Němci se zalekli radikality AfD. Její voliče teď bude lákat nová proruská strana, popisuje zpravodaj
Lidé v Německu už několik týdnů organizují pochody proti krajní pravici poté, co se na tajné konferenci za účasti členů Alternativy pro Německo (AfD), včetně tehdejšího osobního referenta její šéfky Alice Weidelové, diskutovalo o deportaci milionů přistěhovalců. „Strana se od toho nedistancovala, naopak při diskuzi v Bundestagu zaznělo, že země remigraci potřebuje a je to v souladu s ústavou,“ říká zpravodaj České televize v Německu Pavel Polák.
„AfD tvrdí, že je to ze strany médií a politiků překroucené. Remigrace se má týkat jen uprchlíků, kteří nemají nárok na azyl a jsou v Německu trpěni. Nicméně na konferenci se představoval také koncept toho, že remigrovat by měli i němečtí občané, kteří nemají německé kořeny a nejsou asimilováni,“ dodává.
Poslechněte si celé Interview Plus Šárky Fenykové. Hostem je Pavel Polák, zpravodaj České televize v Německu
Německá společnost je podle něj tématem migrace unavená a i města a obce, které v minulých letech zvládaly přísun uprchlíků, nyní hlásí, že jsou na konci svých sil. Spolková vláda už také upravila svou migrační politiku a došlo ke zpřísnění azylového práva, aby nenaháněla voliče do náruče AfD.
Zároveň panuje velká nespokojenost s tím, jak spolková vláda zvládá aktuální krize, ať už migrační, nebo energetickou. To nahrává právě AfD, která sbírá nespokojené voliče.
„Kancléř Olaf Scholz nikdy nepřiznává chyby. Když se dostane do úzkých, tak poukazuje na to, že vláda zpřísnila migrační politiku a zavedla kontroly na hranicích. Nedaří se jí ale obavy rozptýlit,“ konstatuje zpravodaj.
Meze radikality
Polák připomíná, že Alternativa pro Německo se od svého vzniku postupně radikalizuje a během migrační krize se ukázalo, že jí to přináší hlasy. V posledních průzkumech ovšem AfD mírně ztrácí, byť s více než 20 procenty stále zůstává druhou nejsilnější stranou v zemi.
AfD má na extremistická hnutí silnější vazby, než se čekalo. Na setkání se řešila ‚influencerská agentura‘
Číst článek
„Je to jasně způsobeno protesty, které nyní v Německu sledujeme. Po zjištěních o konferenci v Postupimi si mnozí lidé uvědomili, že je to něco, co nechtějí podporovat. Lekli se té radikality,“ uvádí s tím, že od konceptu remigrace se distancovala i Marine Le Penová z francouzského Národního sdružení, s nímž AfD sdílí frakci v Evropském parlamentu.
Německá ekonomika se v loňském roce propadla, a to zejména kvůli snížené spotřebě, protože lidé v obavách z budoucnosti šetří. Nespokojené, zejména levicové voliče, které v minulosti přilákala AfD, se nyní snaží oslovit nové uskupení Sahry Wagenknechtové.
„Zatím je pod pětiprocentní hranicí, první zkouškou budou volby do Evropského parlamentu a pak trojice zemských voleb,“ domnívá se Pavel Polák.
„Je to velmi charismatická politička, vždy byla velmi konzervativní v tom smyslu, že zastávala národní koncept. V tom se podobá i AfD. A je také velmi proruská. Bude zajímavé sledovat, jaký to bude mít dopad na její elektorát,“ uzavírá.
Může být AfD zakázána, nebo omezeno její financování? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
