‚Největší bezpečnostní hrozbou je Rusko.‘ Finsko by podle Stubba mělo zvážit zavedení nášlapných min
Finsko by mělo zvážit opětovné zavedení nášlapných min do výzbroje své armády. O víkendu to podle serveru stanice Yle řekl finský prezident Alexander Stubb. Důvodem je napětí s Ruskem, se kterým má Finsko společnou hranici. Finsko se v roce 2012 přidalo k Ottawské úmluvě, která používání nášlapných min a dalších obdobných zbraní zakazuje.
„Svět je nyní velmi odlišný od doby, kdy jsme se přidali k Ottawské úmluvě,“ uvedl finský prezident. Důvodem je podle něj především válka na Ukrajině a agresivnější chování Ruska. „Největší bezpečnostní hrozbou je Rusko a tuto hrozbu musíme nějak vyřešit,“ uvedl dále Stubb.
‚Je to způsob, jak se postavit vlastnímu strachu.‘ Finky se v obavě z Ruska učí střílet i přežít bez elektřiny
Číst článek
Stubb poukázal na to, že Ukrajina se brání ruské invazi mimo jiné za použití min. Podle informací tisku z konce listopadu americký prezident Joe Biden povolil dodávky protipěchotních min Ukrajině, což má posílit obranu této země. Spojené státy ani Rusko se k Ottawské úmluvě, kterou podepsalo na 160 zemí, nikdy nepřidaly.
O nášlapných minách se vede ve Finsku veřejná debata. V uplynulých měsících vznikla v zemi petice za zavedení těchto zbraní do výzbroje finské armády, dokument na konci listopadu měl 50 000 signatářů.
K diskusi vyzval i náčelník finské armády Janne Jaakkola. Podle něj je ale konečné rozhodnutí na politicích. Podle serveru Yle odstoupení od Ottawské úmluvy v současnosti odmítají jen dvě opoziční strany - Levicová aliance a Zelení.
Vztahy mezi Finskem a Ruskem, které spolu sdílejí přes 1340 kilometrů společné hranice, se prudce zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Do té doby neutrální Finsko v reakci na agresi podalo přihlášku do NATO a pak se stalo členem aliance.
