Naděje na dohodu o emisích na summitu v Kodani mizí
Jednání na klimatickém summitu v Kodani mírně pokročila. Spojené státy přislíbily rozvojovým zemím sto miliard dolarů ročně na zmírňování dopadů klimatických změn. Úspěch summitu to ale nezaručuje. Země se stále ještě nedohodly, o kolik se omezí světové emise skleníkových plynů.
Spojené státy nebudou omezovat své emise víc, než jak slíbily před summitem. Evropská unie i rozvojové země považují jejich závazek za nedostatečný.
"Boj s klimatickými změnami musí být společný," zdůraznila v Kodani americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová s tím, že USA chtějí vidět ústupky i u Číny, která je největším světovým znečišťovatelem. Američané požadují, aby Peking také zveřejnil měření svých emisí.
Evropská unie proto na dnešní večer svolává mimořádnou schůzku představitelů klíčových států, kteří nejvíce ovlivňují výsledek akce. "Už nemáme tolik času," varoval předseda summitu, dánský premiér Lars Lökke Rasmussen.
Naděje na komplexní dohodu o snižování emisí skleníkových plynů jsou nicméně malé. Summit končí zítra, delegáti už ale začínají mluvit o Mexiku, které bude příští rok hostit další klimatický summit.
Rozpory mezi zeměmi trvají
Rozpory jsou zejména v pohledu bohatých a rozvojových států na to, o jaká omezení emisí by se měly snažit a jak velká finanční pomoc by na toto snižování měla chudým zemím připadnout.
Podle reportéra Radiožurnálu Davida Koubka jsou ve hře čtyř varianty. První dvě - jedna pro bohaté země a druhá pro rozvojový svět - by znamenaly úspěch.
Varianta nulová představuje politickou deklaraci, která by byla podle slov politiků silná, ale právně nezávazná, takže bezzubá. Muselo by se znovu jednat příští rok v Mexiku, a to může dopadnou jako v Kodani. Poslední varianta totálního krachu je nepřijatelná, protože politici potřebují jet s něčím domů.
Z dosavadního průběhu jednání se zdá, že první varianta je nepravděpodobná. Druhou variantu prosazují rozvojové země, kterých je v OSN většina. Počítá s prodloužením Kjótského protokolu, vedle něhož by musela být ještě druhá dohoda, která by mohla donutit Spojené státy, aby snižovaly emise skleníkových plynů. USA se totiž Kjótským protokolem neřídí.
Žádné další snižování emisí ale Washington slibovat nehodlá. Čína také nechce v emisích ustoupit, nejspíš tak budou rozhodovat peníze, tedy kdo kolik dá do takzvaných klimatických fondů pro rozvojové země.
Český ministr životního prostředí Jan Dusík v zákulisí potvrdil, že EU tuto možnost nebude blokovat. Silně se pro ni vyslovil i francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který se tak odchýlil od dosavadního stanoviska sedmadvacítky.
Jednání až na doraz
Bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek, který o průběhu summitu hovořil v pořadu Radiofórum, připomněl, že se v Kodani vedou tvrdá diplomatická vyjednávání hlavně mimo jednací sály. Doufá proto, že summit nakonec přinese výsledek.
"Především lidé ze Spojených států, ale dneska i z Číny jsou velmi tvrdí vyjednavači, kteří nedají ani dolar lacino. Já si pořád myslím, že odsud státníci nemohou odjet s prázdnou, protože už do toho bylo příliš mnoho investováno, takže možná se může stát i to, že zítra večer odjedou představitelé mocností s tím, že je potřeba se dohodnout a o víkendu to tady budou ministři pilovat," uvedl Abmrozek.
Těžké podle něj bude zejména přimět Spojené státy a Čínu ke konkrétnějším závazkům. "Myslím si, že v prostředích pro rozvojové země až takový problém nebude, že tam bude shoda jak Evropské unie, tak Spojených států a dalších rozvinutých zemí," podotkl Ambrozek.
