Nemůžeme mlčet, říkají rozehnaní demonstranti v Rusku
Tvrdým policejním zásahem a desítkami zatčení skončila v Moskvě další demonstrace svolaná ruskou prodemokratickou opozicí. Ruská policie rozhání manifestace na podporu ruské ústavy a svobody shromažďování s železnou pravidelností. I přesto ale tentokrát přišlo podpořit opozici mnohem víc lidí než jindy.
"Stojím v centru Moskvy na Triumfálním náměstí. Kolem mne jsou policejní zátarasy, příslušníci speciálních jednotek, policisté se psy. Několik lidí se pokouší demonstrovat a provolávat hesla jako ‚svobodu‘ nebo ‚hanba‘. Ale nemají šanci, policie je v podstatě okamžitě utne, opoziční lídry nenechá na náměstí ani dojít. Končí v přistavených policejních autobusech," reportuje z místa zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová.
„Nemůžu mlčet. Naši ústavu popravili a ústavní soud k tomu mlčí nebo pochlebuje státní moci. Takové bezpráví nemůžeme trpět, naše vláda je nelegitimní a měla by odejít, Putin musí rezignovat,“ říká pětašedesátiletý Jurij Sergejev z Moskvy.
„Já jsem přišel, abych se konečně mohl cítit jako člověk. Chci, aby se vláda řídila naší vlastní ústavou. Chci, aby moje děti a vnuci žili ve svobodné zemi!“ říká rozčileně dvaaosmdesátiletý Boris Širokov, který přijel do Moskvy až z uralského Jekatěrinburku.
Tenhle obrázek se opakuje vždy k jedenatřicátému každého měsíce. Ruská opozice si datum nevybrala náhodou. Právě 31. článek platné ruské ústavy totiž mluví o právu každého občana svobodně se shromažďovat. Tady na Triumfálním náměstí ale ústava zjevně platí jen pro někoho.
Pro nás svoboda shromažďování neplatí
Vedle sochy Vladimira Majakovského stojí velké pódium. To ovšem nepatří ruské opozici, ale prokremelským mládežnickým hnutím. Ta se tu dnes sešla, aby podpořila ‚dárcovství krve‘. A právě jejich akce se stala důvodem, proč úřady opozici žádost o mítink, včas podanou, zamítly. Kalendář říká, že Světovým dnem dárců je 14. červen. Ptám se tedy jednoho z organizátorů, proč se tu mládežníci schází právě dnes?
„Chodíme sem každý poslední den v měsíci, chceme propagovat dárcovství krve,“ říká muž, který se představuje jako Maxim, poslanec parlamentu a člen hnutí Mladé Rusko.
„Sami to vidíte, úřady mají dvojí metr,“ vrtí hlavou nad postupem úřadů student a příznivce opozice Jevgenij Strašov. „Nám, svým protivníkům, vláda demonstraci nepovolí, pro nás podle jejich pravidel svoboda shromažďování neplatí, upírají nám naše ústavní práva,“ dodává.
Existuje pouze ohlašovací povinnost
Za policejním kordonem potkávám hlavního ruského zmocněnce pro lidská práva Vladimira Lukina. Ptám se ho, jestli ho situace, která se opakuje pravidelně každého 31. v měsíci neznepokojuje.
„Ano, znepokojuje, a proto tu jsem jako pozorovatel. Podle zákona u nás existuje pouze ohlašovací povinnost a právo uspořádat mítink proto mají obě skupiny. Ale jedna po druhé, každá v jiný čas,“ dodává ruský ombudsman.
Vzápětí ho přehlušuje hlasitá hudba z pódia ruských mládežníků. Protivládní hesla přes ni slyšet nejsou. Paradoxně – a možná i symbolicky – je ale rozumět textu. Ironicky právě ten byl na konci 80. let hymnou tehdejší mladé opozice, která se nakonec ve stagnující socialistické společnosti dobyla vytoužených demokratických změn.