Do Náhorního Karabachu odjíždějí bojovat i ženy. ‚Budeme vařit, zachraňovat raněné,‘ říká jedna z nich
Obnovený konflikt kolem arménské enklávy Náhorní Karabach mobilizoval celou arménskou společnost. Muži odjíždějí na frontu jako dobrovolníci, ale ani ženy a dívky nezůstávají stranou. „Možná, že tam budu užitečnější než teď ve městě,“ říká dvaadvacetiletá Tina, která brzy odjede do Náhorního Karabachu. Počítá s tím, že se bude starat o zraněné nebo vařit.
V populárním jerevanském baru Shame se schází různorodá společnost. Dal jsem si tady schůzku s dvaadvacetiletou Tinou, která právě vstoupila do ženské jednotky a brzy odjede do Náhorního Karabachu.
„Možná, že tam budu užitečnější než teď ve městě. Nemám tady žádnou práci a žádné povinnosti. Tam budeme pomáhat, na frontu nás určitě nepošlou, ale ještě nám přesně neřekli, co budeme dělat. Asi tam budeme vařit, zachraňovat raněné a poskytovat jim první pomoc,“ popsala svoji představu.
Tina se rozhodla vlastně už v létě, kdy se objevily první ozbrojené incidenty. „Od počátku jsem byla rozhodnutá jet do Karabachu. Do této jednotky přijímají ženy od 20 do 55 let, a pokud se nepletu, přihlásilo se už více než sto žen různých povolání, často nijak nespojených s vojenskými záležitostmi,“ dodala.
‚Chtěla jsem brečet‘
Na úplně jiné frontě zůstane jiná žena – známá moderátorka arménského Rádia Van Aňa. Do války totiž odjelo několik redaktorů a někdo vysílat musí.
Boje o Náhorní Karabach sílí a s tím i obavy o zapojení velkých hráčů. Turecké angažmá se ale Rusku nehodí
Číst článek
„Dva dny jsem strávila v náborových centrech a loučila se s kamarády. Dívala jsem se, jak odjíždějí a chtělo se mi strašně brečet. Když jsem viděla, v jaké náladě odjíždějí, bylo mi jasné, že oni musí zvítězit a nepřítel nemá šanci, ať už je to Ázerbájdžán nebo Turecko, nebo obě země dohromady,“ popsala.
„Mám takový pocit, že ve městě už za chvíli žádní chlapi nezůstanou, protože se jich hodně hlásí dobrovolně,“ doplnila.
Aňa se ale na rozdíl od Tiny do Karabachu nechystá a má proto své důvody.
„Já racionálně chápu, že jet můžu jen tam, kde budu něčím prospěšná. V dětství jsem se dívala na filmy o Velké vlastenecké válce a chtěla jsem být jako ty sestřičky, které pomáhají raněným. Možná, že to bych mohla teď jako dobrovolnice dělat, ale myslím si, že můj úkol je jiný,“ myslí si.
„My v rádiu musíme udržovat bojový duch našich lidí, civilistů. Pokud ale bude válka pokračovat, není vyloučeno, že tam odjedu. Zatím ale ta naše fronta prochází vysíláním rádia,“ vysvětlila.
Arménské ženy si pláč nechávají pro sebe. Paní Suzi má ve válce syna. Říká, že po telefonu se snaží se být statečná, ale potom se vždycky rozpláče. Aňa dodává, že ženy mají muže provázet do války bez slz, protože na ně nikdo není zvědavý a jejich mužům, bratrům, synům nebo kamarádům by to na náladě ani bojové morálce stejně nepřidalo.
Konflikt v Karabachu
O eskalaci napětí kolem Náhorního Karabachu jednali prezidenti Ruska a Francie. Vladimír Putin a Emmanuel Macron vyzvali Arménii a Ázerbájdžán k zastavení válečných operací a návratu k příměří.
Arménská strana oznámila, že v bojích za poslední den zahynulo 23 vojáků a celkem od vypuknutí konfliktu už více než sto. Ázerbájdžán celkové ztráty neupřesnil, ale informoval o zničení kolony vojenských vozidel protivníka, muničních skladů a raketového komplexu S-300.
Baku obvinilo Jerevan z použití taktických raket Točka-U. Arménie ale tyto zprávy popřela. Prezident neuznané Republiky Náhorní Karabach Araik Arutjuňan prohlásil, že frontové linie se v posledních hodinách nijak výrazně nezměnily.
