Nelze říct, že tohle všechno se děje kvůli Trumpovi, říká o bojích v Charlottesvillu bývalý neonacista
Pravicoví extremisté jeli do Charlottesvillu s pálkami, štíty a touhou po boji. A přesně to dostali, říká Tony McAleer. Při střetech bílých rasistů s demonstranty během víkendu zemřela mladá žena a dva policisté. Bývalý neonacista je přesvědčen, že se akce krajní pravice měla ignorovat. „Touží po pozornosti,“ říká McAleer. Za hněvem extremistů jsou ale podle něj obavy, jejichž příčiny se musí řešit.
Svět v uplynulých dnech se s překvapením díval na vlnu násilí, která zachvátila Charlottesville v americké Virginii. Překvapila vás?
Nejsem překvapen, že k tomu došlo, a abych byl upřímný, nejsem překvapen, že u toho někdo zemřel. Myslím, že to byla jenom otázka času. Násilí mezi levicí, antifašisty a krajní pravicí eskaluje už téměř rok. Začalo to na univerzitě v Berkeley, pokračovalo v Portlandu a vyústilo až do tohoto konfliktu. To je v pozadí toho všeho.
Vůz v davu a zřícený policejní vrtulník. Při nepokojích ve Virginii zemřeli nejméně tři lidé
Číst článek
Pak je zde záležitost se sochami. Od doby, kdy Dylann Roof v kostele v Charlestonu zastřelil devět černochů, systematicky se odstraňuje cokoliv, co by mohlo reprezentovat éru Konfederace.
Jakým význam vlastně tyhle konfederační symboly pro neonacisty a další pravicové extremisty mají?
Generál Lee (kvůli odstránění jehož sochy byl do Charlottesvillu zvolán protest bílých rasitů, poz. red.) nebyl milý muž, ale byl jedním z hrdinů Konfederace během občanské války. Stát za státem, město za městem tedy odstraňují památníky, které vznikly proto, aby připomínaly osobnosti, které tyto lidé považují za hrdiny.
Příkladem toho je třeba Ukrajina, kde množství lidí považuje za hrdiny muže, kteří za druhé světové války sympatizovali s nacisty. Představte si, že by tam začali strhávat každý jejich památník. Lidí by se to dotklo, mají pocit, že je to vymazávání historie. Tyto sochy reprezentují starou ideologii, ke které se lidi utíkají a pokoušejí se odolat každé snaze vymazat ji.
Jak jste sám uvedl, tohle zdaleka není první konfederační socha, kterou odstranili nebo přesunuli. Proč se právě kolem téhle strhl takový protest?
Napříč Jihem byly desítky menších protestů kvůli jiným sochám. Tenhle ale nazvali UnitetheRight (Sjednoťte pravici, pozn. red.) a povolali bílé nacionalisty z celé Ameriky. Rozhodli se, že tohle bude jejích bojová fronta, kde se pokusí získat tolik lidí, kolik jen bude možné a přitáhnout pozornost. Věděli, že na ně zaútočí, přinesli si proto pálky, kopí, štíty, helmy a jeli tam s touhou po bojí a levice jim dala přesně to, co chtěli.
Chtěli bílí nacionalisté, aby došlo k takovýmto bojům?
Je důležité si zapamatovat, že to po čem touží, je pozornost. Vyžívají se v násilí, chtějí, aby je všichni nenáviděli. Všichni věří, že jsou zvířata. Když vás dokážou stáhnout k tomu, abyste se tak chovali také, ze svého pohledu něčeho dosáhli. Touží po pozornosti a násilí. A čím víc jim toho dáme, tím větší a „nabitější“ se stávají.
Kdo je Tony McAleer
Narodil se ve Velké Británii, vyrůstal a žije v Kanadě. Přísný otec a školní šikana ho přivedli do neonacistických kruhů, kde se počátkem 90. let stal velice úspěšným organizátorem a náborářem a spolupracoval a setkával se s organizacemi v Spojených státech. Sám sebe označuje jako „násilného extremistu“. Neonacistické kruhy opustil kvůli svým dětem a podílel se na založení organizace Life After Hate, která pravicovým extremistům pomáhá vrátit se zpátky do běžného života.
Jak podle vás tedy měla zareagovat veřejnost? Nechat je jenom tak projít městem?
Myslím, že nejlepší odpovědí by bylo, pokud by se nikdo kromě policie neukázal. Žádní protestující, žádná média, nikdo. Pro ně je to, jako kdyby měli narozeninovou oslavu, a chtějí, aby dorazili všichni. Umíte si představit, jaké by to pro ně mělo mít narozeninovou oslavu, na kterou by nikdo nepřišel?
Pravicoví extremisté mimo jiného v Charlottesvillu křičeli i “Nás nenahradí” nebo “Židé nás nenahradí”. Opravdu se obávají toho, že by je někdo chtěl vyměnit či nahradit?
Myslím, že ano. Upírají se k minulé éře a vidí, jak mizí sochy i jména bílých mužů ze škol a nahrazuje je něco jiného. Bílí muži se cítí vytlačení ekonomicky, což je důvod, proč toto hnutí roste, a dokud nepřišel Donald Trump, cítili se vytlačení i politicky. V jejich představách je tohle boj proti tomu, aby byli zapomenuti a jejich historie byla vymazána.
Jak velký podíl má podle vás na tom, co se děje, Donald Trump?
Trump je faktorem, ale je problematické říct, že toto všechno se děje kvůli němu. Pak by totiž odpověď byla – odstraňte Trumpa a zmizí to. To se nestane. Volební kampaň extrémní pravici rozhodně posílila a dala ji hlas, kteří předtím neměla. Jako společnost, a to platí i pro Evropu, bychom se měli podívat na to, jak se lidé dopracovali k těmto pocitům, protože se s tím prostě nenarodili, a pokusit se tomu předejít.
Lidé jsou vystrašení. K těmto skupinám se přidávají proto, že ztrácí pocit, že někam patří a cítí, že jejich kultura je ohrožena – ať už je to pravda, nebo ne. Musíme porozumět tomu, co této strach vyvolává, a řešit to spíš než je mlátit a zostuzovat. Protože ve výsledku je stud hnacím motorem spousty protispolečenských činů.
