Největší vojenské cvičení a fiktivní východní nepřítel. NATO chystá na únor společné setkání 41 tisíc vojáků
Severoatlantická aliance plánuje příští rok největší společné vojenské cvičení od studené války. Jak napsal britský list Financial Times (FT), Aliance se chystá shromáždit 41 000 vojáků s cílem otestovat připravenost odrazit případnou ruskou agresi vůči jednomu ze členů NATO. Vojenské cvičení se uskuteční v Německu, v Polsku a v pobaltských zemích, a to v únoru a březnu. Forma české účasti se zatím zvažuje, řekl zdroj z NATO.
Očekává se, že cvičení nazvané Steadfast Defender bude zahrnovat 500 až 700 leteckých bojových misí. Zapojeno by mělo být i více než 50 lodí, řekli listu Financial Times nejmenovaní představitelé NATO.
Podobně jako letos v červnu, kdy se konalo velké letecké cvičení Air Defender 23, NATO ani teď nezmiňuje ve svých plánech Rusko. Mluví pouze o tom, že tématem cvičení je situace, kdy Aliance čelí agresi od fiktivního východní bloku OCCASUS.
Stoltenberg: Ruská armáda byla druhá nejsilnější na světě, dnes je druhá nejsilnější na Ukrajině
Číst článek
„Forma české účasti se stále zvažuje. Probíhají plánovací konference, kde se řeší prostory, síly i prostředky,“ uvedl zdroj z NATO. Jak dodal, pro českou armádu jsou podobné akce důležité i kvůli tomu, že na jejich základě plánuje své další aktivity a vojenská cvičení.
Manévrů se zúčastní i Švédsko, které členem Severoatlantické aliance zatím není. Celkově tak půjde o 32 zemí. Švédsko a Finsko podaly přihlášku do NATO loni na jaře v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko se členem Aliance stalo letos v dubnu, vstup Švédska zatím neratifikovalo Turecko ani Maďarsko.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg už loni v červnu uvedl, že Aliance zvýší počet sil rychlé reakce ze 40 000 na více než 300 000. Letos v létě se pak země NATO shodly na nových plánech, jak odvrátit případný ruský útok na alianční území.
Jak to tehdy komentovaly zahraniční tiskové agentury, jde o velký posun, protože Severoatlantická aliance podobné plány vypracovala poprvé od konce studené války před 30 lety.
Reakce na válku
NATO dlouho nemělo potřebu formulovat rozsáhlé obranné plány, protože bojovalo jen v menších válkách v Afghánistánu a v Iráku a mělo pocit, že postsovětské Rusko už pro něj nepředstavuje existenční hrozbu. Ale vzhledem k tomu, že těsně za hranicemi Aliance, tedy na Ukrajině, zuří nejkrvavější válka od roku 1945, situace se změnila.
Rusko a Bělorusko posílí svazový stát, prohlásil Šojgu. Reaguje na rozšiřování NATO o Finsko a Švédsko
Číst článek
Zvláště pobaltské země hlasitě vyzývají NATO, aby posílilo své východní křídlo vzhledem k tomu, že Bělorusko na svých hranicích shromažďuje vojáky. Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že už začátkem července měly být do Běloruska přesunuty jaderné zbraně. Jejich přítomnost v zemi ale zatím nebyla potvrzena.
Severoatlantická aliance rozmístila v Pobaltí mnohonárodní prapory, které mají v případě invaze zpomalit postup případného agresora.
Německo v červnu oznámilo, že v Litvě ponechá trvale 4000 vojáků. Cvičení jsou rovněž považována za klíčovou součást aktivit, které mají ukázat Moskvě, že je Aliance připravena bojovat, řekly listu Financial Times zdroje z NATO.
