a to, že izraelská bezpečnost je jednou z hlavních priorit jak její, tak americké zahraniční politiky. Byl tam malý posun, nicméně opravdu se nejedná o zásadní přehodnocení amerického postoje.
Poslechněte si celý rozhovor s analytikem z Institutu mezinárodních studií FSV UK Jakubem Záhorou
Čili rozdíl v pozicích vůči Izraeli mezi Bidenem a Harrisovou zase takový není a kdyby se Harrisová stala prezidentkou, tak by se nic moc nezměnilo?
Já se domnívám, že nikoliv. Myslím, že je to celkem obecný názor. Ze strany demokratů narůstá tlak na to, aby Spojené státy použily svoji diplomatickou, vojenskou a materiální podporu, kterou poskytují Izraeli, k tomu, aby ukončil válku. A také aby se snažily brát víc ohledy na humanitární katastrofu, ke které vinou Izraele dochází v Pásmu Gazy. Není to ale tak, že Harrisová by měla zcela zvrátit kurz. Tak to podle všeho nebude.
V pátek by se měl premiér Netanjahu sejít i s republikánským kandidátem na prezidenta Donaldem Trumpem. On za ním poletí na Floridu. Pokud by se prezidentem stal Trump, jak by se Spojené státy stavěly k blízkovýchodnímu konfliktu?
To je poměrně velká a neznámá otázka. Je zcela jasné, že Trump by byl mnohem podpůrnější, co se týče izraelských politik na Západním břehu, okupovaných územích i v Gaze. Já se ale odvažuji říct, že je takřka nemožné dopředu říct, jak se k tomu bude Trump stavět. Stejně jako ke kterékoliv jiné otázce. Celé jeho politické působení je opravdu nepředvídatelné.
Opět panuje shoda nad tím, že pro Izrael a konkrétně pro Netanjahua by bylo určitě lepší, kdyby se prezidentem stal Trump. Nicméně co přesně by se změnilo, to se já i spousta dalších expertů a expertek neodvážíme odhadovat.
Biden přivítal Netanjahua v Bílém domě. ‚Děkuji za 50 let podpory,‘ řekl izraelský premiér
Číst článek
Rozumím-li tomu správně, tak Trump na rozdíl od Bidena nebo Harrisové nemluví o civilních obětech války v Pásmu Gazy?
Ne, to rozhodně ne. On měl nějaké takové vychloubačné řeči, že pokud by on byl prezidentem, tak by k 7. říjnu nikdy nedošlo. A že pokud by se stal prezidentem, tak by válku okamžitě ukončil. Neříká ale jak a nijak nezmiňuje to masivní utrpení civilistů a civilistek. Jedná se opravdu spíš o vychloubačné řeči než o jakékoliv konkrétní návrhy.
Předpokládám, že američtí politici mluvili s izraelským premiérem i o uzavření příměří v Pásmu Gazy. Může mít Netanjahuova návštěva Spojených států nějaký dopad na válku?
Já se domnívám, že nikoliv. V izraelských novinách byl Netanjahu tvrdě kritizován, že ve Spojených státech stráví celých šest dní, zatímco stále probíhá válka. Probíhají také jednání, podle všeho o výměně izraelských rukojmích za palestinské vězně a doufejme o ukončení války. Nicméně panuje obecná shoda, že to bylo pro jeho vlastní politický zájem. Aby se zviditelnil a ukázal se jako velký státník, nicméně reálný dopad to mít nebude.
Považujete za pravděpodobné, že v dohledné době bude uzavřeno nějaké příměří?
Teď se to jeví za dlouhé měsíce nejpravděpodobnější. Z izraelských, amerických i dalších zdrojů to vypadá, že se blížíme k dohodě. Já osobně doufám, a jsem stran toho lehce optimistický, že během několika následujících týdnů k tomu může dojít.
